Aljaška má delší pobřeží nežli zbytek USA dohromady. Více jak polovina pobřežních měst není dostupná po pevnině, a tak v roce 1960 se obyvatelé Aljašky dohodly na vytvoření Alaska Marine Highway System (AMHS). V roce 1963 se k první lodi - M.V. Chilkat přidali další tři a dnes jich je šest. Zpočátku se doprava zajišťovala ze Skagway, Haines a Prince Rupert. Nyní je zapojeno do systému více jak čtyřiatřicet přístavů od Aleutian Chain na západě po Bellingham v "lower 48". AMHS ročně přepraví na 400 000 pasažérů a 100 000 vozidel.
Krátce po vyplutí se seznamuji s Christopher, který se, jako téměř třetina občanů Aljašky, stěhuje na období zimy na jih. Ani jeho nepřesvědčí příspěvek americké vlády $2000, které by dostal, pokud by na Aljašce strávil ročně minimálně půl roku a jeden den. Dříve se pobyt zjišťoval pomocí lístků z trajektů či letenek. Dnes si pobyt dosvědčují sousedé. Raději si ani nepředstavuji, jak by takovýto přístup dopadl v Čechách.
| Minulé reportáže z cesty po Aljašce si můžete přečíst ZDE. |
Krátce po vyplutí na širé moře musím vzít zavděk Christopherovu nabídku tablety proti mořské nemoci - Tichý Oceán není tak klidný jako Lamancheský průliv. Přímo na lodi byla možnost koupit si vodičku, kterou si člověk potřel kůži. Ta se mi ale nazdála tak účinná jako tablety Bonine, které lze koupit za zlomek ceny vodičky v lékárně či drogérii na pevnině.
Na trajektu můžete spát v kajutě, kde by vás noc vyšla asi na $20. Ale také lze spát ve spacím pytli v zadní vyhlídkové místnosti, a nebo na "solárium" - zastřešeném prostranství na nejvrchnější palubě. Zde můžete také postavit stan, který ale nesmí být pod přístřeškem. Je zde nejlepší výhled, ale občas tu fouká. Většinou je solárium obsazeno mládeží. Přeci jen se tu tak nekontroluje konzumace alkoholu či travičky...
Plavba ze Seward do Bellingham,WA trvá celý týden. Cestou navštívíme hlavní města Aljašky - Juneau (současné) i Sitka (hlavní město za nadvlády Ruska).
 |
