A samozřejmě dobré restaurace i místní vína. Tady to prostě nemá chybu. Češi to dobře vědí, proto také jejich počty na Gardě rok od roku stoupají. V roce 2010 jich přijelo jen do severní trentinské části (větší jižní část si pak dělí regiony Benátsko a Lombardie) skoro 10 tisíc a agentura Trentino Marketing spočítala více než 44 tisíc přespání. O tři roky později to už bylo skoro 14 tisíc českých turistů a 58 tisíc nocí. A loni přijelo na severní Gardu 17 tisíc Čechů na 75 tisíc nocí.
Garda je pro nás živočichy ze srdce Evropy bez moře a vysokých hor jako životodárný balzám. Má přesně to, co u nás doma postrádáme a po čem aspoň jednou za rok zatoužíme. A trvá to sem osm hodin autem, což je méně než k moři. Zůstaňme protentokrát hlavně v severní části jezera.
Už pouhý příjezd k Lago di Garda ze severu je impozantní a nezapomenutelný. Obří útes na levé straně severního cípu Gardy se zvedá rovnou od vody do výšky téměř 1 500 metrů. Na druhé straně stoupá o něco pozvolněji až k horské chatě Altissimo Damiano Chiesa do 2 000 metrů. A z naprosté roviny, která se překvapivě rozprostírá mezi horskými masivy nad severním břehem jezera, trčí ostrý hřeben Monte Brione.
Garda je oblíbené nejen mezi milovníky vodních sportů
Gardská voda má všechny odstíny modré až po zelenou a je krásně čistá
A teď to hlavní: jezero. Garda (někdy se jí říká i Benaco) má čistou a teplou vodu zbarvenou od tmavě modré až k smaragdové zeleni. Je jako zrozená nejen pro skvělé koupání, ale také pro vodní „větrné“ sporty, zejména plachtění, windsurfing, kitesurfing apod.
Vítr tu má hlavní slovo
Mimochodem, Garda je vůbec největší italské jezero. Je dlouhá 51 km, široká až 17 km a hluboká až 346 metrů. Širší část na jihu je obklopena morénovými kopci, které tu zůstaly po ledovcové recesi, zatímco úzká severní je ohraničena horami, jež vytvářejí konfiguraci fjordu a poskytují velmi mírné středomořské klima.
Seriál o GarděČtete úvodní díl volného seriálu o jezeru Garda na iDNES.cz. V dalších dílech najdete tipy na cyklovýlety, zajímavá historická místa i bohaté české stopy. |
Ostatně slunce, ono mírné podnebí a bohatá vegetace (především zde narazíte na olivové a citronovníkové háje, palmy, cypřiše, oleandry a pomerančovníky) spolu s majestátní krajinou tvoří dokonalé pozadí pozoruhodných historických a kulturních skvostů.
A jak je to s již zmíněným větrem? Garda se pyšní specifickým prouděním, které má málokteré jezero světa. Bez něho by nebyla Gardou. I proto tady v létě překvapivě najdete tisíce italských milovníků vodních sportů, kteří jinak žijí u moře, ale tam si paradoxně zdaleka tak neužijí.
Je to tím, že Garda je horským jezerem, jež se na jihu otevírá do obří Pádské nížiny (italsky Pianura Padana). Vítr na Gardě je proto výsledkem meteorologických podmínek mezi horami a údolími, v nichž hrají důležitou roli stabilita nebo naopak změny tepelných proudění.
Jezero Garda sousedí s vysokými horami, odkud jsou malebné výhledy.
Dva hlavní větry na severu jezera jsou Pelèr a Ora. Pelèr, severní vítr, který vane ráno a dopoledne a Ora, vanoucí od jihu, se s téměř strojovou přesností střídají kolem poledne. Vzápětí poté, co utichne Pelèr, nastoupí jižní Ora. Někdy mezi nimi přijde malé prodlení a vítr se na pár minut utiší.
V letním období pak může bouřka během dne způsobit inverzní vítr, často velmi silný a nebezpečný. Místní znalci proto říkají: „Každý břeh a místo na jezeře má svůj vlastní vítr.“
Právě znalost a pozorování jezera umožňují včas rozpoznat signály, které oznamují změnu počasí nebo příchod určitého větru. Garda je tedy sice báječná pro vodní sporty, ale není radno ji podcenit. Nabízí stejné emoce a scenérie jako moře, ale může být též podobně nebezpečná.
Do hor i na kolo
Garda však není jen voda, jsou to i skvělé hory šplhající se hned v těsné blízkosti jezera do výšek přes 2000 metrů (Monte Baldo - 2 218 m), o něco dál pak i přes 3 000 metrů (například Cima Tosa v pohoří Brenta - 3 173 m). Okolí slavného jezera tak nabízí výborné možnosti pro horské túry všech obtížností.
Jedním z hlavních taháků na Gardě je kolo, zejména horské. Za tím sem Češi jezdí přinejmenším stejně nadšeně jako za vodou. Jedním z nejkrásnějších výletů je stará cesta vysekaná v mohutném útesu z Rivy k jezeru Ledro. Je to sice docela slušné stoupání dlouhé kolem 13 km a s převýšením asi 600 metrů, ale pro úžasný výhled z útesu na jezero, Rivu del Garda a okolí to stojí za tu námahu.
Garda a okolí nabízejí nespočetné traily pro horská kola. Pověstné jsou náročnější výlety na Tremalzo nebo kolem Monte Baldo. Z každého druhého místa jsou přitom až ohromující scénické výhledy na jezero, skalní útesy nebo i vzdálenější třítisícovky masivu Brenta.
Zároveň jsou kolem jezera i nekonečné členité terény pro silniční kola. Moc hezká je například trasa z Rivy del Garda směrem na Lago di Tenno a dále na Fiave a Ponte Arche. Na cyklostezce z Torbole do městečka Arco si pak zabruslí inlinisté.
Koho nebaví windsurfing ani kolo, může vyrazit na některou ze zdejších ferrat nebo na adrenalinový canyoning, což je splouvání divokých kaňonů v neoprenu. Nebo třeba na dinosauří stopy u Marroche v údolí Dro či na středověký hrad Drena.
Za podvečerní a večerní procházku stojí stará městečka s úzkými uličkami, stylovými obchody a skvělými bary a hospodami. Například Riva del Garda nebo Arco, jež leží pouhé tři kilometry na sever.
Jezero už v 19. století století objevovali mnozí slavní, jedním z prvních byl Johann Wolfgang Goethe. Později sem pak jezdili bratři Mannové a na břehu žil italský básník Gabriele D’Annunzio.
O jezeře Garda psal s obdivem ve svých denících i Franz Kafka, který tam byl několikrát na dovolené. Poprvé přijel do Rivy, veden Goethovou Italskou cestou, s Maxem Brodem a jeho bratrem Ottou na konci léta 1909. Mladíky vábila atmosféra bohémského místa na břehu jezera a bydleli nedaleko od historického centra. „Touha nevědomé samoty, abych našel sám sebe před sebou samým,“ napsal tehdy Kafka v opojení nad krásným místem.
Podruhé sem přijel už sám na konci září 1913, kdy spíš utíkal před problematickým vztahem s Felicí Bauerovou. Ubytování našel ve vyhlášeném Sanatoriu dr. Hartung von Hartungen, kde se potkávaly různé významné osobnosti, třeba již zmínění bratři Mannové. Kafka tu tehdy zažil krátké milostné intermezzo s tajemnou Švýcarkou G.W.
Severní část jezera Garda
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
