Řecko se v květnu dohodlo s MMF a členy eurozóny na čerpání záchranného úvěru v objemu 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu Kč). Prvních 20 miliard eur už země dostala hned v květnu, nyní čeká na další část úvěru v objemu devět miliard eur.
"Uvolnění druhé tranše závisí na tom, zda plníme cíle, které jsme měli splnit do 30. června," řekl ministr. "Ty podmínky jsme splnili a učinili jsme i další krok, když jsme schválili penzijní reformu," dodal.
Mise EU, ECB a MMF vystavila na konci června zadluženému Řecku poměrně dobré vysvědčení. Plánované snížení výdajů, posílení příjmů a zavedení strukturálních reforem je v Řecku podle mise na dobré cestě. Podle mise ale přetrvávají vysoké výdaje na sociální zabezpečení, stejně jako příliš vysoké výdaje ve zdravotnictví.
Ministr také zopakoval, že by řecké banky měly spojit síly a dodat na trh potřebnou likviditu, aby pomohly řecké ekonomice. "Každé rozhodnutí, které povede k vytvoření větších skupin s vysokou kapitálovou přiměřeností, k mezinárodní expanzi a k větší efektivitě, v tomto směru pomůže," dodal.
Čtvrtá největší řecká banka Piraeus nedávno nabídla, že koupí kontrolní podíly státu ve finančních ústavech Hellenic Postbank a ATEbank. V řeckém bankovním sektoru tak připravila podmínky pro další fúze.
