Když tvář nestárne
Všichni návštěvníci Thajska si dobře vybaví jeho tvář. Sympatický muž ve středních letech, tak kolem pětačtyřicítky, s brýlemi a fotoaparátem na krku, shlíží z tisíců fotografií či obřích billboardů. Kult krále je v Thajsku mimořádně silný a podoba božského vládce je doslova na každém kroku.
Poněkud zavádějící je ovšem skutečnost, že král už dávno nevypadá tak, jak je prezentován. Stejně jako u císařovny Sisi, kterou po pětatřicítce už nikdo nesměl malovat, také Rámovy fotografie jsou staré tak třicet, čtyřicet let. Král totiž v prosinci oslaví již 88. narozeniny. Ale podle neoficiálních zpráv, neboť oficiální k dispozici nejsou, to s Rámou nevypadá moc dobře. A společně s tím se vznáší stín také nad celým Thajskem.
Král vojenských převratů
Milovaný a mimořádně vzdělaný thajský král je stále hlavním duchovním svorníkem jinak značně rozpolcené země. V posledních letech totiž thajskou politickou scénu ovládl bohatý podnikatel Taksin Šinavatra. Ten vyhrál volby, ale jeho vláda byla značně zkorumpovaná, takže byl armádou zbaven moci a jeho strana Thajci milují Thajsko byla zakázána. Další volby ovšem vyhrála jeho sestra a situace se opakovala. Její vláda opět skončila vojenským převratem, údajně s tichou podporou královského paláce.
Byl to ostatně již desátý vojenský převrat, který král během své dlouhé vlády zažil. Pchúmipchon se totiž králem stal již roku 1946, kdy byl zastřelen jeho starší bratr a tehdejší král a on jako následník musel usednout na královský trůn.
Vojenské převraty jsou bezesporu nedílnou součástí thajské politické kultury. Většinu z nich prý armáda konzultovala přímo s králem, a děly se tak s jeho tichou podporou.
Pchúmipchon už několik let nevychází na veřejnost a od roku 2009 žije střídavě v nemocnici a v některém ze svých paláců. Stárnoucí monarcha podle některých zdrojů trpí Parkinsonovou nemocí.
Král za všechny peníze. Výborný lyžař i tenista, překladatel, fotograf a navíc i autor thajské hymny.
Kdo je slavnější? Buddha, nebo král buddhistického království?
Peněz jako želez
V roce 2011 ho časopis Forbes označil za nejbohatšího monarchu světa, s majetkem kolem 30 miliard dolarů. Jeho obrovský majetek však nebrání tomu, aby ho celý thajský národ zbožňoval, na rozdíl od jeho syna a následníka trůnu.
Přitom král má za sebou velmi pestrý život. Narodil se totiž v USA a vystudoval prestižní školy ve Švýcarsku, kde mimo jiné propadl tenisu a lyžování. Také byl vášnivým fotografem a v Bangkoku je v jednom z paláců dokonce výstava jeho fotografií. To však není jediná umělecká ambice. Pchúmipchon třeba napsal knížku o svém psovi, která se stala bestsellerem a prodalo se jí na půl milionu výtisků. A aby toho nebylo málo, zkomponoval nejen státní hymnu, ale i spoustu jazzových skladeb, které měly úspěch po celém světě. Král je totiž zkušeným hudebníkem, hrával na piano, saxofon či klarinet, který údajně pochází z Česka.
Thajský král je podle časopisu Forbes nejbohatším monarchou na světě a jeho majetek se odhaduje na 30 miliard dolarů.
Snad žádná jiná země nezná takový kult osobnosti. Obrazy thajského krále visí téměř v každé ulici.
Žlutí proti Rudým
Jediným škraloupem na kráse může být skutečnost, že panovník dostal za mříže řadu lidí, byť samozřejmě tak trochu nechtěně, neboť součástí thajské legislativy je zákon zakazující jakoukoliv kritiku krále a monarchie. Takže pokud se někdo neudrží a publikuje kritické názory, je bez milosti odsouzen. Pokud tak učiní cizinec, většinou dostane od krále nakonec milost, k místním obyvatelům je však král, respektive královský dvůr přísnější. Zvláště pokud jde o skryté odpůrce monarchie, tedy stoupence bývalého premiéra Šinavatry a jeho rodiny.
Thajsko je rozpolceno na dva tábory a vedle příznivců tradičních mocenských elit, kteří se oblékají do „královských“ žlutých barev, má velkou podporu (především na venkově) rodina bývalého premiéra, jejíž příznivci nosí barvu červenou. Smířit oba tábory zjevně není v lidských, ani královských silách. Očekává se, že po smrti stárnoucího krále propukne konflikt mezi oběma tábory naplno a uvrhne Thajsko do chaosu.
Boj proti opiu
Ale zpátky ke králi. Pchúmipchon se od počátku vlády angažoval v mnoha směrech s cílem proměnit tehdejší zaostalou zemědělskou společnost v moderní a prosperující stát. A to se mu v mnoha směrech povedlo. Osobně vymyslel či podpořil stovky projektů, které měly zlepšit sociální a kulturní podmínky v zemi. Jako příklad můžeme uvést královské projekty, díky nimž se lidé v horách na hranici země, v oblasti nechvalně proslulého „zlatého trojúhelníku“, učili místo produkce opia pěstovat nejrůznější druhy ovoce a zeleniny, které králem vytvořené společnosti vykupovaly a vozily na trhy do Bangkoku.
Stejně tak měl král velký podíl na zalesňování kopců, kde byl kvůli opiu vykácen původní porost. Navíc král v době největší slávy všechny své projekty pravidelně navštěvoval a fotografoval. Ale ta doba je už dávno pryč a jeho syn a následník trůnu se více než o budoucnost Thajska stará o svá konta, soukromý tryskáč a krásné ženy.
