Horníci z dolu Collum v jihozambijském městě Sinazongwe v sobotu stávkovali kvůli tomu, že mají nižší platy než třeba prodavačky, přiblížila televize BBC na svém webu. Zambijská vláda totiž minulý měsíc zvedla minimální mzdu různým profesím, včetně těch hornických. Nicméně čínské vedení dolu zatím mzdy nezvedlo.
Havíři v Zambii obecně patří k nejhůře placeným, nový zákon by jim měl zaručovat v přepočtu alespoň 4 700 korun měsíčně. Nicméně havíři z dolu Collum ve městě Sinazongwe nemají ani to, tvrdí tamní odbory. Důlní pracovníci berou v přepočtu jen asi 3 tisíce korun za měsíc.
ZambieZa britské koloniální nadvlády se Zambie jmenovala Severní Rhodesie. Jméno tehdy získala po Cecilu Rhodesovi z Britské jihoafrické společnosti (sousední Zimbabwe bylo Jižní Rhodesií). - Nezávislosti se dočkala v roce 1964. V témže roce se chopil moci autoritativní prezident Kenneth Kaunda, za jehož socialistické vlády se jedna z kdysi nejbohatších afrických zemí stala jednou z nejchudších na světě. - Výrazně tomu napomohl fakt, že v roce 1975 spadly ceny mědi, jež patří mezi hlavní nerostné suroviny v Zambii. Po 27 letech vlády Kaunda odstoupil a v roce 1991 Zambie zažila první nezávislé volby. - Jihoafrický stát ale stále bojuje s chudobou a obyvatelstvo navíc decimuje choroba AIDS. Průměrná délka života je v této zemi kolem čtyřiceti let. |
Zambijci zaměstnaní v dole proto v sobotu začali stávkovat a požadovali zvýšení platů. Během nepokojů dokonce zabili jednoho z čínských manažerů. Když padesátiletý Wu Šeng-caj před demonstrujícími havíři utekl do dolu, kde se chtěl skrýt, zasáhl ho důlní vozík, který jeho směrem horníci poslali.
Další dva čínští manažeři byli při nepokojích zraněni, stejně tak několik zambijských horníků. Není to přitom poprvé, co uhelný důl Collum v Sinazongwe ovládly nepokoje a střety mezi horníky a čínskými manžery, připomněl list The Wall Street Journal na svých internetových stránkách.
Špatné podmínky
V roce 2010 tam čínští manažeři do protestujících havířů stříleli a nejméně třináct jich zranili. Loni přitom zambijská vláda obvinění proti dvěma manažerům stáhla.
Čína v Zambii investuje do těžby uhlí či mědi miliony dolarů, bezpečnostní i sociální podmínky v jejích dolech jsou však podle aktivistů z Human Rights Watch mnohem horší než v ostatních podnicích vlastněných zahraničními firmami.
Projevuje se to i na animozitě Zambijců vůči čínským podnikům. Loni v prezidentských volbách zvítězil Michael Sata, který svou kampaň zaměřil na kritiku čínských investic v zemi. Platy v čínských firmách nazval otrockými a pohrozil Číňanům, že je ze země vyžene, pokud nebudou dodržovat zambijské pracovní zákony.
Po svém zvolení nicméně tón vůči asijské velmoci zmírnil. Čína je jedním z největších zahraničních investorů v Zambii a její firmy vytvořily tisíce pracovních míst. Do roku 2012 čínské společnosti investovaly v jihoafrické zemi kolem dvou miliard dolarů, hlavně do dolů a továren, uzavřel list The Guardian.
