Kdo chce mezi listopadem a červnem vyrazit mezi horské štíty a vychutnat si pozdní tatranský podzim bez turistů či zimní horskou atmosféru, má přesto šanci. Najměte si horského vůdce a můžete v liduprázdných horách vystoupat na některý z jinak nepřístupných vrcholů nebo uskutečnit hřebenovou túru.
Přesně na přelomu října a listopadu jsme podnikli úžasný přechod nejvyšších tatranských vrcholů, tzv. "Korunu Vysokej." Ve výškách nad 2 500 m jsme si užívali dramatického počasí, vzdušných hřebenů i solidního lezení na laně.
Nejvýše položená chata Tater
Vysoká je nejvyšší vrchol na západ od Gerlachu a svou výškou 2 547 m se řadí k nejvyšším vrcholům Vysokých Tater. Je to zároveň jedna z nejhezčích hor, jejíž symetrický dvojvrchol podpírá z jedné strany Ťažký štít a z druhé strany Dračí štít. Výstup na Vysokou lze pojmout jako jednodenní záležitost, my jsme se ovšem rozhodli před výstupem přenocovat v nejvýše položené chatě Tater, v Chatě pod Rysmi.
Brzy ráno vyrážím ze Štrbského plesa. S průvodcem Petrem Tomkem mám večer domluven sraz na Chatě pod Rysmi, takže mohu celý den věnovat průzkumu Mengusovské doliny a odpoledne ještě vystoupat na Rysy.
Pohled na impozantní "Korunu Vysokej" od Štrbského plesa. Přímo nad budovou hotelu Patria vidíte zleva: Ťažký štít, SZ vrchol, JV vrchol a Dračí štít.
Volím scenerickou cestu k Popradskému plesu, vedoucí po červené úbočím Patrie. Tuto cestu mám obzvláště rád, je rychlá a s nádhernými výhledy na okolní štíty. S respektem odtud pozoruji masiv Vysoké, než se schová za mnohem nižší Popradský hrebeň.
Míjím odbočku k Popradskému plesu a následně k Velkému Hincovu plesu a po dvou hodinách chůze přicházím k Žabím plesům. Tady, ve výšce 1 900 m, obdivuji zamrzlé vodopády bezejmenného potoka i lehce zamrzlou hladinu horských jezer. Jsem tu poslední říjnový den a tedy poslední den před zimní uzávěrou.
Pohled od Žabích ples do Mengusovské doliny
Nejvýše položená tatranská chata je odtud už jen kousek. K moderní novostavbě ve výšce 2 250 m přicházím krátce po poledni, ubytovávám se a s chutí se osvěžuji hrnkem teplého čaje. Chata je odvážně postavená na lavinovém svahu v dolině mezi Vysokou a Rysy. V minulosti byla proto několikrát stržena pádem laviny a znovu postavena. Současná podoba pochází z roku 2012, kdy byla chata kompletně zrekonstruována.
Na Rysech bez Lenina i bez turistů
Vrchol Rysů je nejvyšším bodem, kam můžete v Tatrách vystoupat po značené turistické trase. Je to zároveň nejvyšší vrchol Polska a jeden z nejpopulárnějších tatranských vrcholů. Z minulosti jsou známé výstupy mládeže na Rysy organizované KSČ na počest údajného výstupu V. I. Lenina na Rysy v roce 1913.
Chata pod Rysmi. Vpravo masiv Ťažkého štítu
Pohled z Rysů na východ. Vzadu vrcholy Havran a Ždiarska Vidla
Od chaty to je zhruba půlhodina stoupání. Nejprve dosahuji sedla Váha, odkud se mi otvírá úžasný výhled na východní část Tater. Strmé žulové stěny září v odpoledním slunci a hluboko pode mnou se v podzimním stínu černá Ťažká dolina. Za chvilku jsem na vrcholu Rysů, odkud mohu pozorovat kompletní přehlídku tatranských vrcholů. Obdivuji strmou stěnu nejbližšího Ťažkého štítu, která bude naší první zítřejší výzvou.
Tip na dovolenouVybírejte z pestré nabídky zájezdů do Tater na dovolena.iDNES.cz. |
Jsem tu úplně sám, vzhledem k tomu, že budu spát v Chatě pod Rysmi, nemusím před setměním spěchat do údolí jako ostatní. Večer přichází na chatu Peter. U sklenky bílého vína domlouváme plán za zítřejší výstup a jdeme na kutě do společné noclehárny.
Těžký, nebo Český štít?
Po snídani vyrážíme do sedla Váha, kde si oblékáme helmy a sedací úvazky, ověšujeme se jisticími pomůckami a navazujeme na lano. Trochu mě překvapuje množství horolezeckého "železa", které Peter vytahuje z batohu, ale náš výstup patří k těm těžším a čeká nás lezení stupně II-III.
Terén v hřebeni Ťažkého štítu
Včera jasnou oblohu začínají zahalovat husté mraky, které se sem derou z Mengusovské doliny, vrchol Ťažkého štítu už je kompletně v mlze. Stoupáme vzdušným jihovýchodním hřebenem, vlevo pode mnou jen tuším půlkilometrovou hlubinu Ťažkej doliny. Místy se hodí lano. Zatímco Peter leze lehce jako pavouk, já mám občas docela dobrý pocit z toho, že mě tenhle tatranský borec jistí.
Zakrátko dosahujeme našeho prvního vrcholu, kterým je 2 520 m vysoký Ťažký štít. Do poloviny roku 2006 nesla tato hora oficiální jméno Český štít. Toto pojmenování vzniklo chybným porozuměním polského jména: polští goralové totiž ve svém nářečí označovali tato těžko dostupná místa slovem "češká", "čežká", tedy "těžká".
Pohled jako z letadla
V mlze sestupujeme do malého sedla a stoupáme k prvnímu vrcholu Vysoké. Tady nás čeká téměř kolmá skalní plotna, naštěstí se spoustou pevných chytů. Zakrátko stojíme u kovového kříže, značícího severozápadní vrchol Vysoké. Kromě bílého hranostaje tu však kvůli mlze nic nevidíme. Pokračujeme tedy na druhý vrchol a doufáme, že mraky se mezitím protrhnou.
Pohled na Gerlach
Z opačné jižní strany Vysoké vede na vrchol "normálka", tedy standardní výstupová cesta, která je snazší než celý přechod masivu. O popularitě výstupu svědčí škrábance od maček ve skále a také rezavé skoby osazené před sto lety Uherským karpatským spolkom.
Sedíme na jihovýchodním vrcholu Vysoké a sen se stává skutečností. Po několika minutách čekání oblačnost klesá a nám se otvírají pohledy jako z letadla. Vysoká je impozantní a do značné míry izolovaný vrchol nabízející jeden z nejhezčích výhledů v Tatrách. Nejprve z oblačné peřiny vylézá nejvyšší Gerlach, potom se objevuje Končistá a pak i další vrcholky. Černé skály nádherně kontrastují s bílou hladinou mraků pod námi a my si vychutnáváme klid blízko nebe.
Nejhezčí dolina
Jako poslední vrchol koruny si krátce po poledni "odškrtáváme" lezecky vděčný Dračí štít a následně sestupujeme do Zlomiskové doliny. Tahle dolina patří k nejhezčím, které jsem v Tatrách viděl. Bez průvodce nebo horolezeckého průkazu je však bohužel nepřístupná.
Sestup do Zlomiskové doliny. Vpravo Dračí hlava, vlevo Končistá
Zlomisková dolina
Procházíme kolem monumentální skály zvané Dračí hlava a vystupujeme na Rumanovu kopku odkud se otvírají neobvyklé pohledy na hlavní tatranský hřeben, vrcholy Gánok, Rumanov štít a Zlobivou. Sestupujeme po obrovských balvanech, které daly jméno celé dolině, slovenský výraz "zlomisko" totiž znamená pole balvanů vytvořené erozní činností.
S úlevou nakonec scházíme na dno doliny a podél potoka s několika vodopády rychle postupujeme k Popradskému plesu. Zakrátko se nám otvírá pohled na Chatu pri Popradskom plese a sousední Majlátovu chatu, kde celou túru zapíjíme osvěžujícím pivem.
Může se hoditNáročnost: přechod Koruny Vysokej patří mezi technicky náročnější túry obtížnosti UIAA III (středně těžké – na exponovaných místech se doporučuje mezijištění; trénovaní a zkušení lezci mohou překonávat úseky tohoto stupně ještě bez použití lana). Některá místa jsou hodně "vzdušná", lidé se závratěmi tu mohou mít problémy. Pokud půjdete od Chaty pod Rysmi, počítejte podle podmínek přibližně s 6-7 hodinami cesty k Popradskému plesu. Průvodce: uvedenou túru mohou absolvovat pouze držitelé horolezeckého průkazu nebo skupinka s průvodcem. Horského vůdce objednejte přes Spolok horských vodcov Vysoké Tatry, vůdce může na tuto túru obvykle vzít max. 2 osoby. Cena za jednodenní túru je 219 eur. Více informací na http://www.tatraguide.sk/ Ubytování: ideální východisko je Chata pod Rysmi. Leží ve výšce 2 250 m, přibližně 2-2,5 hod cesty od Popradského plesa. V zimě je uzavřená, pro větší skupiny lze po domluvě s chatařem zařídit nocování i v zimní sezoně. Více info na http://www.chatapodrysmi.com/ Ubytovat se můžete i u Popradského plesa, kde leží Horský hotel Popradské pleso a Majláthova chata (v tom případě počítejte s delším nástupem do sedla Váha), popřípadě na Štrbském plese. |
