Nizozemská firma Whim Architecture přišla s myšlenkou tzv. Recyklovaného ostrova (Recycled island) poprvé v roce 2009. Plovoucí ostrov z odpadků, který by měl vzniknout v oceánu někde mezi Havají a San Franciscem, by měl být maximálně soběstačný, s minimálním dopadem na životní prostředí. Chaluhy a kompostové záchody ho mají proměnit v úrodnou oázu. Pěstování mořských řas bude zajišťovat jídlo, krmivo pro rybí farmy, biopalivo a dokonce některé léky.
Ostrov o rozloze zhruba 10 000 km², tedy jen o něco menší než Havaj, bude využívat hlavně solární energie a energie mořských vln. Na Recyklovaném ostrově by mohlo žít kolem půl milionu lidí, s vlastní samosprávou a zákony. Pak by sem mohly zavítat i první cestovní kanceláře.
Realizace projektu, který financuje Nizozemský fond architektury, ale potrvá roky, odhaduje šéf realizační firmy Ramon Knoester. Nejnáročnější bude sesbírat z moře potřebné množství plastového odpadu, které by stačilo k přetavení (za pomoci solární energie) na ostrov, řekl Ramon Knoester pro televizní stanici CTV News. Není totiž zcela jasné, jaké množství odpadků vlastně v oceánu je.
Recyklovaný ostrov - vizualizace
Kam s ním? Aneb planeta mizí pod návalem odpadu
Někteří vědci hovoří o tzv. Velkém pacifickém pásu odpadu, který by měl být podle některých odhadů téměř dvakrát větší než pevninské Spojené státy, jiné zdroje jsou ale mnohem střízlivější.
Je těžké popsat, jak tyto skládky odpadů vlastně vypadají. Ze satelitních snímků je celé neuvidíte, protože část odpadu plave pod vodou, nebo jsou částečky plastových odpadů díky slunečnímu záření, vlnobití a mechanického opotřebování veliké jako plankton.
"Samozřejmě najdete dostatečně velké kousky plastu, ale jindy odpad uvidíte, až když odeberete vzorek vody," řekl pro CNN ředitel výzkumu Scrippsova institutu Robert Knox.
Velké ostrovy odpadků se vytvářejí celkem na pěti místech po světě. Dva jsou v Pacifiku, dva v Atlantiku a jeden v Indickém oceánu. Připomínají obrovský vír, do jehož středu díky vodním proudům veškerý odpad směřuje.
"Moře odpadků" u Manily, hlavního města Filipín
Součástí obrovského odpadkového víru je téměř vše, co nepodléhá rozkladu. Zapalovače, záchodová prkýnka, víčka od limonád, zubní kartáčky, najdou se zde i velké pneumatiky od traktorů a rybářské sítě. Odpadky většinou připlouvají z pobřeží Kalifornie, z Japonska a Číny. Značnou část tvoří i odpad spláchnutý ze zaneřáděných pláží celého světa.
Potrava, která zabíjí
Znečištění představuje obrovské nebezpečí pro mořské živočichy, kteří nedokážou rozlišovat mezi odpadem a potravou.
V žaludku a střevech jedné mrtvé mořské karety nalezené ve vodách Havaje bylo třeba nalezeno více než tisíc kousků plastů. Podle odborníků je ohroženo 17 druhů mořských ptáků, mezi nimi i albatros. "Plasty jedí i ryby, které se pak objevují na našich talířích. Situace je velmi vážná," uvedl pro CNN jeden z aktivistů prosazujících čištění moře.
Pláž na jižní straně Hongkongu
Odpadky jako oficiální území
Do plánů likvidace odpadkových ostrovů se pustili, kromě velkolepého projektu nizozemské firmy Whim Architecture, odborníci a ekologové z celého světa.
Organizace Kaisei a energetická společnost Covanta Energy chce například z plastových odpadků vyrábět naftu. Mořského odpadu si všiml i český architekt Tomáš Rousek, který se do povědomí české populace zapsal hlavně vytvářením vesmírných lodí pro NASA.
Albatros vyfocený na Midwayských ostrovech
Ekologické dopady na životní prostředí jsou podle něj více než tragické. "Ptáci snědí i víčka od limonády, kterou my vypijeme za tři minuty někde na ulici. Plastem krmí i svá mláďata. Tahle katastrofa dosahuje globálních rozměrů," napsal pro iDNES.cz Tomáš Rousek..
Ve svém volném čase teď začíná pracovat na projektu Vortex, který by měl podporovat recyklaci vyloveného odpadu v Číně. Z vláken chce do pěti let vyrábět oblečení a nábytek a vše opatřit speciální značkou. "Nebude to otázka prestiže, ale lidé budou tyto výrobky užívat s vědomím, že udělali něco správného."
