O vládním návrhu poslanci hlasovali již podruhé, na konci června ho odmítli. Nyní změnu základního zákona podpořilo 82 ze 120 zákonodárců, uvedla agentura Reuters.
I když byla novela ústavy schválena, neznamená to, že soud může okamžitě vzniknout. Ještě je potřeba, aby zákonodárci odsouhlasili zákon, který vytvoření tribunálu umožní. V tomto hlasování nicméně stačí jen prostá většina, tedy 61 hlasů, a nikoli dvoutřetinová většina, jako tomu bylo v případě změn ústavy. Očekává se tedy, že zákon parlamentem projde.
„Zjistit pravdu o některých obviněných během války a po ní je těžkým úkolem, který musíme řešit,“ uvedl před hlasováním kosovský premiér Isa Mustafa.
Velcí diplomatičtí i finanční stoupenci Kosova, Spojené státy a Evropská unie, již delší dobu tlačily na Prištinu, aby se k obviněním postavila čelem. Argumentovaly mimo jiné tím, že absencí podobného soudu by se mohla začít zabývat Rada bezpečnosti OSN, kde má silné slovo Rusko, které je velkým zastáncem Srbska a odmítá uznat nezávislost Kosova.
Soud by měl sídlit nejspíš v Nizozemsku, vzhledem k obavám ze zastrašování svědků a korupce v Kosovu. V jeho čele by měli být mezinárodní soudci a ze zahraničí mají pocházet i zástupci prokuratury.
Vedení kosovských Albánců v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku poté, co Kosovo jako bývalá jihosrbská oblast bylo od ozbrojeného konfliktu v letech 1998 a 1999 pod mezinárodní správou. Konflikt, který si vyžádal životy asi 10 tisíc lidí, vypukl po ozbrojené vzpouře albánských separatistů. Bělehrad reagoval tvrdým zásahem armády a policie, který se zvrhl v etnickou čistku provázenou zločiny a který ukončil vojenský zásah NATO proti Srbsku. Bělehrad nezávislost Kosova odmítá uznat.
