Tříčlenná expedice českých horolezců se vydala do Himálaje 28. března pod vedením Zdeňka Hrubého. Radkovi Jarošovi a Martinovi Minaříkovi se podařilo Kančendžengu (8598 m.n.m.) dobýt 15. května bez podpory kyslíku.
Horský velikán, který se nachází v indické části Himálaje, byl posledním z osmitisícových štítů, kterého až do této chvíle žádní čeští horolezci nedosáhli.
"Nikdy jsem se v Himálaji nebál, jako tentokrát," řekl Jaroš po svém výstupu. "Taky jsem říkal, že jestli se nám to podaří, budu strašně namyšlenej. A to teď jsem," dodal s úsměvem.
|
Více o expedicích Radka Jaroše - ZDE. |
Pět pokladnic sněhu
Název hory v překladu znamená "Pět pokladnic sněhu", údajně podle pěti ledovců, které tečou z jejího úpatí. O hoře, která je opředena řadou pověstí, se říká, že je svatá. Panovník Sikkimského království prý kdysi zakázal výstupy na samotný vrchol.
Říká se, že na hoře sídlí bohové a je radno zachovat symbolický odstup dvou metrů pod vrcholem, aby se bohové nerozzlobili.
Úctu k hoře cítili i čeští horolezci. "Nechtěl jsem na samotný vrchol a nešel jsem tam. Přesto jsem byl ale tak blízko, že jsem se bál až do poslední chvíle. Ten divný pocit nás s Martinem přešel až ve chvíli, kdy jsme vylezli z morény ledovce na pevnou zem," uvádí Jaroš na svých internetových stránkách.
|
ÚDAJE O HOŘE KANČENDŹENGA |
|
Kančendženga je po Mount Everestu a K2 třetí nejvyšší horou na světě. Horolezci ji považují za jednu z nejtěžších osmitisícovek. Leží na hranici mezi Nepálem a Sikkimem. Její vrchol leží jižněji než hlavní himálajský řetězec a nese hlavní nápor letního monzunu. Ten horu pokrývá těžkou sněhovou pokrývkou, kvůli které je hora neblaze proslulá nebezpečím lavin. K hlavnímu vrcholu se sbíhají tři stěny - velmi strmá východní stěna, z níž stéká ledovec Zemu, severozápadní stěna, pod níž začíná po hoře pojmenovaný ledovec Kančendženga a jihozápadní stěna, odkud teče ledovec Yalung. |
