Rozhledna byla v tak špatném stavu, že místo ní vyroste částečná replika.
"Nyní betonujeme desky ochozu. Dál musíme rozhlednu zastřešit a pak se pustíme do vnitřních úprav," uvedl Dušan Perník, který se na božídarské radnici stará o investice.
Z původní rozhledny se zpět na své místo vrátí jen některé části. Například schodišťové stupně, dláždění ochozu nebo sloupoví.
Rozhledna bude hotova 15. října a lidé z radnice si chtějí hned o den později zajistit termín k návštěvě stavebního úřadu kvůli brzké kolaudaci. Důvod je jediný - slavnostní otevření.
"Rozhlednu bychom rádi otevřeli 28. října, tedy na státní svátek. Pak už bude lidem přístupná. Vybírat se bude vstupné, jehož výši teprve určí zastupitelé," popsal Dušan Perník. Současně s rozhlednou opravuje radnice také stezku pro pěší, která vede k vrcholu Klínovce. Ta by měla být dokončena za tři týdny.
Rozhlednu opravují jako japonský klášter
Metoda, kterou nechala božídarská radnice nejvýše položenou krušnohorskou rozhlednu opravit, není z památkového hlediska zcela běžná.
Vedení města se chtělo do její rekonstrukce vrhnout před několika lety, jenže se ukázalo, že je památka oproti původním předpokladům v mnohem horším stavu a běžná oprava stačit nebude. Proto ji stavbaři pečlivě rozebrali a nepoužitelné části nahradili novými.
"Tato rekonstrukce je ojedinělá už svým principem, tedy nakládáním s původní hmotou rozhledny. Takový způsob se běžně používá třeba v případě oprav japonských dřevěných klášterů, pro které jsou typické tradiční materiály," uvedl ředitel loketských památkářů Tomáš Karel.
Klínovecká památka je podle něj vzhledem k místu velmi namáhaná, což zkracuje její životnost.
"Aby mohla dál fungovat, vyžadovalo to poněkud radikálnější zásah, na který není naše památková péče tolik zvyklá," popsal ředitel.
Podle něj zřejmě neexistuje v Karlovarském kraji podobná památka, kterou by stavbaři podobným způsobem zachránili.
Stejný osud, jaký potkal rozhlednu, však nejspíš nečeká hotel na Klínovci. Budova, na které se podepsaly i neustálé dostavby či jiné stavební úpravy, by potřebovala podle Tomáše Karla také rozumný zásah. Což samozřejmě neznamená, srovnat jej celý se zemí.
"Zřejmě nejlepší by bylo, uvést hotel do stavu, v jakém byl před rokem 1950," řekl památkář.