Ley Seca je stejně pověstný jako hurikán Mitch, či El Niňo. Ley Seca - při vyslovení tohoto jména se tradičně katolický národ křižuje. S jeho příchodem totiž vysychají zásoby v celé zemi. Peru obdobná katastrofa potkala letos už jednou - na počátku dubna. Nyní se obyvatelé Peru modlí za to, aby se Ley Seca vrátil znovu nejdříve až za pět let.
Ley Seca, neboli suchý zákon totiž ničí zcela vše, co v sobě obsahuje byť jen zlomeček alkoholu. V supermarketech je do alkoholového oddílu zakázáno vstoupit, v restauracích vyschly pivní trubky a tradiční pisco, pálenka z hroznového vína, musí zůstat pečlivě uschována ve skladě. Pokud se vám podaří dnes v Peru sehnat lahvičku místního plzeňského - mimochodem nesrovnatelného se svým pravým jmenovcem ze západních Čech - jste vítězi v souboji se suchým zákonem. Jenže to se dnes v Peru stává jen ve zcela výjimečných případech.
"Nemůžeme vám nalít, protože platí zákon," odbývají své hosty hostinští v nejzapadlejších hospodách, ale i servírky v pětihvězdičkovém hotelu. "Tak nám to nalijte do skleniček od coca-coly," zní většinou odpověď nechápavých a značně podrážděných turistů. Někteří z nich dokonce škemrají, zda by si svůj oblíbený nápoj nemohli vypít v hotelové kuchyni, kam nedohlédne bystré oko zákona. "Ne pane. Nenaléváme ani na pokoje. Přijďte v pondělí po poledni," stojí si nekompromisně na svém obsluha v nejluxusnějším hotelu v centru Limy.
Suchý zákon platí v souvislosti s druhým kolem prezidentských voleb, které se konalo včera dopoledne a odpoledne. Až do pondělního poledne je pod velkou pokutou zakázáno konzumovat na veřejných prostranstvích jakýkoliv alkohol.
Ať už volby v Peru skončí jakkoli, ať už vyhraje současný prezident Fujimori, nebo jeho oponent Toledo, Peruánci se již těší, že přesně v devatenáct hodin pražského času se budou moci napít. Po dvaasedmdesáti hodinách abstinence si to zaslouží. A nejenom oni.
