Sokolovské muzeum střádá dotaci za dotací, aby mohlo pokračovat ve zpřístupnění dolu. Naposledy se mu podařilo získat čtyřsettisícový příspěvek z Karlovarského kraje.
"Důl je unikátní hned několika věcmi. Třeba tím, že o jeho první části se vědělo, tu druhou vypátral v roce 1982 badatel František Baroch. Právě tuto část lidem zpřístupňujeme," řekl Michael Rund, ředitel Muzea Sokolov.
Druhá část Jeronýmu se zachovala v původní středověké podobě. V jejích chodbách jsou viditelné stopy ruční práce horníků, kteří tam v 16. století dobývali cín.
"Kromě toho lidé uvidí začouzené stropy, což je pozůstatek metody zvané sázení ohněm. Horníci jím tehdy narušovali horninu, aby se jim lépe kutalo. Jeroným skrývá nejen chodby, ale také komory zaplavené vodou, která tvoří krásná jezírka. Ta spatří návštěvníci až v dalších etapách zpřístupňování dolu," popsal ředitel.
Důl Jeroným v datechDůl je u bývalé obce Litrbachy-Čistá, poblíž silnice z Krásna do Podstrání. Hlubinně se tu začal cín dobývat na počátku 16. století, o rýžovištích v jeho okolí jsou zmínky od 14. století. Rýžovalo se zejména na potoce Mühlbach pod Sklenným vrchem, Zinnbach, na jižním úpatí vrchu Rozhledy a na potoce v oblasti ústí štoly Jeroným. Tato rýžoviště byla vyřazena z provozu v roce 1581. V roce 1887 se tady pokusili o znovuotevření dolu. Bylo vytěženo asi 11 tun rudy. O následné těžbě ovšem nejsou zprávy. V několika komorách se těžilo v roce 1905. V roce 1941 byly provedeny průzkumné vrty. Těžba se nejevila jako rentabilní. Roku 1990 byl důl Jeroným zapsán do státního seznamu kulturních památek. V roce 2008 důl byl prohlášen národní kulturní památkou. |
Sokolovské muzeum původně podávalo žádost o dotaci na celý projekt, ovšem neuspělo. Proto jej rozdělilo do několika etap a peníze shání postupně. Loni například získalo příspěvek 120 tisíc z Nadace Georgia Agricoly.
Na odstranění problémů souvisejících s těžbou dostalo sedm milionů od ministerstva průmyslu a obchodu. Za příspěvek Karlovarského kraje tak muzeum dokončí schodiště, dodělá zábradlí a také zvětší chodby, což je jedna z podmínek, aby mohli dovnitř návštěvníci.
"Jinak bychom nesplňovali předpisy. Zvětšení chodeb ale není tak jednoduché, neboť nesmíme narušit jejich stropy. Proto se zvětšují vytěžením materiálu z podlahy, které se říká podčva. Co vytěžíme, to musíme postupně vynosit na povrch," popsal Michael Rund, který má už nyní vymyšlenou prohlídkovou trasu.
Zájemci se budou na vypsané termíny objednávat po internetu a celá prohlídka začne trochu netypicky v krásenské pobočce sokolovského muzea, v níž je vystavena řada hornických exponátů. Pak se teprve lidé přesunou do přístupné části dolu Jeroným.
"Ve zpřístupňování bychom pak chtěli pokračovat dál a ukázat lidem jeho další chodby a jezírka. Zároveň plánujeme u vstupu vybudovat objekt, který bude sloužit i jako enviromentální, tedy přírodovědné školicí centrum," uvedl ředitel.
Práci dávných horníků se lidem ze sokolovského muzea podařilo před nedávnem ukázat také v jáchymovské štole č. 1. Na podzim otevřeli její další část, kde si mohou zájemci prohlédnout pozůstatky raně novověké těžby.
