Výlet kočárem na Klínovec se totiž stal vítaným zpestřením lázeňského pobytu. O stavbě kamenné věže rozhodli členové nově vzniklého Krušnohorského spolku už na své první schůzi v roce 1880. Brzy poté začali shánět peníze na stavbu, která se měla stát jejich chloubou. Aby lépe přesvědčili případné dárce, že mají skutečně zájem vybudovat rozhlednu, postavili za jediný týden alespoň jednoduchou dřevěnou věž.
Další tři roky členové Krušnohorského spolku pořádali sbírky a připravovali projekt stavby. Tu svěřili kadaňskému staviteli Josefu Petrovi, který se v červenci roku 1883 pustil do práce. Začátkem října však musel stavbu přerušit, protože nastala tuhá zima. Dokončení rozhledny se tedy veřejnost dočkala až v následujícím roce. Stavba, která stála 4300 zlatých, byla otevřená při velkolepé slavnosti 3. srpna 1884 a dostala jméno císaře Františka Josefa I.
Sedmnáct metrů vysoká vyhlídková věž, která je nejvýše položenou rozhlednou Krušných hor, stála osamoceně na vrcholu Klínovce až do roku 1893. Vzrůstající počet návštěvníků si tehdy vynutil přístavbu alespoň malého hostince. Ani ten však nestačil náporu žíznivých a hladových výletníků. Proto se později objekt ještě několikrát rozšiřoval až do dnešní podoby rozsáhlého komplexu několika budov. Velkou slávu zažil Klínovec v roce 1908, kdy se v prostorách objektu uskutečnila Jubilejní výstava řemeslných a průmyslových výrobků Rudohoří. Z ní se dochovala bývalá výstavní hala se zajímavým kazetovým stropem a s erby krušnohorských měst.
Rozhledna a okolní budovy na Klínovci jsou v současné době ve špatném stavu. Otevřeno bývá proto nepravidelně, většinou o víkendech. Zájemci se ke stavbě dostanou buď po silnici z Božího Daru nebo lanovou dráhou z Jáchymova.
 Mapa okolí klínovce |
