Přinášíme vám tipy na 10 oblastí, kam se na jaře vyplatí vyrazit, do některých na týden, do jiných třeba na prodloužený víkend. Náš výběr je samozřejmě subjektivní, na našem kontinentě je spousta dalších krásných a výjimečných míst. Snažili jsme o pestrý koktejl zachovalé přírody, památek, termálních lázní, sportu i dobrého jídla.
Okolí jezera Como: Mekka horské turistiky a cyklistiky
Podle mnohých není v Evropě krásnější krajiny než v okolí jezera Como na severozápadě Itálie. Břehy velké vodní plochy (146 km2) leží jen 197 metrů nad hladinou moře a jsou sevřené strmými horami, převyšujícími jezero o více než 2 000 metrů.
Na jaře se ve vodě sice ještě nevykoupete, zato když pohlédnete ze stínu palm či oleandrů vzhůru, spatříte, jak se na hřebenech okolních hor leskne sníh. Turistické trasy tu jsou mimořádně bohaté na výhledy a zdejší cesty pro horská kola konkurují známější oblasti kolem jezera Garda.
Spíše náročnější pěší horské stezky, místy zajištěné stupy a lany, protínají skalnatou oblast Grigne nad městem Lecco. Autem, respektive autobusem se dostanete na pošinu Piano Resinelli (1 350 m), odkud trvá výstup na impozantní vrchol Grigna Meridionale (2177 m) po "normálce" asi tři hodiny. Zajímavější, byť náročnější, je ale výstup skalním labyrintem po cestě označené jako diretissima. Z různých míst po cestě se otevírají fantastické výhledy, jezero máte skoro dva kilometry pod sebou.
Výborné terény pro horská kola poskytují svahy nad severozápadním břehem jezera Como. Dobrým východištěm je městečko Gravedona, které leží u vody. Varianta pro nejtvrdší vede až do sedla Jorio (2 014 m) na švýcarské hranici. Méně náročný je výjezd do pitoreskní vesnice Garzeno (670 m), odkud můžete pokračovat po cestách přes okolní horské usedlosti.
Na Diretissimě v masivu Grigna Meridionale
může se hoditDoprava: Na letiště v Bergamu létá z Prahy denně spoj společnosti Wizzair, z Bergama se ke Comu dostanete vlakem asi za hodinu (www.ferroviedellostato.it). Pokud povezete vlastní kola, je lépe jet autem, z Prahy je to 750 kilometrů. |
Gesäuse: drsné skály v centru Rakouska
Vody řeky Enns vytvořily v soutěsce Gesäuse na severu Štýrska jednu z nejkrásnějších krajin dnešního Rakouska. Kaňonovité údolí s kolmými skalními stěnami a obrovským převýšením (od hladiny řeky po vrcholky hor 1 800 metrů) je rájem vysokohorských turistů a horolezců. Gesäuse je přitom civilizací dotčeno jen nepatrně – nenajdete tu například žádné lanovky. Skoro s podivem, že národní park tu vyhlásili až v roce 2002.
Vápencové štíty Gesäuse se tyčí k nebi příkře a hrdě a mnohé vypadají nezlezitelně, však také na některé kopce vedou poměrně náročné Klettersteigy. K poměrně snadno přístupným vrcholům oblasti patří Kalbling (2 196 m), kam vystoupíte od chaty Oberst-Klinke-Hütte po mýtné silničce asi za tři hodiny.
Náročnější výzvou je Buchstein (2 224 m n. m.), kam musíte vyrazit z osady Gstatterboden hluboko v údolí Enže a nastoupat skoro 1 700 výškových metrů. Můžete volit mezi poměrně obtížnou zajištěnou trasou, která vyžaduje základní horolezecké vybavení, nebo tzv. normálkou, která je ale také zčásti jištěná.
Za špatného počasí se vydejte do města Eisenerz. Jeden z největších povrchových dolů na světě, proslulý Erzberg, je totiž přístupný i návštěvníkům. V rámci prohlídky shlédnete podzemní štoly a také vás svezou na gigantických bagrech po jednotlivých patrech dolu.
může se hoditDoprava: Jeďte autem, z Prahy do Admontu na západním okraji Gesäuse je to jen 360 kilometrů. |
Apulie: podpatek italské boty
Skvělé památky, autentické tradice i výbornou kuchyni najdete v Apulii (italsky Puglia), která na mapě vypadá jako podpatek italské "boty". Východištěm do Apulie je její metropole, přístav Bari. V jeho starém městě, plném křivolakých uliček, je snadné se ztratit. Každopádně si ale najděte cestu k bazilice sv. Mikuláše (San Nicola). Kostel, který zvenku spíš připomíná opevněné sídlo, má mimořádně cenný interiér, v kryptě najdete např. ostatky sv. Mikuláše, převezené z Anatolie roku 1087.
Nad vyprahlou plošinou apulského vnitrozemí se zvedá tvrdý hrad Castel del Monte, postavený na popud římského císaře Fridrich II. Švábského. Pevnost stojí na půdorysu osmiúhelníka a magie čísla osm tu zjevně hrála významnou roli. Z každého rohu pevnosti vystupuje osmiúhelný bastion, na každém patře je osm místností a vnitřní nádvoří je samozřejmé též osmiúhelné.
Určitě navštivte městečko Alberobello, s největším počtem trulli, pitoreskních stavení tvaru kužele. O jejich původu existuje několik teorií, ale zdá se, že současná trulli jsou staré nejvýše několik staletí. Sloužily jako obydlí i pro skladování úrody, a v řadě z nich se bydlí i dnes. Jedinečnost těchto staveb jim vynesla zápis do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Město Lecce platí za hlavní město apulského baroka. Na skvělý barokní kostel či palác tu narazíte doslova za každým rohem a i pokud zrovna nejste příznivci opulentní barokní výzdoby, před fasádou kostela Santa Croce nejspíš zůstanete stát v úžasu. Přímo u hlavního náměstí v Lecce byl odkryt římský amfiteátr z 2. století.
Apulie - Alberobello, trulli
může se hoditDoprava: Do Bari létají z Prahy dvakrát týdně nízkonákladové aerolinky Wizz Air. Na místě se dá dobře jezdit vlaky: buď italskými státními drahami (www.ferroviedellostato.it) nebo soukromými Ferrovie del Sud Est (www.fseonline.it). |
Prespanské jezero: poslední ráj?
Nad křišťálově čistými vodami Prespanského jezera se vznášejí hejna pelikánů a kormoránů, do okolních vesnic a osad vedou v lepším případě uzoučké asfaltky, případně jen rozbitá šotolina, a zdejší lidé vítají nečetné příchozí s nepředstíranou přívětivostí. Tohle je tip hlavně pro ty, kteří hledají klid v téměř nedotčené přírodě, daleko od turistických center. Také pro rybáře – jezero je na ryby nesmírně bohaté – a ornitology.
Prespanské jezero najdete na trojmezí Řecka, Makedonie a Albánie. Největší kus velké vodní plochy (285 km2) leží sice v Makedonii (FYROM), ale nejsnáze se tam dostanete od jihovýchodu z řecké strany. V osadě Psarades si můžete najmout loďku, s níž se dostanete k tajemným pravoslavným poustevnám.
Nevynechejte také Malé Prespanské jezero. Na ostrově Agios Achilleos, dostupném po lávce, se můžete toulat celé hodiny cestou necestou mezi polorozbořenými ruinami byzantských klášterů.
může se hoditDoprava: Z Prahy letecky do Soluně (ČSA nebo Smart Wings), pak půjčeným autem. |
Bešeňová: termální voda mezi horami
Termální lázně v Bešeňové na středním Slovensku využívají mimořádně silných teplých pramenů, které tu vyvěrají z hloubky skoro dvou kilometrů. Dnes je tu velký areál s více než deseti bazény, většinou vnějšími, v nabídce je i rozsáhlá welness nabídka. Voda v bazénech je hnědočervená.
A protože Bešeňová leží v Liptovské kotlině, sevřené z jihu i ze severu vysokými horami, můžete si pobyt zpestřit túrami do okolí. Jen pár kilometrů odtud je proslulá Kvačianská dolina, náročnější trasy pak vedou do Chočských vrchů nebo do Nízkých Tater.
V obci Bešeňová lze navštívit proslulé travertinové pole. Po kaskádách travertinu stéká minerální voda, obsahující hořčík, síru a železo – proto jsou zdejší travertiny tak barevné. Útvar připomene při troše fantazie slavné kaskády v tureckém Pamukkale.
Na okraji Ružomberoku, asi 15 kilometrů od Bešeňové, najdete Vlkolínec, nejzachovalejší celek lidových staveb na Slovensku. Dřevěné domy Vlkolínce pocházejí většinou z 18. a 19. století a v řadě z nich se dosud bydlí. Lokalita je zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
může se hoditDoprava: Z Prahy je to po silnici necelých 500 kilometrů, dá se jet výhodně vlakem do Ružomberoku (z Prahy 7 hodin) a pak místní dopravou. |
Mercantour: tajemné kresby v zázemí Riviéry
Francouzskou riviéru asi není třeba zvlášť představovat, zato do jejího hornatého zázemí zavítá jen zlomek návštěvníků.
Za východiště si zvolte Nice a vydejte se do Přímořských Alp. Právě tady, v Národním parku Mercantour, najdete jednu z nejpozoruhodnějších prehistorických památek celé Evropy – asi 36 000 skalních rytin z doby bronzové. Mají podobu zvířat, lidských figur, zbraní a různých symbolů vytesaných do rostlých skalních bloků a smysl řady z nich obestírá tajemství. Rytiny se skrývají v Údolí zázraků (Vallée des Merveilles), dodnes velmi odlehlém, což je zřejmě důvod, proč se pravěké umění dochovalo až dodnes.
Při výpravě do Údolí zázraků počítejte se dvěma dny pochodu v horském terénu, vstup je povolen pouze se strážci národního parku. Do oblasti se nejsnáze dostanete vlakem z Nice a už cesta sama je zážitkem. Tzv. Vlak zázraků (Trein de Merveilles) se kroutí mnoha zatáčkami a dokonce třemi "kravatovými tunely" a můžete s ním dojet až do Itálie.
Zastavte se v některé z horských vesnic, třeba v Saorge se stovkami šedivých domů s kamennými střechami se budete cítit jako ve středověku.
Train des Merveilles (Vlak zázraků) ve stanici Fontan-Saorge
může se hoditDoprava: Pravidelné přímé spojení z Česka do Nice neexistuje. Dostanete se tam s Air France s přestupem v Paříži nebo Lyonu. |
Valais: kontrasty horské krajiny
V jihošvýcarském kantonu Valais se budete pohybovat ve stínu Matterhornu, Domu, Jungfrau a mnoha dalších čtyřtisícovek. Zatímco nahoře panují drsné podmínky a hory pokrývá věčný sníh a led, dole v údolí řeky Rhôny vás přivítá klima téměř středozemní, svahy pokrývají kilometry vinic. Valais (německy Wallis) je zemí kontrastů.
Snad nejlepší výhled na splaz Velkého Aletschského ledovce, plochou největšího v Alpách, se otevře z vrcholu Eggishornu (2 927 m), mj. je dobře vidět, jak ledu v posledních dekádách ubylo. Nahoru vede lanovka z obce Fiesch, která letos zahajuje plný provoz 3. června.
Pokud se budete chtít po výletě zrelaxovat, zajeďte do termálních lázní Leukerbad, silné a horké prameny se tu svádějí do asi třiceti bazénů. Z těch otevřených budete mít skrze páru výhled na kulisu zasněžených hor.
Z centra Sionu, hlavního města kantonu, si můžete vyšlápnout na dva hrady, tvořících nezaměnitelnou dominantu této části údolí Rhôny. Na hradě Valére najdete opevněný kostel s původními varhanami z roku 1435, jedněmi z nejstarších na světě. Přímo od kostela pak přes údolí rozeznáte jinou atrakci - via ferratu ve skalní stěně pod obcí Nax. Výstup sice není extrémně náročný, bez ferratového setu se ovšem neobejdete. Při výstupu vám nad hlavou možná zakrouží párek sokolů.
může se hoditDoprava: Z Prahy do Ženevy letadlem společnosti Swiss, pak vlakem (www.sbb.ch); do Sionu to přímo z ženevského letiště trvá slabé dvě hodiny. Autem najedete z Prahy do Sionu přes 1 100 kilometrů. |
Jižní Bavorsko: hory, voda i umění
Jižně od Mnichova máte na dohled rozeklané štíty Bavorských Alp, jsou tu velké vodní plochy vhodné ke koupání, i umělecky velmi cenné stavby. Za "koupací vany Bavorska" platí teplá jezera Starnbergersee a Ameersee.
Pokud jste milovníky horských scenérií, vydejte se k jezeru Walchensee sevřenému ze všech stran horskými stráněmi. Vrchol Herzogenstandu (1731 m) platí za jednu z nejlepších vyhlídek v Německu, přehlédnete odtud celý hřeben Bavorských Alp včetně Zugspitze i předalpskou krajinu až ke Mnichovu.
Jezero Staffelsee nedaleko Uffingu, v pozadí hřeben nad Oberammergau
Krajina jižního Bavorska je posetá starobylými kláštery, mezi nimiž vyniká nejstarší Benediktbeuern z roku 739 a slavný Ettal. Co do dokonalosti architektury ale nic nepředčí rokokové fantazie v interiéru poutního kostela ve Wiesu, zapsaného na seznamu UNESCO.
Malebná krajina v okolí Murnau am Staffelsee zaujala v minulosti mnohé umělce, mezi nimiž byli i slavný malíř Vasilij Kandinskij (1866–1944) a jeho družka Gabriele Münterová. Nejen jejich díla můžete spatřit v místním muzeu a pak se vydat do okolní přírody – určitě si cestou všimnete motivů, které tyto velikány inspirovaly.
Poblíž Murnau můžete navštívit i rašeliniště Murnauer Moos, největší v alpské oblasti.
může se hoditDoprava: Jeďte autem, z Prahy do Murnau je to jen 450 kilometrů. |
Kastilie: ve vyprahlém srdci Španělska
Podmanivé krajinné kontury vyprahlé Mesety, rozlehlé plošiny centrálního Španělska, si vychutnáte nejlépe za chladného jarního rána, kdy bývá viditelnost, kam až zakřivení Země dovolí.
Základnou pro poznávání Kastilie je samozřejmě Madrid, ale některá menší místa v širším okolí španělské metropole vás možná osloví více. Na prvním místě snad Toledo, pitoreskně rozložené na pahorku nad řekou Tajo, se skvělou směsicí středověké křesťanské a arabské architektury. V Toledu působil malíř-mystik El Greco, jehož četná slavná díla můžete spatřit v muzeu přímo v Toledu nebo v madridské galerii Prado.
Madrid. Plaza Mayor
Segovia se pyšní nádherně zachovaným římským akvaduktem, Avila má dokonale dochované středověké hradby, v Aranjuezu zase najdete obrovitý královský palác s rozlehlými zahradami. A samozřejmě je tu San Lorenzo de El Escorial, obrovitý klášter a současně královské sídlo, postavené v 2. polovině 16. století podle pokynů Filipa II.
V Madridu samotném tolik starých památek nenajdete, o to víc vás možná zaujme zdejší gastronomie. Téměř k povinnostem patří noční jízda po barech v okolí náměstí Puerta del Sol, kde v každém podniku dělají tapas, typické drobné španělské jídlo, v trochu jiné variantě.
Za dne se pak stavte v Museo del Jamón v ulici Calle Mayor. Muzeum, jak by název napovídal, to sice není, ale šunek (jamón) ve velkém i malém tu mají nepřeberné množství. Stačí se podívat na kýty za výlohou...
může se hoditDoprava: Do Madridu létají z Prahy přímo ČSA, Wizzair a Smart Wings. Do většiny zajímavých míst v okolí Madridu se dostanete vlakem (www.renfe.es). Zajímavost: Ve Španělsku se jí pozdě: večer nechoďte do restaurací před devátou, pokud tam nechcete být sami. A v šest ráno bývá na ulicích docela plno – ovšem nikoli ranních pracantů, ale lidí vracejících se z barů... |
Mallorca: ostrov jako cyklistická dráha
Největší španělský ostrov připomíná zjara cyklistický tréninkový tábor, neboť po tamějších silnicích se prohánějí tisíce cyklistů, jak závodních týmů tak nedočkavých amatérů. Nedočkavých proto, že na jaře, kdy ve střední Evropě bývá ještě nestálé a poměrně chladné počasí, Mallorca nabízí příjemné teplo a slunečno (v měsících dubnu a květnu je tam oproti Praze v průměru o rozhodujících 5 stupňů tepleji).
Mallorcu si zjara na kole užijete taky proto, že ostrov je dostatečně veliký (3 640 km2) – nehrozí tedy, aby vás už třetí den omrzely pořád ty samé cesty. Benefitem pro silničáře je vesměs výborný asfalt a taky co do terénu je na výběr.
Pokud se na úvod sezóny spokojíte s mírnějším terénem bez strmých svahů, pak se držte ve střední a východní části ostrova. A třeba na závěr pobytu můžete vyrazit do vápencových hor Serra da Tramuntana, které lemují severozápadní pobřeží. Takové serpentiny kolem Sólleru připraví zážitek, který si určitě do cyklistické kroniky zapíšete.
Může se hoditDoprava: Na Mallorcu lítá přímo společnost Smart Wings z Prahy (od konce května), Brna i Ostravy. Velmi lacino pořídíte pobyty na Mallorce s některou z německých cestovních kanceláří (viz např. airstop.cz) |