"Kostel přežil mnoho poklesů. Už už mu hrozila demolice. Chtěli jsme, aby tu zůstal," vysvětlil starosta Karviné Lubomír Kuznik. Neudržovaný kostel se proto před pěti dočkal kompletní rekonstrukce. Loni a letos přišlo na řadu jeho nejbližší okolí. "Byla to špína, kameny a jinak nic," vzpomněl Karel Kratochvíl, ředitel dolu Darkov, pod nějž oblast patří.
"Nejprve jsme chtěli celé území zarovnat, nakonec jsme se však rozhodli, že zachováme údolí. Navezli jsme hlušinu, buldozery urovnaly a vytvarovaly krajinu," dodal. Údolí tak působí uprostřed šedé haldovité končiny jako z jiného světa: líbivě zelená tráva, upravené záhony s mladými sazenicemi stromů, příjezdové cesty zalité černavým asfaltem. Rekultivace okolí stála čtyřicet milionů korun. Platily ji beze zbytku Ostravsko-karvinské doly.
"Nejtěžší bylo prosadit změnu," řekl Karel Kratochvíl z OKD. "Jsme si vědomi, že nemůžeme dál pokračovat v ničení krajiny tak jako dřív." "Jsem za tento přístup vděčný," poděkoval biskup ostravsko-opavské diecéze František Lobkowicz. "Nejde jen o záchranu kostela, ale také o ekologický pohled, je to krůček, část mozaiky, který říká, že snad naši potomci nebudou muset šlapat po měsíční krajině," doplnil biskup. Kostel svatého Petra z Alkantary není jedinou církevní stavbou, která má kvůli těžbě uhlí v regionu problémy se statikou. Podobný osud potkal také kostel v Karviné-Loukách, jenž má potíže se spodní vodou a jemuž také hrozí demoliční výměr. "Zdá se, že i on je zachranitelný," naznačil předseda Karbon Investu Viktor Koláček. Na rekultivace, demolice či výkupy objektů ve zdevastovaných oblastech každého z pěti karvinských dolů vyplatí OKD ročně v průměru sto až sto padesát milionů korun. V příštím roce se chce OKD zaměřit na okolí Dolu československé armády. Z podnikové kasy by mělo jít v roce 2001 na rekultivaci tohoto území dvě stě padesát milionů korun.
Z HISTORIE KOSTELA
Barokní kostel svatého Petra z Alkantary stojí od roku 1735. V roce 1776 se v jeho okolí poprvé spustili pod zem horníci. V šachtě Gabriela - bezprostřední blízkosti chrámu - začala těžba černého uhlí v roce 1851. Z 27 slojí vytěžili havíři dohromady 53 výškových metrů. Území, na němž kostel stojí, pokleslo v důsledku těžby o 34 metrů a barokní stavba se pohybem půdy nachýlila. Cedule na venkovní zdi nalevo od hlavních vrat říká, že se vychýlení kostela rovná 6,8 stupňům na jih. V roce 1992 byl kostel nedaleko Karviné blízko zbourání, demolice se však nakonec nekonala. Ostravsko-karvinské doly nejprve v roce 1995 opravily zchátralou stavbu. V letech 1999-2000 pak daly do pořádku také nejbližší okolí kostela - údolí o poloměru asi jednoho kilometru, které se kvůli těžbě uhlí i s kostelem propadlo. Rekultivace území stála OKD 40 milionů korun.
