Kde válela Neumannová a padal Bank. Olympijské Sestriere na vlastní kůži

I lyžařská střediska se snaží oslovit své potenciální zákazníky svou jedinečností. Přilákat pozornost, odlišit se od těch ostatních. „Přijďte pobejt“ už nestačí. Hledají se všechny možné i nemožné přednosti, jak zvýšit návštěvnost. Olympijské středisko Sestriere v Itálii má v tomto směru rozhodně co nabídnout.

Zpestřit si lyžování se dá mnoha způsoby. Můžete se vydat do Francie za zaručeně nejdelší sjezdovkou. Do Rakouska za nejstrmějším upravovaným svahem, do Spojených států či Japonska za nejvyšší nadílkou prašanu. A tak bych mohl pokračovat: nejsevernější, nejekologičtější, nejvyšší, nejnižší, nejstarší, nejnovější.

Jedinečnost hraje v turistickém ruchu jednu z hlavních rolí a rádi se jí nechají inspirovat i lyžaři při výběru příští dovolené. Speciální místo na žebříčku atraktivity však patří lyžařským střediskům olympijským. Proč? Neznám sjezdaře, co by netoužil jet ve stopách Jeana-Clauda Killyho, Franze Klammera nebo Lasseho Kjuse.

Lyžařské středisko Sestriere v Itálii

Lyžařské středisko Sestriere v Itálii

A navíc těch olympijských sjezdových tratí pro muže je jen historických 18. Dvě z nich jsou v Itálii. V Cortině d’Ampezzo, kde na sjezdovce Olympia delle Tofane získal zlatou Anton Sailer v roce 1956, a v Sestriere, kde se jel sjezd zimní olympiády v Turíně o 50 let později.

Pro milovníky Itálie

Kdo preferuje lyžování v Itálii, ale přejedlo se mu turistické kroužení kolem Sella Rondy, může zamířit do Sestriere. Zaplatí sice o něco více za benzín spotřebovaný na dálnicích v Německu a Švýcarsku, odměnou mu však bude ochutnávka olympijských sjezdovek. Méně lidí na trati znamená větší bezpečnost. Bez obav si tak užijete maximální rychlost, jakou vám vaše lyžařské schopnosti dovolí.

Kam na běžky?

Daleko lepší vzpomínky má na turínskou olympiádu Kateřina Neumannová. V Pragelatu, vzdáleném od Sestriere ani ne patnáct minut jízdy autem, získala zlatou medaili v běhu na 30 kilometrů.

Do vaku tedy na cestu přibalte i běžky. Za sedm eur si můžete vyzkoušet skvěle připravené běžecké tratě (27 km), které se nesmazatelně vryly do paměti příznivců běžeckých disciplín díky skvělému vítězství naší běžecké hvězdy.

Před 10 lety získal olympijskou medaili ve sjezdu na populární sjezdovce Kandahar Banchetta překvapivě Francouz Antoine Dénériaz. V některých úsecích dosahoval rychlosti přes 140 kilometrů za hodinu. Nesnažte se mu vyrovnat, jinak byste také mohli vyletět ze zatáčky jako náš reprezentant Ondřej Bank na stejné trati. Pokaždé, když se postavíte na lyže, řiďte se heslem: Zdraví především. Ne každá nebezpečně vyhlížející kolize má šťastný konec v podobě ohnutého nehtu na palci.

Deset let od olympiády

Po olympiádě se v Sestriere dostavily samé úspěchy. Ve srovnání s olympijským rokem v regionu vzrostl k loňskému roku turistický byznys o 24,8 %. Rozvoj se odrazil i v alpském středisku Sestriere.

Rekonstrukcí prošly stovky kilometrů sjezdovek, vznikly dvě nové sjezdovky směrem do Pragelata, staré čtyřsedačky vystřídaly šestisedačky, nová sedačka na Monte Fraiteve usnadnila spojení Sestriere, Sansicaria a Sauze d’Oulx.

Pro nadcházející sezónu v celém areálu vyměnili kompletně všechna sněžná děla za nejnovější stroje s technologií, která „umí“ vyrobit sníh i při teplotách nad nulou. Sníh je sice dražší, ale investice by se měla vrátit v prodloužené sezóně a kvalitnějších podmínkách pro lyžaře i při vyšších teplotách.

Milovníci lyžování ve volném terénu letos ocení nové značení svahů vhodných pro freeride. Osobně tento počin velmi oceňuji.

Například ve Francii jsem se mnohokrát setkal s nevraživým pohledem lyžařských instruktorů, když ve volném terénu potkali lyžaře, navíc cizince a bez doprovodu. Jako by nekonečné pláně mimo upravenou sjezdovku patřily jen jim a jejich platícím klientům.

Italové tak vracejí lyžování zpátky do přírody. Kdo nechce jen brousit upravené sjezdovky, už bude vědět, kam smí a kam je vstup zakázán, při vědomí, že tak činí na vlastní nebezpečí.

Šesté místo na světě

V neoficiálním žebříčku lyžařských středisek řazených podle délky značených sjezdových tratí zaujímá Sestriere šestou příčku. Mimochodem všechny z první desítky se nacházejí v Evropě, kde s oblibou propojujeme lanovkami dříve odlehlá a nepřístupná střediska.

Jedna rada před cestou. Zvažte střízlivým pohledem své lyžařské dovednosti, zda má toto kritérium pro vás prioritní význam. Top střediska většinou mají i top ceny za skipasy. Dokážete využít všechny benefity těchto gigantů? A dostanete se vůbec zpět, alespoň skibusem, když se vydáte ráno jedním směrem?

Na druhou stranu: vedle vylepšování infrastruktury pro zkušené lyžaře se místní radnice orientuje hlavně na rodiny s dětmi a začátečníky. Prakticky z každého vrcholu vás do údolí zavede modrá či červená upravená sjezdovka.

Via Lattea – 400 kilometrů po Mléčné dráze

Sestriere leží přibližně uprostřed galaxie, která se klene zleva doprava od Sauze d ́Oulx, přes Sansicario, prochází vesnicí Cesana, Claviere až po konečné Montgenèvre na francouzské straně Mléčné dráhy. Nahoru dolů, v nadmořských výškách od 1380 metrů po 2808 metrů. Ve svižném tempu ji zvládnete za bezmála šest hodin, bez oběda. Sjedete přibližně dvacet sjezdovek, mnohé z nich vedou modřínovým lesem a svým mírným sklonem spíše připomínají lesní cesty než značené sjezdovky. Náročnějším lyžařům doporučuji kroužit kolem Sestriere, kde se nacházejí černé olympijské tratě a sjezdovky Světového poháru. A propos, je škoda chrtit po nekonečné Mléčné dráze a zapomenout na občerstvení. Každou chvíli vás za nos chytne vůně italské kuchyně. Neváhejte a nechte se vést svými smysly. Odměnou vám může být třeba místní specialita – polenta podávaná na všechny možné způsoby, s gorgonzolou jako hlavní chod nebo jako příloha k masovému ragú a dalším pochoutkám.