Samozřejmě, hlavní roli zde hrají penisy a vaginy, a to ve všech možných podobách a velikostech. A také z různých dob či světadílů, od antického Řecka až po divokou černou Afriku.
Sexuální orgány, a to mužské i ženské, byly například v Africe rozšířeným kultovním předmětem, který hrál významnou roli při nejrůznějších náboženských obřadech a ceremoniích.
Proto sběratelé při objevitelských cestách do Afriky přiváželi spoustu předmětů, které v pruderní Evropě vyvolávaly opovržení, neboť byly příliš názorné, otevřené a často i šokující. A právě takové je celé zdejší muzeum.
Sexuální magie
V pařížském muzeu erotiky ovšem v první řadě nejde o provokativní exponáty, ale spíše o celkový pohled na lidskou sexualitu, který byl v mnoha historických obdobích a na mnoha místech planety značně odlišný. A tak zatímco v pohledu většiny velkých náboženských systémů (ať už křesťanství či islámu) představoval sex zdroj všeho zla, přírodní národy naopak věřily v přirozené spojení sexuality a nadpřirozených sil. Proto se mnoho šamanů po staletí věnovalo sexuální magii, která nabízela unikátní cestu k propojení fyzického a duševního světa a současně generovala obrovské množství životní energie, známá je třeba indická tantra.
Symbol štěstí a zdraví
"Vagina i falus hrály v dějinách obrovskou symbolickou roli. Příkladů jsou stovky, třeba indiánská sauna stavěná severoamerickými kmeny vlastně představovala břicho těhotné ženy a indiáni se při tomto obřadu znovu symbolicky rodili do reálného světa, očištěni od všech starostí a problémů. Naopak falus byl v mnoha kulturách nejvýznamnějším symbolem života, nositelem štěstí, zdraví a prosperity. Na jeho podobě nebylo nic negativního a například falické symboly ve starém Římě vůbec neměly funkci jakéhosi erotického stimulátoru a nositele vzrušení, ale především funkci ochrannou," vysvětluje kurátor muzea.
Ve službách vlasti
Zatímco v přízemí a v prvních dvou patrech jsou vystavené historické exponáty mapující sexualitu napříč mnoha zeměmi a staletími, v posledních třech patrech je prostor pro moderní umělce, kteří se fenoménem sexuality zabývají v současné době.
Jedním z nejbizarnějších výtvarníků je francouzský sochař Jean-Pierre Maury se svou expozicí Jedna vagina, jeden penis, v rámci níž si můžete prohlédnout značně provokující výjevy, třeba exponát představující francouzského prezidenta jako penis, který stojí vedle vaginy, jakéhosi symbolu nejvyšší státnosti (více na obrázku). Nutno však dodat, že celé muzeum erotiky je především sbírkou uměleckých artefaktů, nikoliv pornografických předmětů. Byť některé objekty tuto nejednoznačnou linii zjevně překračují.
V Muzeu erotiky na Montmartru nechybí ani současné umění.
Sto let staré akty i zahrada plná domin
Exponáty pařížského muzea erotiky pocházejí ze dvou soukromých sbírek, které byly spojeny a od roku 1997 vystaveny pro veřejnost. Muzeum stojí v budově bývalého kabaretu ve čtvrti bordelů, které se ovšem od roku 1946 ze zákona uzavřely. V sedmi patrech je umístěno několik set objektů z mnoha kontinentů, od primitivního až po moderní a současné umění.
Může se hoditMuzeum erotiky stojí jen 100 metrů od slavného Kabaretu Moulin Rouge na Boulevard de Clichy. Celkově je zde umístěno v sedmi patrech na 2 000 předmětů. Mnohé návštěvníky překvapí také dlouhá otvírací doba, neboť je otevřeno od 10 hodin do dvou v noci. Pokud si chcete celé muzeum prohlédnout opravdu podrobně, počítejte alespoň s hodinou a půl. |
Významnou součástí muzea jsou také erotické fotografie, neboť Paříž konce 19. a začátku 20. století byla Mekkou tohoto vzkvétajícího oboru a sto let staré akty dodnes vyzařují zvláštní kouzlo a přitažlivost. Možná mnohem víc než poněkud samoúčelně provokativní fotografie a obrazy současných umělců.
Například kontroverzní japonský malíř Harukawa Namio se svou výstavou téměř brutálních výjevů ze série Zahrada domin, kde jsou na šedesáti kresbách muži týráni, znásilňováni a využíváni jako otroci, omrzí již po pár obrazech. Výstavu můžete zhlédnout od května do poloviny října.
Další dočasnou výstavou jsou zajímavé akty proslulého fotografa Herberta Aschermana. Moderní erotické umění však naštěstí stále častěji využívá satiry, sloužící k odstranění či zmírnění patosu, které erotika a její dlouholetá tabuizace přinášela.