Do padesáti nesedl na kolo. Teď na něm český nadšenec objíždí svět

Do padesáti na kole vůbec nejezdil. Ale pak si Jiří Bína jedno koupil a od té doby je to jeho posedlost. Rok co rok vyráží na dobrodružnou výpravu do světa. Neobjíždí ho v kuse, ale po etapách. Celkem už má za sebou 61 400 kilometrů.
Bolivie, Altiplano, GPS ukazuje nejvyšší dosaženou nadmořskou výšku.

Bolivie, Altiplano, GPS ukazuje nejvyšší dosaženou nadmořskou výšku. | foto: Archiv Jiřího Bíny

V Patagonii dřel proti silnému větru, Aljaška ho prověřila třídenním lijákem. V Austrálii se na dobytkářské stezce brodil přes krokodýlí řeky, na Yukonu se poklonil před pomníkem Eskymo Welzla, v Mexiku projížděl oblastí narkobaronů a marxistických vzbouřenců.

Právě v zemi, která je tak pověstná nebezpečím, se mu kupodivu líbilo nejvíc. „Nádherná příroda! Zatímco Baja California je poušť s kaktusy, ve středu Mexika projíždíte lesy. Celé je to tam úchvatná míchanice kultur: Aztéci, Toltéci, Mayové, Olmekové, do toho španělská conquista, která po sobě zanechala krásné katolické katedrály. Mexičané jsou příjemní, žijí pospolitě,“ vypráví. „Zážitkem je i návštěva mexické hospody. Jakmile sednete k baru, už vám odněkud připluje panák tequilly. Gringo, to je pro tebe!“

Jeho vůbec první výprava vedla roku 2002 na Nový Zéland. Začátky byly krušné, deset dnů se za řídítky spíš trápil. A vyhazoval věci, o kterých zjišťoval, že si je brát nemusel: zámky, štětku na holení, knížky.

Adrenalin na penzi

A najednou to bolet přestalo. Nic nemohlo být hezčí než pohled ze sedla. „K čundráctví jsem tíhl odmala. Jel jsem stopem do Maďarska, do Bulharska, v roce 1968 jsem cestoval po západní Evropě. Pak mi ale emigroval brácha a já už se nikam nedostal. Až na stará kolena tedy konečně dělám, co jsem chtěl dělat zamlada. Cítím v sobě obsesivní nutkání vyrazit. Potřebuju to.“

Jezdí sám, jen občas se k němu při toulkách někdo připojí. Přespává pod stanem. Jeho výpravy trvají většinou tři měsíce, za den zvládne kolem stovky kilometrů.

Chile, průjezd Národním parkem Villarrica

„Je mi osmašedesát. Jak se v tomhle věku můžu toulat, aby to nevypadalo divně? Stopem ne. A pěšky to zase dlouho trvá. Kolo je ideální. I kvůli bezpečnosti. Ostatní vás mají za chudáka, řeknou si: Dědek starej. Kdyby měl peníze, jede autem.“

Je to trochu nadsázka, lidé se k němu ve skutečnosti chovají spíš mile, zvou ho k sobě na mejdan nebo jen přespat, vyprat si. Ale občas si někdo troufne. Bínovi se v takových chvílích osvědčilo nedávat najevo obavy, chovat se suverénně. Jak to viděl v poušti Kalahari u důstojných lvů s černou náprsenkou. „Z nich vyzařovalo, že ať si tam děláte, co chcete, tady je to zkrátka jejich a basta.“

Minimálně dvakrát se mu „lví“ přístup osvědčil. Jednou, když se kolem jeho kola nápadně pohyboval o hlavu větší Afričan. „Zavolal jsem si ho a říkám mu: Hele, jestli na to kolo sáhneš, tak ti rozbiju držku, žes to ještě neviděl. Čekal jsem, co bude. Odešel! Přitom jsem byl proti němu prcek.“

A podruhé, když šel po Kapském Městě a cestu mu zastoupil mládenec s nožem v ruce. „Abych mu prý dal peníze. Odmítnul jsem a povídám: Ten nůž si strč do pr... Úplně odpadnul. Za chvíli přiběhnul zas, že má ještě druhý nůž. Tak jsem řekl: Ten si tam strč taky. A měl jsem pokoj.“

Jiří Bína na cestách

Jihoafrická republika, mys Dobré naděje

Krása versus utrpení

Aby nevznikla mýlka: jeho vyprávění v drtivé většině není o tom, jak je svět nebezpečný, ale jak je nádherný. Jako ladně přebíhající antilopy s přímorožci v Namibii. Jako pagody a chrámy v Japonsku. Jako cesta solnou plání Salar de Coipasa v Bolívii. Kolo tam svištělo deseti centimetry slané vody, ve které se odrážela blankytná obloha s mraky. Břeh v nedohlednu, člověk si sto kilometrů připadal uprostřed vší té modři jak v nebi.

Než se tedy voda zvedla a měla najednou půl metru. Tehdy se Bína zděsil: „Co budu dělat, až jí bude po pás?“ Obalený krustou soli se nakonec dokodrcal až k hranici pláně, ale zasolená ložiska mu pak ještě dlouho dělala problémy.

Velikonoční ostrov, jízda okolo Ahu Tongariky - největšího souboru soch moai

Namibie, rozčvachtaná Salt Road

Tak už to chodí: krásy světa bývají spjaty s trochou utrpení. Za úchvatným pohledem na Andy z náhorní plošiny Altiplano stálo stoupání do téměř pěti tisíc metrů. Toulání po chilském národním parku Villarica bylo vykoupeno tím, že se po zapadlé stezce dostal do půlmetrových sněhových závějí. A v nádherné Bolívii byl nucen dávat si teplou vodu do spacáku. Zatímco přes den hicovalo 35 stupňů, v noci padla teplota k minus 15.

Víkend DNES

Článek je převzatý z magazínu Víkend DNES. V novém sobotním vydání, které vyjde 17. ledna, se můžete těšit mimo jiné na téma:
Ovládnou nás roboti?
Na robotech jsme závislí víc, než si připouštíme. Může umělá inteligence ovládnout tu lidskou?

Přírodu se při cestách naučil respektovat. V Austrálii dávat pozor na slanovodní krokodýly. V Kanadě a na Aljašce na medvědy. Nocovat aspoň sto metrů od místa, kde jste si vařili večeři. A být připraven na chvíli, kdy huňáče beztak potkáte.

„V noci je slyšíte, když kolem čenichají,“ popisuje Bína. „Když jsem je potkal, platilo na ně, jakmile jsem se na kole postavil – měli mě za většího a neútočili. Blbé je, pokud se dostanete do kontaktu s medvědicí, která má s sebou mláďata. To se mi přihodilo v Britské Kolumbii. Stála u silnice, cítila mě a já kolem ní nemohl projet. Vrátit se? Nesmysl. Na 500 kilometrů to byla jediná silnice pustinou. Musel jsem počkat půl hodiny, než jelo auto a od medvědice mě odclonilo.“

Pak znovu nasedl na kolo a zabral. Metr za metrem. Tak jako před dvanácti lety, jako včera, jako snad i zítra. Za dřinou, za dálkami, za krásou. Za svobodou.

Cesta Jiřího Bíny

2002–2014: 11 výprav

Kolik mu bylo: 56–68

Způsob: na kole

Počet kilometrů: 61 400

Více: www.kolemkolem.cz

Autoři:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  30.4 9:22

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Už toho máme dost! Jak se populární destinace perou s přemírou turistů

1. května 2024

Velké pokuty za prkotiny, deklasování turistů na chodící peněženky, vytváření organizovaného...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Český výletník: Kde Československo nezaniklo. Hranice roztrhala dvě obce

27. dubna 2024

Vždycky mě lákalo vidět, jak vypadá osada Sidonie na Zlínsku, jejíž část se „stěhovala“ na...

Poutní místa v Česku zažívají renesanci, říká autor populární knihy

26. dubna 2024

Lidé stále častěji hledají lokality, kde mohou uniknout před dnešním komplikovaným světem. Návod na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

VIDEO: Nahlédněte do Indie očima české poutnice hnutí Hare Krišna

25. dubna 2024

Indická republika je sedmá největší a s více než miliardou obyvatel jednou z nejlidnatějších zemí...

Rekordní jeskyně světa. V unikátním žebříčku je zastoupené i Česko

2. května 2024

Po celém světě bychom napočítali více než 1 200 veřejnosti přístupných jeskyní, které ročně...

Už toho máme dost! Jak se populární destinace perou s přemírou turistů

1. května 2024

Velké pokuty za prkotiny, deklasování turistů na chodící peněženky, vytváření organizovaného...

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  30.4 9:22

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

OBRAZEM: Nejlepší místa na světě, kde se můžete vydat po stopách dinosaurů

30. dubna 2024

Už pětašedesát milionů let se po povrchu naší planety neprochází. Ale to neznamená, že byste je...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...

Do Bolívie jsem odešla kvůli smrti rodičů, přiznala sestra Romana Vojtka

Mladší sestra herce Romana Vojtka (52) Edita Vojtková (49) je módní návrhářkou a žije v Bolívii. Do zahraničí odešla...