Pokličky, kruhové rozhledy i tajuplné rokle. Jarní výlet na Kokořínsko

Jen čtyřicet kilometrů od Prahy najdete kraj, tolik kontrastující s hektickou metropolí. Chráněná krajinná oblast Kokořínsko tvoří jakýsi ostrov klidu ve zdánlivě obyčejné krajině středních Čech. Je to kraj pískovcových skalních měst s proslulými pokličkami, sevřených roklí a strží, hradů a pasoucích se koní.

Kokořínsko protíná od jihu k severu červená linie turistické značky E10, zvaná Máchova cesta. Karel Hynek Mácha byl vášnivý cestovatel, chodil většinou pěšky a vyhledával zejména romantická místa spojená s historií a krásami přírody.

První delší cestu vykonal Mácha v roce 1832 – vedla z Prahy přes Mělník, Kokořín a Housku na Bezděz. Ve stopách této 32 kilometrů dlouhé trasy budeme dnes putovat i my.

Kokořínské skály můžete prozkoumávat i na kole.

Kokořínsko – pestrá krajina s lesy a pastvinami

V malebném údolí Pšovky

Nedobytný Kokořín

Hlavní lákadlo celé oblasti představuje hrad Kokořín, ukrytý uprostřed lesa na strmém svahu nad hlubokou roklí. Počítejte tedy s tím, že o slunném letním víkendu tady můžete mít problém se zaparkováním a na vstup do hradu si vystojíte frontu.

Hrad je opravdu dobře ukrytý, a to i před zraky fotografů. Proto se také většina reprezentativních fotografií hradu pořizuje z letadla. Pokud nechcete platit letenku, můžete obdivovat pohled na hradní věže z protilehlé strany Kokořínského dolu, z takzvané Podhradské cesty. Jinou možností je vyšplhat do koruny některého ze staletých buků při silnici na obec Kokořín.

Kokořín je hrad už od pohledu nedobytný. Vysoká zeď vyrůstající ze skály ho chránila ze všech stran a původně jediný vchod, který bránil padající most, není širší než 140 centimetrů, takže dovnitř nikdy neprojel větší vůz. Na nečekané návštěvy byl tedy hrad vybavený důkladně.

V turistické sezoně můžete hrad navštívit a prohlédnout si vnitřní prostory či vystoupat na 37 metrů vysokou hradní vyhlídkovou věž.

Kokořín

Kokořínským dolem k pokličkám

Červená značka vede údolím potoka Pšovka, který zde vytváří impozantní kaňon s mnoha bočními roklemi. Údolím probíhá i silnice, takže ho mohou sledovat cyklisté i pěší. Potok Pšovka zde vytváří několik tůní a rybníčků se zajímavou vodní květenou.

Jeden ze symbolů celé oblasti, pískovcové pokličky, najdeme na více místech Kokořínska. Ty nejznámější se zvedají nad Kokořínským dolem, při vyústění rokle Močidla. Nejmohutnější poklička stojí jako první při výstupu po modré značce po dřevěných schodech. Její klobouk má rozměry 6 × 5 metrů a celková výška nohy i s "kloboukem" dosahuje 12 metrů.

Unikátní pískovcové útvary vznikly při zvětrávání jednotlivých pískovcových vrstev tak, že erozi lépe odolávají horní vrstvy železitého pískovce než spodní měkčí polohy s příměsí jílu. Tím vzniká hřibovitý tvar s pevným kloboukem posazeným na mnohem užší noze.

Pokličky u Kokořínského dolu

Za rozhledem na "Vrátenku"

Může se hodit

Vrátenská rozhledna
Od července do srpna je rozhledna otevřena denně (mimo pondělí) od 10 do 18 hodin. Mimo turistickou sezonu – sobota, neděle, 10–16 hodin. Ostatní dny plus skupinové návštěvy je nutné předem dohodnout se správcem rozhledny p. Buchtou na tel. [phone].

Hrad Kokořín
Hrad je otevřen od dubna do října denně mimo pondělí od 9 do 16 hodin. Listopad – březen po dohodě se správou hradu na tel.: [phone]. Parkování v nedalekém Kokořínském dole. Více na: www.hrad-kokorin.cz.

Informace o oblasti včetně nabídky ubytování na www.sdruzenikokorinsko.cz.

Přestože vyhlídek si na Kokořínsku užijeme dosyta, určitě stojí za to vydat se na jednu z nejmladších rozhleden u nás. Od pokliček pokračujeme údolím Pšovky proti jejímu proudu. Kousek za rozcestím Ráj odbočíme z údolí k jezdecké farmě Laka a na rozcestí Pod Lipovým vrchem pak na modrou turistickou značku.

Vrátenská rozhledna stojí od roku 1999 na nejvyšším vrcholu Kokořínska, 508 metrů vysoké Vrátenské hoře. Původní dřevěnou rozhlednu smetla podle pamětníků vichřice v roce 1903. Nová se pak postavila za přispění telekomunikačních operátorů, jejichž antény obtěžkávají 42 metrů vysokou konstrukci rozhledny.

Ač rozhledna sama o sobě příliš hezká není, pohled z ochozu po okolní krajině je za dobré viditelnosti úchvatný. Kruhový výhled zahrnuje Krkonoše, Jizerské hory, České středohoří a obce v širokém okolí. Na ochozu najdete rozhledová panoramata a v sezoně mincový dalekohled.

Rozhledna na Vrátenské hoře

Z Housky na Bezděz

Z Máchovy cesty můžeme odbočit na nedaleký hrad Houska – jeden z méně známých hradů, který je po staletích dobře ukrytý za korunami vzrostlých stromů.

Během své existence prošel původně nedobytný gotický hrad řadou stavebních úprav, díky nimž se dnes na Housce potkáme se všemi slohy, a to již od pozdně románského.

Hrad Houska

Otevřeno duben až říjen. Mimo sezonu a otevírací hodiny lze prohlídku domluvit  kastelánem, tel.: [phone]. Oficiální web: www.hradhouska.cz, neoficiální www.hrad-houska.cz.

Zejména zásahy renesanční určily aktuální podobu stavby i nejbližšího okolí hradu. Nešetrné úpravy zažil hrad v 80. letech minulého století, kdy se tu plánovalo sanatorium pro zaměstnance Spolany a příslušníky spojeneckých vojsk. Tehdy se kvůli tomu zbořila vyhlídková věžička.

Za tehdejším kastelánem Svatoplukem Karáskem sem zase jezdili muzikanti z Plastic People of the Universe. Tajně tady nahráli na magnetofonový pásek své první album, které později vyšlo v Kanadě.

Zámek Houska

K hradu a jeho okolí se váže mnoho pověstí. Nejoblíbenější je ta o pekle, jehož vchod prý střeží strašlivý černý mnich bez obličeje. O tom, kde se brána do jiného světa nachází, se ale vedou již mnoho let spory. Někdo ji hledá v místní kapli, jiný v hradní studni. Pravdu se asi nikdy nedozvíme…

Máchova cesta od hradu Houska pokračuje po silnici na Žďár, kde opouští hranice CHKO Kokořínsko a vede k nedalekému hradu Bezděz a dále k Máchovu jezeru.

Hrad Kokořín