Ayahuasca je prastará lehce psychotropní medicína. Získává se z liány, která roste jen v amazonských pralesích. Lektvar z ní připravený působí na každého jinak. Jsou lidé, kteří zažili úžasné stavy rozšířeného vědomí už při prvním vypití ayahuascy, někteří třeba až po desátém a někteří nikdy. Někdo má vidiny a běží mu před očima vzpomínky. Moje zkušenost byla zcela jiná.
Hledání odvahy
O léčebném centru Dos Mundos u městečka Yurimaguas v Peru jsem se dozvěděla úplnou náhodou od jedné Italky, kterou jsem potkala na cestách v Kolumbii. Do tohoto malého sanatoria přijíždějí lidé z různých koutů světa s rozmanitými psychickými a fyzickými problémy, od depresí přes epilepsii až po rakovinu, ale i místní Peruánci, kteří si jen v rámci prevence chtějí pročistit tělo.
Ukázalo se, že se nejedná o klasické ayahuascové centrum, kde místní šaman pořádá ceremoniál s touto liánou, tradičními zpěvy a meditací. Tady se ayahuasca používá pro „očistu“ a po té navazuje dvoutýdenní až několika měsíční speciální dieta, která se skládá z velmi skromné stravy a pití silného odvaru z dalších léčivých rostlin.
Reklamní cedule sanatoria Dos Mundos
Mladé listy ayahuascy
Jak vypadá očista lektvarem z liány? Léčitel Pepe nalije každému do misky koncentrovaný odvar z liány a přilije trochu jiné rostliny jako je chacruna nebo yashi. Po vypití se čeká půl hodiny na nástup účinku a poté musíte vypít co nejvíce misek s teplou vodou.
Většině lidí se hned po první vypité misce udělá nevolno a začnou zvracet do připraveného kbelíčku. Po vyslechnutí těchto informací jsem s očima navrch hlavy měla chuť odsud okamžitě utéct! Nakonec jsem se rozhodla, že to zkusím. Co mě nezabije, to mě posílí ne?
Jako na kolotoči
Nastal osudný večer. Těšila jsem se? Rozhodně ne! Moje útroby byly stažené strachy při představě, co se bude brzy dít. Vše probíhalo podle výše popsaného plánu. Hned po první misce s teplou vodou se mi zvedl žaludek a začala jsem zvracet. V hlavě mi neustále běželo, co šíleného jsem si to zase vymyslela zkusit a jestli to mám zapotřebí.
Léčba českých „šamanů“Rituály s ayahuascou se objevují i v Čechách, ale experti před nimi varují. |
Nikdy jsem nic podobného nezažila a při každé další misce vody jsem si říkala, jestli to je realita nebo jen hodně zlý sen. Co by tomu řekla moje rodina a kamarádi, kdyby mě teď viděli? Připadala jsem si jako blázen, že něco takového podstupuji.
Po další asi půl hodině jsem však pomalu přestávala vnímat svoje myšlenky a s každou další miskou teplé vody jsem už jen odevzdaně zvracela. Hlava se mi točila jako při silné intoxikaci alkoholem a čas jako by se zpomalil. Před očima jsem viděla nejdříve mžitky, potom i barevné rozplizlé pruhy, když jsem otočila hlavou. Z toho se mi samozřejmě udělalo špatně ještě víc a kbelíček jsem pevně svírala mezi nohama.
A ejhle, jak se mi třásly ruce i nohy, kbelíček s nevábným obsahem se mi vysmekl a vylil se na zem. Fuj! Řádně promíchaná směs trochy jídla, ayahuascy, žaludečních šťáv a vody ležela přede mnou na zemi. Trochu jsem se ještě zastyděla, ale už jsem byla v takové fázi, že mi začínalo být vše jedno. Ani zvracející člověk na lavičce vedle mě se nad tím očividně nepohoršoval. Měl dost práce sám se sebou.
Relax v hamace s neposednou opicí Miki
Láhve s odvarem z kořene liány ayahuascy a rostliny chacruny jsou připravené k použití.
Aby toho ještě nebylo málo, začala jsem cítit nutkání na velkou. Sebrala jsem svůj kbelíček, rychle se zvedla k toaletám a doufala, že tam bude toaletní papír. Zavrávorala jsem a jen tak tak, že jsem nešla k zemi. K toaletám jsem doklopýtala s vypětím sil, několikrát zakopla a málem spadla. Opilecká chůze hadr! Toalet tu bylo naštěstí pět, ale tři z nich už byly obsazené. Jen jsem na dosedla, už jsem musela opět použít svůj kbelíček, který jsem si posadila na klín.
Tenhle večer byl snad nejdelší v mém životě. Nikdy jsem tak dlouho a intenzivně nezvracela (asi tři hodiny v kuse). Cestu na toaletu a zpět k lavičkám jsem absolvovala ten večer asi desetkrát. Ke konci jsem tam už vyčerpáním usínala.
Místo smyslu života kbelík
Byl čas ukončit tento „očistný proces“ a doškobrtat se do postele. Když jsem si představila, že moje chatrč ze dřeva a rákosu stojí až na druhém konci pozemku, udělalo se mi špatně znovu. Nakonec jsem se přece jenom dostala do své postele, i když jsem po cestě málem spadla do rybníčku vedle stezky.
Ráno se probouzím naprosto vyřízená. Celou noc se mi zdály zmatené sny a je mi stále špatně od žaludku. A to je jediný výsledek celého včerejšího „blicího rituálu!“
O autorceLudmila Růžičková je cestovatelka se zdravou zvídavostí, fotografka, milovnice dobrého vegetariánského jídla, sportu i relaxace. O svých zážitcích píše na svém webu a na facebookových stránkách. |
Cítím se zklamaná, jaksi podvedená. Ztratila jsem iluze o tom, jak budu komunikovat s vyššími světy prostřednictvím té zázračné rostliny, která mi ukáže smysl mého života. Místo toho jsem komunikovala jen s kbelíkem na zvracení a záchodovou mísou.
A co říci závěrem k „léčbě ayahuaskou“? Nikdy jsem nic podobného nezažila ani v nejhorších snech! Ale lidé si zde zvykli na tento očistný proces a dokonce ho podstupovali dobrovolně i během léčebného období při užívání jiných rostlin. Prý se cítí potom lehcí a šťastní. Pro mě však zůstává ayahuasca jako jedna velká záhada.
Očima odborníkůAyahuasca je posvátný nápoj jihoamerických indiánských kmenů. Navozuje trans, mění vnímání času, prostoru, oslabuje úsudek a způsobuje halucinace, při kterých člověk opouští tělo. Toxikologové i odborníci na drogové závislosti přitom mají jasno. Jde o halucinogen, psychodelikum, které může ovlivňovat chování člověka i několik dnů a v některých případech může jeho použití skončit smrtí. „Nebezpečná je ayahuasca v tom, že reakce na tento halucinogen jsou individuální, problémem je dávkování a nepředvídatelnost chování i reakcí. Člověk má pocit úzkosti, ztrácí pozornost i úsudek,“ varuje Ivan Douda, přední český odborník z protidrogového centra Drop-in. zdroj: článek MF DNES „Přiotrávil 32 lidí, teď už šaman zase léčí“, který si můžete stáhnout zde (za poplatek) |
