"Postačí to sotva na akce, které mají platné stavební povolení. Prakticky to znamená zastavení rozvoje cyklodopravy v Praze," poznamenal Vratislav Filler, odborník na cyklodopravu ze serveru Prahounakole.cz.
Na tomto názoru se víceméně shodují i magistrátní experti, kteří mají budování cyklostezek v Praze na starosti.
Podle Fillera radní pro dopravu Josef Nosek sestavením rozpočtu dopravních investic hned od začátku ukázal, že jeho priority ohledně dopravy v Praze začínají a končí za volantem auta.
Ze statistik Technické správy komunikací, které má MF DNES k dispozici, pak vyplývá, že tak málo peněz na cyklostezky měla Praha naposledy před sedmi lety.
Na údržbu stávajících tras pro cyklisty je pak letos vyčleněno dalších 18 milionů korun. I to je málo, loni to bylo 32 milionů. Jen pro představu: 300 milionů korun jde letos na dostavbu plaveckého areálu na Šutce v Praze 8. Přes dvě stovky milionů pak dostane od města zoologická zahrada, která staví nový pavilon pro slony a hrochy.
Přibudou stojany v centru města
Tak se zdá, že Praha na rozvoj cyklodopravy jako alternativní možnosti cest Pražanů po metropoli poněkud rezignovala. O dlouhodobém systematickém přístupu ani nemluvě. To je poněkud v rozporu s moderním pojetím městské dopravy ve vyspělých městech.
"Z mnoha poznatků posledních let lze jednoznačně vyčíst, že by Pražané do práce rádi jezdili na kole, ale mají tolik překážek před sebou, že nakonec raději zvolí auto nebo veřejnou dopravu," vysvětlil Pavel Polák z magistrátní "cykloskupiny".
Co se letos postavíNa Slupi - Výtoň Malá Chuchle - Barrandovský most Toužimská - Tupolevova Kačerov - Kamýk Zdroj: TSK |
Obtíže, které na cyklisty číhají v ulicích hlavního města, začínají od kopcovitého reliéfu přes celkem "omezený prostor" v ulicích města s takzvanými škrtícími body a nebezpečnými úseky po nedostatek stojanů či bezpečných míst, kam si kolo přes den uschovat.
Přivazovat si je k lampám určitě nestačí a je to mimochodem zakázané. Častým problémem jsou i vlastnické vztahy u pozemků, kudy chce město cyklostezky vést.
I přesto počet cyklistů rok od roku roste. V současnosti jich po Praze pravidelně jezdí zhruba 130 tisíc.
Podle průzkumů, které si nechal magistrát v minulosti zpracovat, je v Praze dokonce čtvrt milionu cyklistů. Tedy i těch, kteří na kolo sedají jen výjimečně. Logicky stoupá i podíl cyklodopravy na cestách v Praze. Přes dvě procenta lidí tak pro cestu po městě zvolí kolo.
"Financování rozvoje cyklistické sítě není veselé, ale i letos se mohou cyklisté na něco těšit," upozornila předsedkyně magistrátní komise pro cyklistickou dopravu Monika Krobová Hášová. Slibuje, že alespoň přibudou stojany v centru města.
Přitom věří, že se ještě nějaké ty miliony v rozpočtu během roku najdou. "Zasadím se také o to, aby se do zákoníku práce vrátila povinnost zaměstnavatele, že musí svým pracovníkům umožnit kola bezpečně zaparkovat," řekla, ale hned přiznala, že je to spíše vize.
Tímto krokem by se ale město poněkud zbavilo zodpovědnosti. V zahraničí je totiž běžné, že radnice staví "veřejné kolárny" na své náklady.
Něco se přeci jen postaví
I přes špatné vyhlídky magistrát řeší, jak napojit lávku přes Vltavu zavěšenou pod mostem Pražského okruhu na Zbraslavi. Už rok a půl tu jen tak visí v prostoru.
Město podle Krobové Hášové koupí soukromý pozemek na jednom konci lávky a dodělá nájezdové rampy. Na otázku, jestli se tak stane ještě letos, předsedkyně komise odpověděla: "Snad ano".
TSK má letos v plánu dokončit již loni slibované prodloužení stezky od Barrandovského mostu do Malé Chuchle či necelý kilometr dlouhý úsek v Letňanech.
Společně s úpravami křižovatky pod Vyšehradem a značené cyklotrasy mezi Kačerovem a Kamýkem je to ale vše.
