Chorvatsko má většina našich turistů spojené s mořem, ale tato země to je i příroda a zajímavá města. Jak je nejlépe poznat? Na kole.
Pokud si nepřivezete vlastní kolo, není problém, abyste si ho zapůjčili přímo na místě. Cena za jednu hodinu je 20 chorvatských kun, za celý den 70 až 80 kun (jedna kuna je 5,20 korun). Pronajímají se většinou horská kola v relativně dobrém stavu. Ve většině případů vám kolo vydají jen oproti pasu. Ve chvíli, kdy máte »do čeho šlápnout«, už nebrání nic tomu, abyste se vydali na pořádnou tůru. Je dobré využít připravených cyklistických tras, které na pobřeží Istrie vyrostly v poslední době jako houby po dešti. Rozsáhlé cyklostezky jsou například v okolí Vrsaru. Dokonce k nim v turistických střediscích seženete i mapu s označením vzdáleností a výškových rozdílů. Nepočítejte však s detailními popisy, to zde není zvykem. Výchozím bodem je autobusové nádraží ve Vrsaru. Jedna stezka vede podél okouzlujícího Limského zálivu, který je označován jako fjord pro svoji nápadnou podobnost s fjordy ve Skandinávii. Na cestě vás čekají nejen krásné lesy, ale i přírodní a historické památky (jeskyně, hrady). Přestože je celá trasa dlouhá kolem třiceti kilometrů, zvládnout by ji měli i méně trénovaní, protože výškové převýšení je maximálně 150 metrů. Druhou možností je vydat se na opačnou stranu na severozápad, podél pobřeží Jaderského moře do turistického střediska Funtana. Tato trasa už je skutečně pro »lenivce«, měří dvacet kilometrů a převýšení dosahuje pouhých 30 metrů. Pro rodiny s dětmi a méně zdatné cyklisty jsou vhodným místem tratě na poloostrově »Zlatnirt« u Rovinje. Flóra přírodní rezervace vám poskytne úkryt před žhavými paprsky jižního slunce. Cyklistiku můžete spojit s koupáním, protože po celém obvodě parku najdete spoustu kamenitých zákoutí přerušovaných oblázkovými plážemi. Chorvaté přijali pravidla Mezinárodní asociace pro horskou cykloturistiku. Jimi by se měl ve vlastním zájmu řídit i každý náš cyklista. Není dovoleno vjíždět na soukromé pozemky, jezdit mimo vyznačené stezky,přibližovat se k divoké zvěři či pasoucím u se dobytku. Všichni cyklisté by měli mít na hlavách helmy. Je nutné také dobře znát technický stav kola, své fyzické možnosti a oblast, ve které se pohybujete. Tam, kde byste totiž u nás ujeli za den padesát kilometrů, v chorvatské sluneční výhni zvládnete sotva polovinu. Přes poledne se prakticky jet nedá, a to ani ve stínu. Zvolte si raději dopolední nebo podvečerní hodiny, popřípadě zabudujte do svého programu polední odpočinek, nejlépe na pláži pod mohutnými větvemi stoletých borovic.
Pokud si nepřivezete vlastní kolo, není problém, abyste si ho zapůjčili přímo na místě. Cena za jednu hodinu je 20 chorvatských kun, za celý den 70 až 80 kun (jedna kuna je 5,20 korun). Pronajímají se většinou horská kola v relativně dobrém stavu. Ve většině případů vám kolo vydají jen oproti pasu. Ve chvíli, kdy máte »do čeho šlápnout«, už nebrání nic tomu, abyste se vydali na pořádnou tůru. Je dobré využít připravených cyklistických tras, které na pobřeží Istrie vyrostly v poslední době jako houby po dešti. Rozsáhlé cyklostezky jsou například v okolí Vrsaru. Dokonce k nim v turistických střediscích seženete i mapu s označením vzdáleností a výškových rozdílů. Nepočítejte však s detailními popisy, to zde není zvykem. Výchozím bodem je autobusové nádraží ve Vrsaru. Jedna stezka vede podél okouzlujícího Limského zálivu, který je označován jako fjord pro svoji nápadnou podobnost s fjordy ve Skandinávii. Na cestě vás čekají nejen krásné lesy, ale i přírodní a historické památky (jeskyně, hrady). Přestože je celá trasa dlouhá kolem třiceti kilometrů, zvládnout by ji měli i méně trénovaní, protože výškové převýšení je maximálně 150 metrů. Druhou možností je vydat se na opačnou stranu na severozápad, podél pobřeží Jaderského moře do turistického střediska Funtana. Tato trasa už je skutečně pro »lenivce«, měří dvacet kilometrů a převýšení dosahuje pouhých 30 metrů. Pro rodiny s dětmi a méně zdatné cyklisty jsou vhodným místem tratě na poloostrově »Zlatnirt« u Rovinje. Flóra přírodní rezervace vám poskytne úkryt před žhavými paprsky jižního slunce. Cyklistiku můžete spojit s koupáním, protože po celém obvodě parku najdete spoustu kamenitých zákoutí přerušovaných oblázkovými plážemi. Chorvaté přijali pravidla Mezinárodní asociace pro horskou cykloturistiku. Jimi by se měl ve vlastním zájmu řídit i každý náš cyklista. Není dovoleno vjíždět na soukromé pozemky, jezdit mimo vyznačené stezky,přibližovat se k divoké zvěři či pasoucím u se dobytku. Všichni cyklisté by měli mít na hlavách helmy. Je nutné také dobře znát technický stav kola, své fyzické možnosti a oblast, ve které se pohybujete. Tam, kde byste totiž u nás ujeli za den padesát kilometrů, v chorvatské sluneční výhni zvládnete sotva polovinu. Přes poledne se prakticky jet nedá, a to ani ve stínu. Zvolte si raději dopolední nebo podvečerní hodiny, popřípadě zabudujte do svého programu polední odpočinek, nejlépe na pláži pod mohutnými větvemi stoletých borovic.
