Nyní se ale začíná diskutovat, jestli by vody nemohlo být o něco méně a naopak získat více jiných výhod. Rekultivace lomů ČSA, Vršany, Bílina a Tušimice by totiž mohla mít i přínos v oblasti energetiky nebo pracovních míst.
Plánovaná jezera
|
Že mohou existovat i jiné možnosti, potvrdil Petr Lenc, ředitel státního podniku Palivový kombinát Ústí (PKÚ), který se bude o území starat po vytěžení uhlí.
„Je potřeba se na to dívat nejen jako na změnu klimatu, ale i z pohledu celkové koncepce území - tedy využitelnosti, údržby nebo nákladů s tím spojených,“ upozornil Lenc.
Právě kvůli tomu vznikla za podpory premiéra Bohuslava Sobotky mezirezortní komise.
Diskuse o množství vody
V komisi jsou zástupci několika ministerstev, kraje, Hospodářské a sociální rady (HSR) či právě PKÚ. Jeho údaje z provozu už existujících jezer, která nahradila lomy, mohou hrát důležitou roli.
Že se velkolomy budou zatápět, je prakticky jisté. Diskutovat se ale může o množství vody v nich.
„S ohledem na jejich rozlohu a hloubku se ani jiné smysluplné řešení nenabízí. Otázkou ale je, jak budou takto vzniklá jezera velká, jaké další technické parametry budou mít. A to musí být řešeno právě ve vazbě na jejich budoucí vyžití,“ vysvětlila předsedkyně HSR Ústeckého kraje Gabriela Nekolová.
Ve vodě je skryté velké množství energie a pod Krušnými horami má být za čas až polovina všech vod Česka. Pomůže to přírodě a jejímu přirozenému rozvoji, ale i lidem.
Příležitost získat množství energie
„Když bude teplo, bude zapotřebí hodně vody pitné i užitkové, lidé se potřebují chladit. A když bude chladno, také půjde energetická spotřeba nahoru,“ řekl už dříve známý mostecký odborník na rekultivace Stanislav Štýs.
Zároveň je to šance na další zdroj energie, i když uhlí bude vytěžené. „Mezi jezery a horami je pět set, šest set metrů výškový rozdíl. To je fantastická příležitost získat velké množství energie a přitom ekologicky čistě přečerpávací elektrárnou,“ nabídl možnost Štýs.
Lenc upozorňuje, že se musí vyřešit také to, kdo a za kolik se o vody i desítky tisíc hektarů kolem bude starat.
„Budeme chtít všude jen lesy a louky? Nebo nějaké území vyčleníme, aby se tam mohla rozšiřovat okolní obec? Nebo postavíme něco jiného, co by bylo využitelné třeba pro energetické účely? To jsou věci, na které by koncepce ne odpověděla, ale naznačila směry. A doporučila nějaké konkrétní postupy,“ vysvětlil smysl speciální komise šéf PKÚ.
Potenciál rekultivovaných území
Rozvoj kraje se může týkat i obyvatel. „V některých lokalitách mohou vzniknout rozvojové zóny pro lehký průmysl nebo časem pro výstavbu obytných domů, jak je to plánováno i v blízkosti jezera Most,“ míní Nekolová.
„Svůj potenciál na rekultivovaném území má také zemědělství, které má navíc v kraji tradici. Území může sloužit jako pastviny, nebo třeba pro výstavbu skleníků či pěstování plodin včetně těch, které mají energetické využití. To vše generuje pracovní místa,“ popsala další možnosti.
Pro srovnání: největší průmyslová zóna v kraji Triangle na Žatecku má nyní na 364 hektarech patnáct investorů, během pár let mají dát práci asi sedmi tisícům lidí. Samotné jezero Vršany bude mít 470 hektarů.
Prostory velkolomů nabídnou mnohonásobně víc možností. Určitě tedy přispějí k proměně celého kraje. V nejbližší době se rozhodne, jak tato proměna pro příští desítky let má vypadat.
