Éra raketoplánů končí, v Houstonu panuje smutek

Houston (Od zvláštní zpravodajky) - Endeavour se už do vesmíru nepodívá, nynější mise byla jeho poslední. Program letů raketoplánů letos definitivně skončí červencovou misí Atlantisu. V texaském Houstonu, kde se nachází řídicí středisko NASA, jsou z toho patřičně smutní. Uzavírá se celá jedna éra.

Raketoplán Endeavour na své poslední misi (18. května 2011) | foto: AP

Po šestnácti dnech ve vesmíru dosedl na floridském mysu Canaveral pět minut po půl třetí v noci amerického času, u nás v půl deváté ráno, americký raketoplán Endeavour. Na palubě byla i figurka českého krtečka.

"Nic takového, jako jsou raketoplány, neuvidíme minimálně několik příštích dekád," říká Michael L. Coats, ředitel houstonského střediska pojmenovaného po někdejším americkém prezidentovi Lyndonu B. Johnsonovi.

"Tisíce lidí tomuhle programu zasvětily celou kariéru. Někteří tu byli už dřív, než vůbec začal. Já sám jsem tady přihlížel úplně prvnímu startu v dubnu roku 1981," vykládá. Byla to tehdy Columbia, stejné vesmírné plavidlo, které o dvaadvacet let později tragicky havarovalo pouhých šestnáct minut před přistáním.

S raketoplány zaniknou i tisíce pracovních míst

Nyní pětašedesátiletý Coats si také sám sedl do kokpitu a podíval se "tam nahoru". Nejprve jako pilot premiérové mise raketoplánu Discovery v roce 1984, později jako velitel dvou dalších letů. "Úplně první start Discovery se tehdy nepovedl, museli jsme několik měsíců čekat na druhý pokus. Takže když jsme konečně vzlétli, na zlomek vteřiny se nás zmocnila obrovská úleva," vzpomíná.

Ale rychle se prý vrátili do reality a začali dělat to, k čemu byli vyškoleni. A když pak byli nahoře, hleděli na "nádhernou planetu Zemi, živoucí, s modří jejích oceánů, se všemi odstíny hnědé a zelené", cítili prý, že by ji nejraději objali a chránili. "Všichni astronauti proto mají silný cit pro ochranu životního prostředí," říká Coats.

Sám by si pochopitelně přál, aby program raketoplánů pokračoval. Ví, že je drahý, vždyť stojí dvě až dvě a půl miliardy dolarů ročně. Ale podle Coatse zároveň vytváří tisíce pracovních míst, z nichž mnohá teď budou muset zaniknout.

"Někteří lidé se přesunou do nových vesmírných programů, ať už budou jakékoliv. Ale nebudeme zdaleka schopni ponechat si všechny ty, kdo pracovali na raketoplánech," stýská si astronaut.

Konec raketoplánů potvrdili Bush i Obama

Soudí, že přes vysoké náklady je program tou nejlepší investicí do budoucnosti. "A navíc jsou raketoplány jediným prostředkem, který může vozit obrovské objemy materiálu nejen do vesmíru, ale i z něj," říká.

Jenže rozhodnutí bylo učiněno a nic se s ním nedá dělat. Byl leden 2004, necelý rok po již zmíněné tragédii Columbie, když tehdejší americký prezident George W. Bush zveřejnil takzvanou Vizi pro výzkum vesmíru.

A v ní stálo: hlavním cílem letů raketoplánů je nyní dobudovat mezinárodní vesmírnou stanici, pak program skončí. Bushovo rozhodnutí pak potvrdil i jeho nástupce Barack Obama.