Megabordel v Číně. Přes zákaz se tam prostitucí živí deset milionů žen

Prostituce je jedním z posledních tabu komunistické Číny, která se má stát během příští dekády nejsilnější ekonomickou mocností planety. Přestože je zde prodejná láska oficiálně zakázána, móda vykřičených domů prudce stoupá, stejně jako se zvyšuje obliba drahého alkoholu a luxusního zboží.

Zákaz, nezákaz, obrovská země je plná bordelů všech kategorií, od levných pajzlů pro námezdní dělníky pracující v obrovských továrnách světových koncernů až po luxusní nevěstince, kam chodí špičkoví top manažeři s milionovými příjmy.

Tip na dovolenou

Vybírejte z nabídky zájezdů do Číny na dovolena.iDNES.cz.

Jenže abyste pod pokličku nejstaršího řemesla mohli nakouknout, musíte v Říši Středu alespoň pár měsíců žít nebo zde mít hodně dobré kontakty. Uličky lásky, notoricky známé z evropských měst, totiž v komunistické Číně nenajdete. Důvod je jednoduchý: nejstarší řemeslo světa je oficiálně stále na indexu.

Za odměnu se jde do bordelu

Do složitého systému prodejné lásky můžete nahlédnout jen se zkušeným čínským průvodcem. "Učil jsem angličtinu jednoho významného manažera a díky tomu jsem se dozvěděl o prostituci spoustu podrobností. Můj manažer se totiž staral o další, významnější manažery a zajišťoval jim program po pracovní době. A takový program v Číně představuje především kombinace alkoholu a prostitutek," vypráví český sinolog, který v Číně žije a pracuje již řadu let.

A jak takové čínské "mecheche" probíhá? "Začíná se večeří, po které následuje návštěva baru a když jsou už všichni pořádně pod parou, jde se do bordelu. A to navzdory tomu, že je zde prostituce oficiálně zakázaná, neboť funkci bordelů plní v Číně oblíbené karaoke bary. Když do podobného podniku přijde obyčejný západní turista, většinou vůbec nepozná, že jde o maskovaný bordel. Je to vlastně něco jako podpultový prodej, ke kterému mají klíč jen bohatí Číňané," vysvětluje náš průvodce.

Za padesát nebo za pět tisíc

Cizinec bez kontaktů se dostane maximálně k pouličním prostitutkám, které představují tu nejnižší formu prostituce v Číně, kterou ovšem Číňané až na výjimky nevyužívají. Běžní Číňané ze střední třídy totiž dávají přednost masážním salonům, které jsou zaměřené na masírování intimních míst. Podobné sexuální služby vyjdou v přepočtu na nějakých 400 až 800 korun, i když se to liší podle kvality daného salonu. V levnějších musíte často čekat, než masérka obslouží zákazníka před vámi, se kterým se pak doslova míjíte ve dveřích.

Naopak v luxusnějších salonech nahá masérka klienta nejprve pečlivě umyje ve sprše a pak ho masíruje celým svým tělem. Ale to už se cena šplhá na nějaké dva tisíce korun.

Nejlevnější je naopak prostituce v dělnických koloniích u obrovských měst, kde podle známé čínské bojovnice za práva prostitutek Ye Haiyan pracují vysloužilé, často i padesátileté prostitutky. A jejich sazby se prý pohybují kolem padesáti až sto korun za jedno "číslo".

Nejdřív se jí, pak se celý večer pije a kdo to všechno vydrží, dostane za odměnu sex.

Katalogy luxusních krásek

Nejrozšířenějšími bordely v Číně jsou obrovské karaoke bary, které mají i několik pater a v nichž může být současně několik set hostů. Také zde jsou různé kategorie lehkých žen, od běžných prostitutek, za jejichž služby se platí kolem tří tisíc korun za večer, až po nádherné čínské modelky, které stojí deset až dvacet tisíc. A to už je pořádná suma.

Většinou se ovšem společnice nevybírají tváří v tvář, ale podle katalogu. A teprve když si host ukáže na obrázek, vybranou slečnu mu přivedou. Poté se pokračuje v pití a konverzaci, neboť zákazník si zde nekupuje jen samotný sex, ale především společnost. Často v průběhu takového večera dochází k důležitým obchodním jednáním či k podpisu smluv, znalci tamních poměrů dokonce bez nadsázky tvrdí, že minimálně polovina všech kontraktů je domluvená a podepsaná doslova uprostřed pijáckých a sexuálních radovánek v karaoke barech.

Čínská kráska na obraze z muzea umění v Kantonu

Prostituce má v Asii dlouhé kořeny, vztah s prostitutkou měl dokonce v mladém věku i Buddha.

Když chybí osvěta

Počty čínských prostitutek nejsou nijak malé. Podle Ye Haiyan v současné době v Číně pracuje minimálně pět milionů aktivních prostitutek, především v masážních salonech a karaoke barech, ale počet "lehkých žen" prý může být až dvakrát vyšší.

Ohromný rozvoj nejstaršího řemesla je podle ní zákonitou reakcí na tvrdá léta komunismu, kdy platil přísný zákaz prostituce a lehkým ženám hrozily drakonické tresty. S uvolňováním poměrů se uvolnilo také prostředí pro prostituci a i když stále není legální, je již víceméně tolerovaná, prostitutky či majitelé karaoke barů však musí platit úplatky policii.

Ještě větším problémem je ovšem riziko AIDS, neboť čínské prostitutky téměř bez výjimky nepoužívají kondomy. A protože mnoho Číňanů má kromě návštěv prostitutek také stálé milenky, může se z AIDS stát nebezpečná časovaná bomba.