Radiokomunikace vlastní Ještěd od roku 2000. Za tu dobu do něj investovaly již šedesát milionů korun. Nešlo ale o žádné velké opravy, na ty dominanta Liberce stále čeká.
„Od roku 1973, od otevření Ještědu, se tu neudály žádné velké investice do technologických celků ani do stavebních částí. Přitom je potřeba opravit vzduchotechniku, vytápění, ale řeč je rovněž o stavebních částech, jako jsou betonové prvky nebo opláštění,“ upozornil Tomáš Sova, člen Rady spolku Ještěd 73 a zástupce Českých radiokomunikací.
Právě spolku se podařilo získat pětimilionovou částku, kterou chce použít na přípravu projektu. Jeho součástí mají být i geodetická zaměření, stavebně technický i stavebně historický průzkum.
„Největší problémy se dnes týkají vzduchotechniky a opláštění. Vzduchotechnika byla kdysi nějakým způsobem designovaná, poplatná době a požadavkům, ale dnes už je nefunkční. A protože Ještěd slouží i jako restaurace a hotel, tak ty nároky jsou dnes už jinde,“ doplnil Sova.
Podle něj není v silách vlastníka Ještědu, aby sehnal dvousetmilionovou částku, která je na rekonstrukci potřeba. Proto se nyní vedou jednání i na vládní úrovni, zda na opravu přijdou peníze z Evropské unie nebo ze státního rozpočtu.
Cenným zdrojem informací jsou autoři Ještědu
„Ale pokud nebudeme mít hotovou projektovou dokumentaci a nebudeme připraveni dotace čerpat, tak se stejně nepohneme dál. I proto je velmi důležité, že se nám na ni podařilo ty peníze získat. Tak do dvou let by mohla být hotová a pak uvidíme. Určitě ale zatím nehrozí, že by se Ještěd musel uzavřít, tak kritický ten stav zase není,“ dodal Sova.
Rekonstrukci uvítá i Petr Šmaus, ředitel společnosti Ještěd, která provozuje restauraci a hotel.
„Radiokomunikace už v minulosti investovaly do elektriky, rozvodů, ale pomalu se nám společně daří investovat i do hotelu a restaurace. Například tím, že se podílíme na replikách nábytku v salonku, baru i retro pokojích,“ přiblížil ředitel.
Retro pokoje má hotel dva, dnes v nich stojí jen část původního nábytku, který se zachoval. Do budoucna jej ale ozdobí repliky, na nichž spolupracuje firma s Otakarem Binarem, autorem původních interiérů na Ještědu.
Tvůrci Ještědu promlouvají v nové knize
Právě autoři, kteří se na tváři unikátní stavby podíleli, jsou pro provozovatele cenným zdrojem informací. Své vzpomínky na Ještěd nově shrnuli do stejnojmenné publikace, kterou nyní vydává spolek Ještěd 73.
Šest pamětníků doby, v níž se vysílač stavěl, vyzpovídali studenti libereckého Gymnázia v Jeronýmově ulici v čele se svým profesorem Janem Divíškem. Nahráli a přepsali rozhovory, které jsou základem nové knížky.
Kromě Otakara Binara v ní zavzpomínala i akademická sochařka Jaroslava Brychtová, akademický malíř a sklářský výtvarník Karel Wünsch, stavební projektant Václav Bůžek, vedoucí subdodávek stavby Miroslav Jirásek či keramička Marie Rychlíková. Ta je spoluautorkou keramických netypických obkladů hotelového schodiště a haly.
„Tady tomu říkají bambusy, ale těmi jsme se neinspirovali. Jsou to prostě takové vroubky. Tehdy to byl nový materiál, který jsme objevili v Lounech, kde vyráběli technický porcelán. Nadchlo nás to, zvlášť, když jsme zjistili, že z něho jde udělat cokoli,“ vzpomíná keramička.
