Leonardova bujná fantazie

  10:03
Viděli jste někdy originál něčeho hodně známého? Třeba originál nějakého obrazu, plastiky nebo rytiny? Já ano a dokonce originál něčeho co má hodně velkou cenu. Vlastní to nejbohatší člověk světa Bill Gates a je to deník Leonarda da Vinciho, konkrétně deník známý pod názvem Leicesterský Kodex.
Bill Gates zapůjčil tento deník Powerhouse museu v Sydney a právě v těchto dnech tam probíhá jeho předvedení veřejnosti. Vstupné je pro studenta 9 australských dolarů, což je suma, kterou jsem rád obětoval za shlédnutí něčeho takového.
 
Celá výstavní síň se topí v šeru a člověku chvíli trvá, než si na to zvykne. Sál je tmavý z důvodu ochrany jednotlivých listů Deníku před denním i umělým světlem. Jednotlivé stránky jsou vsazeny mezi dvě skla a ty jsou zase vsazeny do skleněných vitrín umístěných ve sloupech. Komplikovaně vysvětlitelné, ale na pohled velmi příjemně působící. Aby návštěvník mohl v šeru vůbec vidět jednotlivé listy (respektive to co je na nich napsané a namalované), je každý sloup vybaven "inteligentním" osvětlením. Slabé světlo, které stačí na to, aby bylo vidět vše, co je na jednotlivých listech deníku, v pravidelných intervalech pulsuje. Půl minuty svítí, pak se pomalu setmí a dvě minuty nic. Šero ještě navíc působí na návštěvníka tajemně a atmosféra je velmi příjemná. Nejste rušeni ostatními a sami nikomu nepřekážíte.
 
Leicesterský Kodex je znám tím, že v něm jsou zaznamenány popisy Leonardových vynálezů, jejich schémata, jsou zde pokusy o vysvětlení různých přírodních zákonů z oblasti astronomie a jsou zde dokonce i detailně vypracované nákresy z oblasti lidské anatomie. Leonardo da Vinci psal svůj deník zrcadlově, tedy nejenom zprava doleva, ale obrácená jsou i písmena. Prý to bylo jak z důvodu utajení před různými nenechavci, tak proto, že Leonardo da Vinci byl levák a nechtěl si rozmazávat inkoust po papíře.
 
Ten kdo nemá v tomto působu čtení praxi (a troufnu si říci, že kromě těch co se deníkem profesionálně zabývají to není asi nikdo), tomu přijde deník naprosto nečitelný. Proč ale vystavovat deník, v kterém si nikdo nepočte, pomineme-li jeho historickou hodnotu? Z toho důvodu je ve výstavní síni nainstalována "studovna", která obsahuje asi dvacet počítačů s plochými obrazovkami a návštěvník si může jednotlivé listy prohlédnout jak v originále (italština), tak v jeho převrácené formě zleva doprava, anebo v angličtině, a to zase buď zprava doleva a nebo naopak.
 
Leicesterský Kodex je stár bezmála půl tisíciletí a je opravdu s podivem, jak Leonardo da Vinci předběhl svou dobu. Měl k kdispozici pouze papír a pero a jeho deník se zachoval až dodnes. Ten, kdo dneska nevlastní počítač, do kterého by mohl bušit své představy a své myšlenky, ten je jako bezruký. Jen si přiznejme jak dlouho už jsme nepopsali jeden celý list papíru. Nezapomeneme nakonec psát? A vydrží naše CD-ROMy pět set let aby si je mohl někdo prohlédnout? A bude o nás tedy někdo za pět set let vůbec vědět? Jisté je, že když vydržel Leicesterský Kodex pět set let,  tak námi popsaný papír by mohl taky...
 
 
Autor:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  2.5 15:05

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Už toho máme dost! Jak se populární destinace perou s přemírou turistů

1. května 2024

Velké pokuty za prkotiny, deklasování turistů na chodící peněženky, vytváření organizovaného...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rekordní jeskyně světa. V unikátním žebříčku je zastoupené i Česko

2. května 2024

Po celém světě bychom napočítali více než 1 200 veřejnosti přístupných jeskyní, které ročně...

Český výletník: Kde Československo nezaniklo. Hranice roztrhala dvě obce

27. dubna 2024

Vždycky mě lákalo vidět, jak vypadá osada Sidonie na Zlínsku, jejíž část se „stěhovala“ na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Poutní místa v Česku zažívají renesanci, říká autor populární knihy

26. dubna 2024

Lidé stále častěji hledají lokality, kde mohou uniknout před dnešním komplikovaným světem. Návod na...

Český výletník: Když sochy hrají golf. Zkuste si netradiční stezku v Praze

3. května 2024

Golfové hřiště v Praze-Hostivaři je zároveň originální sochařskou galerií a jednou měsíčně nabízí...

Luxusní pláže i panenská příroda. Co a kdy objevovat na italské Sardinii

2. května 2024

Premium Evropský Karibik. To označení si italský ostrov plně zaslouží. Najdete tu identicky průzračné moře...

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  2.5 15:05

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Rekordní jeskyně světa. V unikátním žebříčku je zastoupené i Česko

2. května 2024

Po celém světě bychom napočítali více než 1 200 veřejnosti přístupných jeskyní, které ročně...

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...