Tudíž rychlá snídaně a za pozornosti mladých lámů opouštíme krásné, klidné místo kláštera Tengboche. Cestička vchází do spleti rododendronů, borovic a jalovců, ze kterých visí lišejníky. Krásná ponurá atmosféra.
Pohybujeme se stále pod mlžnou či mračnou poklicí, teď již kolem 4000m nad mořem. Celá příroda je jakoby ve spánku. Sporadicky je slyšet ptačí štěbetání. Vidíme velké černé krkavce, malé, ale barevné himálajské ptáčky.
V blízkosti vesnic nás stále provázejí kříženci jaků a krav – zopťové, které zde zastanou většinu těžké práce. U řeky si všímáme krásných modrých šišek, tudíž asi modrých borovic i stříbrných jedlí.
Oproti ostatním dnům potkáváme nejen místní nosiče, ale až nadbytečné množství turistů. Několik skupinek sestupuje, nyní už za úplné mlhy a poměrně studeného větru, kolem nás do údolí bouřící řeky Imja Khola.
Náš cíl pro dnešek leží ve výšce 4250m – Pheriche. Je umístěné na vstupu do údolí Lobuche Khola, tekoucí z ledovce Khumbu. Docházíme obrazně i doslovně za pět minut dvanáct, začíná mrholení přecházející do prudkého deště.
Místní Sherpa nám s úsměvem předpovídá počasí na další dny: když budeme šťastní a usměvaví, přivítá nás ráno zářivé slunko. Tak se snažte s námi i vy.
Napsáno v pondělí 15. září
 Budha v klášteře Tengboche |
 Ama Dablam z Khumjungu |
 Robin a Láďa při pravidelné hygieně |
