Švýcarské Dolomity
Oblast Engadin-Scuol-Samnaun, pravlast Rétorománů, leží v největším švýcarském kantonu Graubünden. Zdejší krajina je zcela jiná než v Rakousku a ne náhodou se hřebeni třítisícovek nad dravou řekou Inn přezdívá "švýcarské Dolomity". Svahy hor hojně porůstají modříny a borovice, což oproti obligátním alpským smrkům dodává horám jiný ráz.
Na návštěvníky čeká mimo jiné skvělá síť turistických pěších tras, bohatá románská kultura, minerální prameny, panoramatické vlakové trasy, nejvýše rostoucí borovice limby v Evropě, bezcelní zóna Samnaun...
Lázeňský Scuol
Za výchozí bod volíme lázeňské městečko Scuol s desítkami minerálních pramenů, termálními lázněmi a zachovalým historickým centrem. Scuol a sousední lázně Vulpera leží v nadmořské výšce 1 300 m, v údolí řeky Inn, co vypadá jako dravá ledovcová řeka, zaříznutá v hlubokém údolí pod vrcholy přesahující 3 000 metrů.
Během procházky historickým centrem míjíme několik kašen s minerálními prameny, jichž v Scuolu vyvěrá několik desítek. Milovníci minerálek tedy mají o zásobu skvělého pití postaráno. Navštívíme termální lázně Bogn Engiadina, kde se vyřádí i naše děti a z jejichž venkovních bazénů obdivujeme panorama horských štítů.
Ze Scuolu vyjíždíme lanovkou, která nás za pár minut vynáší 900 metrů nad údolí. Tady si půjčujeme koloběžky, nazývané zde "trottinett" a spouštíme se po loukách a modřínovými lesy zpět do údolí. Deset kilometrů dlouhá panoramatická cesta nás vede i přes jednu z horských vesnic Ftan s historickými domy zdobenými sgrafiti a kašnami s koupajícími se dětmi.
Kousek za obcí Vulpera se nad řekou Inn od 11. století tyčí hrad Tarasp. Ze všech ještě dnes obyvatelných graubündenských hradů je Tarasp hradem, na němž se dochovalo nejvíce středověkých prvků. Můžete tu absolvovat prohlídku s průvodcem nebo jen obdivovat úchvatné pohledy z hradeb.
Swiss National Park
Vzhledem k nádherné krajině celého Švýcarska bychom v této zemi čekali spoustu národních parků. Ve skutečnosti mají Švýcaři jediný národní park, který se "originálně" jmenuje Švýcarský národní park (Swiss National Park). Tento park leží právě v oblasti Dolního Engadinu a rokem založení 1914 se jedná o nejstarší alpský národní park.
Výjimečnost národního parku nespočívá jen v nádherné krajině, ale zejména v přísné ochraně zdejší přírody, která je pokud možno ponechána zcela prosta vlivů civilizace. V podstatě jedinou aktivitou, kterou zde můžete provozovat, je pěší turistika. My vyrážíme na jednu z nejhezčích celodenních tras vedoucí údolím Val Minger.
Ze Scuolu vyrážíme typickým žlutým Post-busem do jedné z nejodlehlejších osad Švýcarska s neobvyklým názvem S-charl. Úzká asfaltka se kroutí údolím a stoupá až do výšky 1 800 metrů, kde několik domků a farem svírají ze čtyř stran obrovské hory. Krátce si prohlížíme osadu a pak scházíme dva kilometry ke značené odbočce vinoucí se údolím vzhůru.
Borovým lesem se spoustou mravenišť a vyvěrajících pramenů stoupáme na horské louky pod sedlem Sur-il-Foss a cestou pozorujeme pasoucí se jeleny a zvědavé sviště. Krajina mi trochu připomíná Aljašku, rozhodně jsem podobné scenérie v Alpách dosud neviděl. Výhledy na hory jsou fantastické a navzdory krásnému počasí potkáváme jen minimum návštěvníků.
Po trase Bike-Marathonu za nejvýše rostoucími borovicemi
Přesnost a kvalita švýcarské veřejné dopravy je legendární. My využíváme kombinace vlaku a Post-busu a následující den se přesouváme červeným vlakem a žlutým autobusem s pošťáckou trumpetkou ze Scuolu do horské vesnice Lü. Díky tomu se nebudeme muset vracet k autu a můžeme absolvovat zajímavý horský přechod, který nás povede kolem nejvýše položeného lesa borovice limby v Evropě.
Tip na dovolenouŠvýcarsko - pestrá nabídka zájezdů a aktivní dovolené. Vybírejte na dovolena.iDNES.cz. |
Komu se nechce šlapat pěšky, může zde využít horské kolo, protože trasa z Lü do S-charl přes sedlo Costainas je skvělým terénem i pro méně zkušené bikery. Koneckonců právě tudy vede trasa světoznámého Nationalpark Bike-Marathonu, závodu dlouhého 137 km s převýšením 4 000 metrů.
Tak jako tak vás tato trasa provede krásným údolím pod vrcholem Murtera, na jehož severozápadních svazích najdeme nejvýše položenou lokalitu borovice limby v Evropě. Pro Švýcary jsou zde rostoucí stromy symbolem houževnatosti a statečnosti. Není divu, les s názvem God da Tamangur roste ve výšce 2 300 m a stromy zde v drsných podmínkách rostou velmi pomalu. Někteří z velikánů se zde dožívají až 700 let.
Na skok do Itálie
Pěší výlety je dobré proložit odpočinkovým dnem. Jako ideální náplň se nabízí výlet legendárním vlakem Bernina Express do italského Tirana. V půl osmé ráno nasedáme do vláčku ve Scuolu a sledujeme červenou vteřinovku na nádražních hodinách, zda se potvrdí proslulá švýcarská přesnost. Vyrážíme se zpožděním 15 vteřin…
Vlak sviští po Rhétské dráze proti proudu Innu a po hodině přestupujeme v Pontresině do speciálního vlaku Bernina Express. Jedeme po trati, která je od roku 2008 zapsána na seznam UNESCO. Z panoramatických oken s částečně prosklenou střechou je pořád na co se dívat, vlak dokonce v nejzajímavějších místech přibrzďuje, aby si každý stačil udělat ostrou fotografii.
Po chvilce míjíme výhled na ledovec Morteratsch a vyjíždíme do nejvyššího bodu trati, kterým je sedlo Bernina ve výšce 2 253 m. Vystupujeme na následující zastávce Alp Grüm, kde během krátké procházky, než přijede další vlak, obdivujeme výhled na ledovec, vodopády a horské jezero.
Po 3,5 hodině cesty vlak křižuje náměstí v italském městečku Tirano a zastavuje na konečné. Jsme 400 m nad mořem a nad námi se klenou vějíře palem. Dáváme si italskou zmrzlinu, pizzu a v horku se těšíme na zpáteční cestu klimatizovaným vlakem.
Historické vesnice Guarda a Ardez
Horské vesnice Guarda a Ardez leží pár kilometrů od Scuolu a díky poloze a rázovitosti rozhodně stojí za návštěvu. My nejprve navštěvujeme Ardez a šplháme ke zřícenině hradu nad vsí, odkud se otevírá panoramatický pohled na střechy domů a okolní hory.
Ardez a Guarda patří k nejzachovalejším vesnicím Engadinu, stáří zdejších domů zdobených freskami většinou přesahuje 400 let. Mohutné zděné domy se tu tísní těsně vedle sebe a dlážděné úzké uličky zdobí miniaturní náměstíčka s typickými kašnami.
Ardez nám na rozdíl od sousední Guardy připadá klidnější a prostý turistů. Obě vesnice spojuje úzká asfaltka, kterou můžete projet autem i na kole, hodně návštěvníků tento pětikilometrový panoramatický úsek absolvuje pěšky. Vesnice se vypínají vysoko na jižních svazích a můžeme z nich tedy obdivovat pohledy na okolní třítisícovky.
Jak jsme potkali kozorožce
Když jsme se dozvěděli, že náhorní planina jihovýchodně od vrcholu Piz Lischana je domovem stád kozorožců, neváhali jsme za nimi vyrazit sem do jejich prostředí. Toto nádherné zvíře je jedním ze symbolů oblasti Engadin-Scuol. Kozorožec patří do Graubündenu jako voda do horských jezer, objevíte ho dokonce ve znaku kantonu a usmívá se na vás i z loga Graubündenu.
Cesta za těmito zvířaty ale představuje nejprve nastoupat 1 000 výškových metrů k chatě Chamanna Lischana. Kráčíme vzhůru lesem a posléze po horských loukách plných svišťů. Cestou míjíme několik poutníků a zdravíme se navzájem rétorománským sympatickým pozdravem: "Allegra!" Kdo je hudebník, jistě rozklíčuje smysl pozdravu, česky by zněl: "Buď vesel!"
Ve výšce 2 500 m se ubytováváme v pěkném podkrovním pokojíčku a po vydatné večeři vyrážíme na podvečerní lov beze zbraní. Podle chataře kozorožci sestupují k chatě večer nebo brzo ráno, a protože večer do údolí nad chatou proniká sluneční svit, je to nejlepší čas na pozorování a focení těchto nádherných zvířat. Máme štěstí, protože po deseti minutách objevujeme jednoho samce s nádhernými rohy. Když v zapadajícím sluníčku sledujeme pasoucího se kozorožce pod strmými svahy hor, připadáme si jako v pohádce.
Samnaun v létě
Náš pobyt jsme se rozhodli zakončit v relativně zastrčené vísce Samnaun, která je mnohem známější jako zimní lyžařské středisko a také jako jediná bezcelní zóna Švýcarska. Není proto divu, že se zde snaží podporovat letní dovolenou, jak to jde. Sto švýcarských franků, které jsme zde utratili za jednu noc v hezkém hotelu, se nám v podstatě vrátilo na slevách za lanovky a místní koupaliště - vše je pro ubytované hosty zdarma. Dalšími ekonomickými výhodami Samnaunu jsou levný benzin, alkohol a cigarety.
Samnaun leží v nadmořské výšce 1 800 m, a pokud se z údolí vyvezete unikátní dvoupatrovou lanovkou, ocitnete se 2 500 m nad mořem v amfiteátru horských luk, skalnatých vrcholů a horských jezer. Ráj na zemi tu najdou zejména cyklisté, kteří mohou vyzkoušet některou ze sjezdových tratí klikatících se mezi svištími norami.
Samnaun je lanovkami propojený s rakouským Ischglem a tak toto středisko můžete navštívit. Pohyb turistů funguje v obou směrech a největší provoz tedy panuje logicky na hraničním sedle Viderjoch ve výšce 2 737 m. Odtud se vydáváme na půldenní túru přes sedlo Flimjoch k jezírkům Bei den Seen. Obcházíme přitom skalnatý Flimspitz, který lze přejít po nenáročné ferátě i s dětmi. Ze sedla obdivujeme panorama štítů rakouských Alp, které se zvedají východním směrem a jimž dominuje druhá nejvyšší hora Rakouska Wildspitze.
Může se hoditDoprava
CENY
Užitečné weby
|