Majitelem rosického zámku, který byl zestátněn už v roce 1925, bylo do té doby město. V zámku sídlila řada státních organizací včetně policie, správy lesů, vojáků či civilní obrany a v letech, kdy byly Rosice okresem, i okresní národní výbor.
"Když nebylo nějaký úřad kam dát, umístili jej na zámek," říká k tomu Jaroslav Dytrych. On sám v té době pracoval na stavebním úřadě v Rosicích, na zámek nastoupil v roce 1989 jako správce a rok nato se tady stal kastelánem. Jeho zájem o rosický zámek je ovšem záležitostí daleko starší. Od počátku osmdesátých let byl členem Muzejní a vlastivědné společnosti, která na zámku čas od času pořádala akce a opravovala k těmto účelům část jeho prostor. "Bohužel pak se většinou stalo to, že nám ty opravené prostory zase někdo zabral," vzpomíná.
|
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ROSICKÉM ZÁMKU |
|
Zámek má postklasicistní historizující fasádu, na nádvoří hlavní budovy jsou renesanční sgrafitové omítky. V části severního křídla, v přízemí a v prvním poschodí hlavní budovy, se dochovaly hodnotné klenby. Kamenné renesanční prvky jsou částečně zachovány v severním křídle, ale především v hlavní budově. Zde jsou dominantním prvkem arkády z konce 16. století. |
Když na zámku začínal, nebyla tu žádná expozice, opravovaly se střechy a nádvoří a bylo nutné znovu zrekonstruovat téměř všechny interiéry. I když opravy, které jsou podle kastelána nikdy nekončícím koloběhem, pokračují až do dnešních dnů, stal se zámek zase známým a fungujícím objektem. V jeho prostorách sice i nadále sídlí několik organizací, jako například knihovna, dům dětí či katastrální úřad, ale prohlídkové trase je vyhrazeno celé první patro. V objektu nejsou žádné bytové prostory, a tak i jeho kastelán bydlí nedaleko zámku v Rosicích.
Návštěvníci, kterých sem ročně zamíří něco okolo šesti tisíc, zde mohou obdivovat renesanční nádvoří vyzdobené sgrafitem a zrekonstruované interiéry s renesanční výmalbou, doplněné expozicí nábytku.
Na zámku jsou odkryty původní manýristické stropy ze 17. století, na jejichž objevení má zásluhu právě místní kastelán. Protože je původní profesí stavař, spočítal tloušťky stropů a porovnáním s příslušnými stavebními normami přišel na to, že stropy v některých místnostech budou patrně překryty. I když mu v prvních chvílích nikdo moc nevěřil, nakonec se podle jeho výpočtů ve třech místnostech podařilo odkrýt původní štukové stropy. Další výhodou, kterou mu skýtá jeho původní profese, je i to, že si sám dělá stavební dozor u rekonstrukcí prováděných v areálu zámku. A někdy se také vlastníma rukama podílí na opravách.
Na zámku je zaměstnáno sedm lidí a všichni takříkajíc dělají všechno. V sezoně sice někdy přijímali ještě externí průvodce, ale protože to nebylo výhodné, raději se stálí zaměstnanci nyní střídají mezi sebou. "Když chce člověk dělat tuhle práci, tak musí opravdu chtít. Není to totiž povolání, ze kterého se odchází po osmi hodinách," říká kastelán a doplňuje: "Jedná se spíše o způsob života, a pokud to člověk vezme jen jako zaměstnání, tak u toho dlouho nevydrží".
Protože památky jsou skutečně jeho koníčkem, stal se před dvěma lety ještě majitelem hradu Žerotice, malé zříceniny ležící mezi Znojmem a Moravským Krumlovem, kterou zakoupil od obce. Ne však proto, aby na ní vydělával. Podle vlastních slov chce mít ze svého hradu pouze stabilizovanou zříceninu. "Je to stejné, jako když si nadšený motorkář pořídí vysněnou motorku. Já jsem nadšenec na památky, tak jsem si koupil hrad," vysvětluje.
S výjimkou zimního období se průběžně věnuje jeho opravám. "Až skončím v Rosicích, můžu jít na odpočinek na hrad. Tohle je koníček, který se dá dělat až do smrti," směje se. Pokud zrovna neopravuje svou hradní zříceninu, věnuje se ve volném čase historické badatelské činnosti. Nyní právě pracuje na novém průvodci po rosickém zámku. V zámku už jedenáct let působí i skupina historického šermu Taranis a na konci měsíce srpna zámek ožívá Rytířským kláním o srdce dívek a paní. Letos se zde tato akce uskuteční ve dnech 24. - 26. srpna už podesáté.
Zámeckého turnaje se účastní skupiny specializované na období gotiky a každý rok tady vystupuje okolo šesti set účinkujících. Kromě rytířů zápolících o srdce dívek a paní našla na zámku své útočiště i společnost Instruktoři Brno, skupina mladých lidí, která tráví v Rosicích část prázdnin. Společně upravují zámecký příkop, v němž vybudovali středověkou otevřenou kuchyni s funkční chlebovou pecí a podle kastelánových instrukcí také věrnou kopii obytného srubu. Instruktoři zároveň pomáhají s přípravou rytířského klání, dělají pořadatele a starají se o nejrůznější úpravy a úklid.
"Fungujeme tu v symbióze," říká kastelán. V symbióze se zámkem funguje i skupina amatérského divadla, která vystupuje ve zdejších prostorách, stejně jako například výtvarný obor místní základní umělecké školy. "Jsem moc rád, že tady sídlí knihovna. Pokud by se našly vhodné prostory, mohla by tu být i celá základní umělecká škola. Mým cílem je vytvořit na zámku jakési středisko kultury, a to nejen pro město, nýbrž i pro jeho široké okolí," říká na závěr Jaroslav Dytrych.
 Kastelán Jaroslav Dytrych a zámek v Rosicích |
