Suchaři geologové tvrdí, že chodník vznikl tuhnutím lávového proudu před desítkami milionů let. Návštěvníci největší severoirské atrakce si však většinou nenechají kazit dojem. Historka s obrem je hezčí. V místní mytologii byl chodníček vždy místem, kde končí země, místem tajemným i romantickým. »Když byl svět formován z beztvarého chaosu, toto musel být ten kousek, který zbyl - nyní je pozůstatkem chaosu,« napsal anglický spisovatel W illiam Makepeace Thackeray v minulém století. Chodník vlastně ani moc chodník není, připomíná spíš hračku obřího dítěte, které si při hře stavělo krajinky a hrady z obrovských šestibokých kvádrů a bylo mu jedno, jak to dopadne. Mohutné sloupy, kterých tam kdysi kdosi napočítal na čtyřicet tisíc, tak vytvářejí nejneuvěřitelnější tvary a útvary. Místní jim dali nejrůznější jména, například Plástev, Král a jeho šlechtici či Obrova babička. Od nepaměti lákají černé skály zvědavce z blízkého i dalekého okolí. Kromě »osmého divu světa« je ovšem přitahovala do zapomenutého kraje prastará palírna whiskey v nedalekém městečku. Je prý nejstarší (legální) palírnou na světě. Lidé přicházejí, posedávají na mohutných kamenech a utíkají před vlnami, které často zmáčejí neopatrné návštěvníky. Málokomu z nich to však vadí. Děti poskakují po »dlažbě« a mlácením klacky zkoušejí, co vydrží. Nikdo jim v tom nebrání, neboť ani ty nejzlobivějších z nich nemohou poničit přírodní útvar, který mohutným silám vzdoruje již tak dlouho. Dospělí většinou klábosí o počasí. Irové s hrdostí opakují, že chodníček je unikát, který nemá ve světě obdoby. V tom se mýlí - neviděli totiž čedičové »varhany« u Kamenického Šenova, které vznikaly stejně. Vědecké spory o to, jak vlastně to všechno vzniklo, se datují až do sedmnáctého století, dnes už ovšem nikdo nepochybuje. Odborně se tento úkaz nazývá sloupcovitým rozpadem čediče. Tam, kde se nyní tříští vlny, se před šedesáti miliony let pomalu posouvala masa lávy. Pak tuhla a rozpukala se do šestihranných hranolů o průměru kolem půl metru. Vše dokonale splňuje představu o nehostinném pobřeží Irska, kde jsou nejčernější skály a nejzelenější tráva v celé Evropě. V jednom z nedalekých zálivů se koncem 16. století potopila Girona, loď španělského námořnictva, které se tehdy odvážilo dát se do křížku s Británií. K Irsku ji zahnala bouře a už nikdy neodjela, jen málo námořníků se zachránilo. Prý se pak zotavovali v nedalekém hradu, zatímco jeho pán se pokoušel pro sebe z trosek zachránit, co šlo. Celý náklad z vraku byl vyzvednut teprve před třiceti lety. A jak že to vlastně bylo s tím obrem? Doslechnete se několik verzí. Rozhodně to bylo v době, kdy byli v Irsku a Británii obři stejně běžní jako racci nad mořem. Podle jedné verze vybudoval chodník (ze kterého zbyl jen fragment) obr, aby mohl chodit za svou milou obryní přes vodu do sousedního Skotska. Ve verzi druhé také figuruje Skotsko, jenže tentokrát nešlo o líbánky, nýbrž o spor se zlým a drzým obrem Benendorem. Náš obr-stavitel vybudoval přes moře chodník, aby ho nalákal k sobě do Irska a pak mu dal za vyučenou. Buď jak buď, oba tyto příběhy znějí návštěvníkům věrohodněji než tvrzení vědců, že ty miliony let staré kolosy se táhnou od obzoru k obzoru jen proto, že pro čedič je zkrátka nejvýhodnější tuhnout v šestihranech.
Obří chodníček v Irsku
Suchaři geologové tvrdí, že chodník vznikl tuhnutím lávového proudu před desítkami milionů let. Návštěvníci největší severoirské atrakce si však většinou nenechají kazit dojem. Historka s obrem je hezčí. V místní mytologii byl chodníček vždy místem, kde končí země, místem tajemným i romantickým. »Když byl svět formován z beztvarého chaosu, toto musel být ten kousek, který zbyl - nyní je pozůstatkem chaosu,« napsal anglický spisovatel W illiam Makepeace Thackeray v minulém století. Chodník vlastně ani moc chodník není, připomíná spíš hračku obřího dítěte, které si při hře stavělo krajinky a hrady z obrovských šestibokých kvádrů a bylo mu jedno, jak to dopadne. Mohutné sloupy, kterých tam kdysi kdosi napočítal na čtyřicet tisíc, tak vytvářejí nejneuvěřitelnější tvary a útvary. Místní jim dali nejrůznější jména, například Plástev, Král a jeho šlechtici či Obrova babička. Od nepaměti lákají černé skály zvědavce z blízkého i dalekého okolí. Kromě »osmého divu světa« je ovšem přitahovala do zapomenutého kraje prastará palírna whiskey v nedalekém městečku. Je prý nejstarší (legální) palírnou na světě. Lidé přicházejí, posedávají na mohutných kamenech a utíkají před vlnami, které často zmáčejí neopatrné návštěvníky. Málokomu z nich to však vadí. Děti poskakují po »dlažbě« a mlácením klacky zkoušejí, co vydrží. Nikdo jim v tom nebrání, neboť ani ty nejzlobivějších z nich nemohou poničit přírodní útvar, který mohutným silám vzdoruje již tak dlouho. Dospělí většinou klábosí o počasí. Irové s hrdostí opakují, že chodníček je unikát, který nemá ve světě obdoby. V tom se mýlí - neviděli totiž čedičové »varhany« u Kamenického Šenova, které vznikaly stejně. Vědecké spory o to, jak vlastně to všechno vzniklo, se datují až do sedmnáctého století, dnes už ovšem nikdo nepochybuje. Odborně se tento úkaz nazývá sloupcovitým rozpadem čediče. Tam, kde se nyní tříští vlny, se před šedesáti miliony let pomalu posouvala masa lávy. Pak tuhla a rozpukala se do šestihranných hranolů o průměru kolem půl metru. Vše dokonale splňuje představu o nehostinném pobřeží Irska, kde jsou nejčernější skály a nejzelenější tráva v celé Evropě. V jednom z nedalekých zálivů se koncem 16. století potopila Girona, loď španělského námořnictva, které se tehdy odvážilo dát se do křížku s Británií. K Irsku ji zahnala bouře a už nikdy neodjela, jen málo námořníků se zachránilo. Prý se pak zotavovali v nedalekém hradu, zatímco jeho pán se pokoušel pro sebe z trosek zachránit, co šlo. Celý náklad z vraku byl vyzvednut teprve před třiceti lety. A jak že to vlastně bylo s tím obrem? Doslechnete se několik verzí. Rozhodně to bylo v době, kdy byli v Irsku a Británii obři stejně běžní jako racci nad mořem. Podle jedné verze vybudoval chodník (ze kterého zbyl jen fragment) obr, aby mohl chodit za svou milou obryní přes vodu do sousedního Skotska. Ve verzi druhé také figuruje Skotsko, jenže tentokrát nešlo o líbánky, nýbrž o spor se zlým a drzým obrem Benendorem. Náš obr-stavitel vybudoval přes moře chodník, aby ho nalákal k sobě do Irska a pak mu dal za vyučenou. Buď jak buď, oba tyto příběhy znějí návštěvníkům věrohodněji než tvrzení vědců, že ty miliony let staré kolosy se táhnou od obzoru k obzoru jen proto, že pro čedič je zkrátka nejvýhodnější tuhnout v šestihranech.
Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis
Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...
Už toho máme dost! Jak se populární destinace perou s přemírou turistů
Velké pokuty za prkotiny, deklasování turistů na chodící peněženky, vytváření organizovaného...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Rekordní jeskyně světa. V unikátním žebříčku je zastoupené i Česko
Po celém světě bychom napočítali více než 1 200 veřejnosti přístupných jeskyní, které ročně...
Český výletník: Kde Československo nezaniklo. Hranice roztrhala dvě obce
Vždycky mě lákalo vidět, jak vypadá osada Sidonie na Zlínsku, jejíž část se „stěhovala“ na...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Poutní místa v Česku zažívají renesanci, říká autor populární knihy
Lidé stále častěji hledají lokality, kde mohou uniknout před dnešním komplikovaným světem. Návod na...
Očima šotouše: vyberte nejkrásnější fotografii Karkulky nebo Rosničky
Dubnové kolo naší fotografické soutěže Očima šotouše pro všechny milovníky železnice jsme tentokrát...
Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis
Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...
Český výletník: Když sochy hrají golf. Zkuste si netradiční stezku v Praze
Golfové hřiště v Praze-Hostivaři je zároveň originální sochařskou galerií a jednou měsíčně nabízí...
Luxusní pláže i panenská příroda. Co a kdy objevovat na italské Sardinii
Premium Evropský Karibik. To označení si italský ostrov plně zaslouží. Najdete tu identicky průzračné moře...
RD Vranov nad Dyjí, Přední Hamry 224
Přední Hamry, Vranov nad Dyjí, okres Znojmo
4 980 000 Kč