24 hodin v Ágře

-
Na první pohled se ulice Ágry neliší od jiných indických měst. V nepřehledném zmatku zde pobíhají prodavači smažených placek, posedávají čističi bot, procházejí krávy a mezi tím vším se s námahou prodírají rikši.

Ágra je ale přesto jiná. Pyšní se totiž stavbou jménem Tádž Mahal. Bezesporu nejznámější mauzoleum na světě se stalo jakousi ikonou celé Indie. Je pro cizince srozumitelným symbolem, asi jako Eiffelovka a Francie. Jen málokdo v historii učinil takové rozmáchlé gesto, ze žalu nad ztrátou milované bytosti, jako velký mogul Šáhdžáhán. P osta vil pomník pro svou ženu, která zemřela při porodu svého čtrnáctého dítěte. Představoval si stavbu, jaké není na světě rovno. Povedlo se to. Ágra ale není jen jedna stavba. Vzdálená pouhých 200 kilometrů z Dillí. Na malé ploše vymezené oblým meandrem řeky Jamuny nabízí i množství dalších zajímavostí. Pevnost, mešity, bazar, slavnou bránu a paláce. Tolik památek na jednom místě prostě nemůže ujít pozornosti. Takže o ně cestovatel dělí se vcelku početnými zástupy obdivovatelů. T uristů a jejich autobusů je tu o mnoho více, než kdekoli jinde v Indii. O poznání více je tu však i neodbytných postaviček, ochotných kdykoli předvést prodejnu koberců, nejlepší hotel, výrobnu šperků - samozřejmě nikoli z čiré touhy po navázání nového přátelství. A k tomu výpravy s cvakajícími fotoaparáty. Nezoufejte ale. Rušná indická ulice má zvláštní dar tlakům západní civilizace odolávat. I v Ágře, přes velký nápor turistů, zůstává zvláštní indické kouzlo zachováno.


Mughalská arc hitektura
Velká cibu lovitá kupole, vodní kanály, kamenné sokly a symetrické zahrady - to vše reprezentuje vrcholnou mughalskou architekturu. V edle Tádž Mahalu ji v Á g ře nabízejí také mnohé mešity a městské opevnění.

Podoby zbožnosti
Muslimové čítají v Indii více než desetinu z jedné miliardy obyvatel. Indie je tak jednou z nejlidnatějších muslimských zemí. Při slavnosti, jako je konec ramadánu, se každý oblékne do svých nejlepších šatů a navštěvuje se s přáteli.

Vykradači a zloději
Drobní vykradači hrobů si v Tádž Mahalu přišli v průběhu staletí na své.Drahokamy i zlato lákaly.Trumfnul je až britský guvernér, který navrhl zbavit stavbu mramoru a prodat ho.Nikdo ale naštěstí neměl zájem. I současní nepoctivci si stavbu nemohou vynachválit, pěněženky naivních turistů mají jako na podnose.

Kudy se vydat
Procházku pochopitelně začneme - ale i skončíme - pomníkem Tádž Mahal (1). V každé denní době totiž vypadá jinak, podle toho, jak dopadá světlo.U vchodu do zahrad se stavíme v malém muzeu. P okračujeme podél řeky Jamuny k masivní pevnosti (2). Zde zavřel Šáhdžáhána jeho syn do domácího vězení, kde panovník i skonal. P okračujeme přes Staré město ke křesťanskému chrámu Svatého Petra (3), památce koloniálních časů. Na zpáteční cestě můžeme obdivovat mešitu Džama Mašíd (4). Vsaďte se, že při návratu bude už Tádž Mahal zase jiný.

Pohádky Tisíce a jedné noci
Každé dítě v Ágře zná příběhy a legendy, ve kterých je Tádž Mahal hlavním hrdinou. P odle nejznámější z nich chtěl panovník zřídit podobnou stavbu na druhé straně řeky, ale z černého kamene. Nestihl to.

Tádž Mahal
Památník, kterému se nevyrovná nic podobného na světě. Postrádá monumentální tíhu pomníku. Architekt docílil iluze, že se stavba vznáší v prostoru. Dvacet tisíc dělníků na něm pracovalo po celých dvacet let. Neodmyslitelnou částí jsou zahrady, kde se ve vodě zrcadlí ušlechtilá silueta.

Témata: Dillí, Francie, Indie, Islám