Objev římského tábora upravuje historii

Olomouc - Noha římského vojáka vkročila dále na sever, než se původně myslelo. Archeologové totiž našli v Olomouci pozůstatky římského vojenského tábora. Objev středoevropského dosahu, který poopravuje dějiny země i Olomouce, potvrdila i mezinárodní komise odborníků. Římané se na severu své říše v regionu Moravy snažili vybudovat novou provincii.

Olomoučtí archeologové našli v lokalitě Olomouc-Neředín hrotitý příkop, stopy kůlové konstrukce, zahloubené sídlištní jámy a pravoúhlé objekty. K objevu památek starých téměř dva tisíce let je dovedli průzkum pozemků a silnice před výstavbou rodinných domů.

Objev potvrdila také mezinárodní komise na dějiny doby římské, složená z odborníků z Německa, Rakouska a Slovenska, kterou olomoučtí archeologové přizvali. Komise se shodla, že se s největší pravděpodobností jedná o puzůstatky římského vojenského tábora z doby markomanských válek (166 až 180 n.l.).

MARKOMANSKÉ VÁLKY

Markomanské války, zvané též germánsko­sarmatské podle kmenů, které na protiřímské straně nesly hlavní tíži bojů. Válka měla dvě fáze - bojovalo se v letech 165 až 175 a poté v letech 177 až 181. Války narušily vnitřní postavení Říma a byly prvním projevem krize Římského impéria.

"Je to objev, který poopravuje dějiny Olomouce a má středoevropský význam. Dosud jsme totiž římské vojenské tábory nacházeli více na jih," uvedl Jaroslav Peška z archeologického centra Vlastivědného muzea v Olomouci.

V tuzemsku byl poslední podobný tábor nalezen v Modřicích u Brna, asi 70 km od Olomouce.

Objev římského tábora na Hané potvrzuje zprávy antických autorů, že římské jednotky pronikaly hluboko na sever do barbarského území.

"Nález dokládá snahu římského mocenského aparátu vybudovat v této oblasti novou římskou provincii. K provedení plánu bylo třeba zablokovat důležité cesty z moravského prostoru na sever," podotkl archeolog Peška.

ŘÍMSKÉ LEGIE V POHRANIČÍ
Vznik tábora	Skladba pevnosti
Pokud se římské legie usadily v pohraniční oblasti, stavěly stálé tábory, které pojaly až 5000 lidí. Podobaly se dočasným táborům z vojenských tažení. Všechny byly budovány podle stejného plánu, takže se v nich všichni legionáři dobře orientovali. Při prvních výpravách bydleli vojáci ve stanech, pak v dřevěných chatrčích a ve 2. století n. l. se si již stavěli kamenné pevnosti.	Velení - dům velitele - vojenské ubytovny - sýpky - výcviková hala - dílna - důstojnický dům - vojenské ubytování pro první kohortu - ubytování pro jezdectvo - domy pro centuriony z první kohorty - dům pro staršího centuriona - nemocnice. Zajímavost: Vojáci se po službě často usazovali nedaleko pevností a tak občas vzniklo město.

Válečné zástavy římského vojska - odznak kohorty a vexillum

Socha římského legionáře ve výzbroji podle přdpisů velitelů - velký štít, kopí, krátký meč

Téměř dva tisíce let staré pozůstatky římského vojenského tábora z doby markomanských válek objevili na periferii města olomoučtí archeologové

Téměř dva tisíce let staré pozůstatky římského vojenského tábora z doby markomanských válek objevili na periferii města olomoučtí archeologové

Bronzová spona z druhé poloviny druhého století našeho letopočtu byla nalezena v téměř dva tisíce let starých pozůstatích římského vojenského tábora z doby markomanských válek, který byl archeology objeven na periferii města Olomouce