Na lyže se poprvé postavil ve čtyřech letech. „Táta mě začal učit na Slovensku, ale moc si to nepamatuju,“ vypráví Pavel Božák z Trhových Svinů na Českobudějovicku, který studuje Zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity a v únoru mu bude 24 let.
Lyžování ho stále baví, postupně opustil sjezdovky a užívá si jízdu ve volném terénu. A dokonce si začal vyrábět své vlastní lyže.
Jak vás napadlo, že si začnete sám vyrábět lyže?
Před pár lety jsem projížděl web a vybíral nové lyže. Narazil jsem na stránku nadšenců věnujících se výrobě vlastních lyží. Moc se mi to zalíbilo a hned jsem si o tom začal shánět informace. Dílnu a nářadí jsme doma měli, tudíž bylo možné se do toho po načerpání určitého know-how nějakým způsobem pustit.
Co je na výrobě nejsložitější a kde je vyrábíte?
Dělám je v Trhových Svinech v tátově domácí dílně. Výroba lyží je poměrně komplexní činnost. Nedá se říct, co je nejsložitější. Všechno musí být důkladně promyšlené a dotažené do konce. Člověk pracuje s takovými materiály, jako je karbon, flax, skelné vlákno a podobně. Vždy je třeba si říci, jaké lyže se budou vyrábět a pro koho. Podle toho se musí vymyslet tvar, narýsovat na počítači, vyrobit formy, šablony, rozmyslet si konstrukci, zhotovit jádro, připravit kompozitní materiály na výztuhu...
Zvládáte to sám?
Víceméně pracuji na lyžích sám, ale jsou stadia výroby, kdy na to manuálně sám nestačím, nebo spíše kdy je lepší mít další ruce k dobru. To mi pak pomáhá ten, koho zrovna přemluvím - kamarád, brácha, táta nebo přítelkyně, která mimochodem umí moc hezky roztírat epoxidovou pryskyřici. Zatím jsem vyrobil asi pětadvacet párů lyží.
Jak dlouho trvá vyrobit jeden pár?
Těžko říct. Člověk pořád přemýšlí, jak něco vylepšit, a to se vždycky protáhne. Ale platí, že když budu dělat více stejných párů, doba výroby jednoho se výrazně zkracuje. Použijí se stejné formy, šablony, materiálová skladba. Je-li však každý pár jiný, musí se pro něj vše vyrábět extra. Řekněme, že za nějaký týden je možné vyrobit jeden unikátní pár. V praxi mám rozdělaných více lyží najednou a práci rozděluji tak, aby to rychle odsýpalo.
Chtěl byste se tomu věnovat ve velkém?
Vyrábět lyže mě zatím baví, živit se tím do budoucna by bylo zajímavé. Nejzajímavější na tom ale je, že člověk vymýšlí nové věci a dělá každé lyže svým způsobem unikátní. Dělat lyže na zakázku by bylo super, otázkou je, jestli by byli lidé ochotní si za to zaplatit.
Kolik by takové lyže stály?
Oficiálně zatím nejsou na prodej. Pro zajímavost jsem ale zkoušel spočítat výrobní náklady na jeden pár lyží a vycházelo to na 17 až 20 tisíc korun. Započítal jsem do toho provoz menší dílny, nákup potřebných strojů, práci, návratnost investice na pět let, materiál a tak dále.
V čem jsou vaše lyže jiné než sériově dělané?
Každá lyže je unikát, je možné si zvolit svůj vlastní tvar, konstrukci a design. A ten pocit, když člověk poprvé nasadí na nohy lyže, které si sám vyrobil, a ony jedou skvěle, se dá těžko popsat.
Jezdíte freeridové závody. Předpokládám, že na vlastních lyžích? K závodům jsem si spíše jen přičichl. Poprvé jsem závodil před pár lety v rakouském Heiligenblutu. No, a bylo z toho druhé místo. Před třemi lety jsem jel na závody Jasná Adrenalin na Slovensku, v kvalifikaci jsem skončil pátý, finále se kvůli počasí bohužel nejelo. Předloni jsem jel na Jasnou znovu a v silnější konkurenci vybojoval třetí místo. Loni byl závod ještě silněji obsazen a nabídli mi divokou kartu, kterou jsem rád přijal. To jsem poprvé obul lyže z vlastní dílny na závod. Ale bohužel byl kvůli počasí zrušen.
Které terény máte nejraději?
Nejlepší je sjet si takový svah, který má dostačný sklon, je pokrytý čerstvě usedlým prašanem a nikdo přede mnou ho nestihl okusit.
Co vás k lyžování ve volném terénu přivedlo?
Lyžování mě vždycky bavilo, sjezdovka se pro mě stala jednoho dne už trochu fádní. Vydal jsem se tedy mimo.
