Píše se rok 1954 a ve Valašském Meziříčí vypukla epidemie břišního tyfu. Nakazí se dvě stovky lidí, z nichž dvacítka zemře. Mezi nimi i rodiče a sourozenci devítileté Miry.
Dívenka se tak rázem ocitá u podivínské tety Hany, jejíž životní příběh se před ní pomalu začíná otevírat. Pochopí, proč má teta vytetované číslo na předloktí a proč je tolik zádumčivá.
To je v kostce děj románu Hana valašskomeziříčské spisovatelky Aleny Mornštajnové, který se před nedávnem objevil na pultech knihkupectví.
„Do skutečných událostí a na skutečná místa jsem zasadila smyšlený příběh o dívce Haně, jejíž vysněné představy o životě se setkají s realitou třicátých let minulého století – Hana je Židovka. Válku přežije, ale ani mírové roky nejsou pro ni jednoduché, zvlášť když musí nečekaně poskytnout domov své neteři Miře,“ uvedla spisovatelka.
Její debut byl v užší nominaci na Cenu Česká kniha
Podklady pro svou knihu čerpala ze vzpomínek obyvatel Valašského Meziříčí, dobových dokumentů i odborné literatury.
„Snažila jsem se o maximální historickou věrnost a autenticitu. Nejtěžší bylo dopátrat se toho, jak město vypadalo ať už v 50. letech, kdy příběh začíná, nebo ještě před válkou a během ní, kdy se v knize odrážejí osudy Hany,“ popsala autorka, která pracuje jako lektorka angličtiny a překladatelka.
Při sbírání materiálu se potýkala s tím, že jednu a tutéž událost si lidé pamatovali různě.
„Narazila jsem na to, že pokud při tyfové epidemii dezinfekční četa vyčistila dům, udělala na dveře značku. Někteří lidé tvrdili, že je to nesmysl, že nic takového se nedělo. Nepodařilo se mi ani dopátrat, jestli Židy z Valašského Meziříčí odváželi v dobytčácích nebo obyčejných vagonech,“ poznamenala spisovatelka.
Hana je už její třetí knihou. Debutovala před čtyřmi lety románem Slepá mapa, který se dostal do užší nominace na Cenu Česká kniha 2014. Za dva roky následoval její druhý román Hotýlek. Všechny publikace vydalo brněnské nakladatelství Host.
