Slovinská strana masivu Kanin je monumentálním vyhlídkovým amfiteátrem s

Slovinská strana masivu Kanin je monumentálním vyhlídkovým amfiteátrem s dohledem až k Jadranu. | foto: Radek Holub - magazín SNOWpro iDNES.cz

Deset NEJ míst, odkud výhled na Alpy bere dech i rozum

  • 16
Stejně jako délka sjezdovek a rychlost lanovek jsou důležitou přísadou lyžování i přírodní scenérie. Brát kopce šusem dolů bez možnosti pokochání se baví snad jen ty nejzatvrzelejší borce. Vybrali jsme deset míst, odkud jsou snad nejkrásnější výhledy na Alpy.

Je těžké povýšit některá panoramata nad jiná, adeptů jsou přinejmenšjím desítky. V následujících 10 tipech najdete střediska, jejichž horské kulisy jsou mimořádné, a zároveň jsou z pohledu českého návštěvníka atraktivní i lyžařsky – ať už rozsahem svého areálu, dostupností nebo sněhovou jistotou.

Garmisch-Partenkirchen (Německo)

Tip na dovolenou

Poznejte krásy Alp. Vyberte si z pestré nabídky zájezdů na dovolena.iDNES.cz a vyražte třeba hned.

Jedno z dopravně nejbližších alpských středisek ze středu a západu Čech je bavorské Ga-Pa. Lyžařský areál vyrůstající přímo z města nabízí především pět dlouhých a spíše sportovnějších sjezdů až do údolí. Hlavní vyhlídkovou atrakcí je ale Zugspitze, nejvyšší německá hora, v jejíž náruči se rozprostírá malý, ale terénně členitý ledovcový areál. Přímo na vrchol se lze z německé strany dostat nejrychleji visutou kabinovou lanovkou z Eibsee. Časově náročnější je cesta zubačkou z centra Garmische, která se od Eibsee většinu cesty prokousává tunelem, na Zugspitzplatt (tam začínají sjezdovky), odkud musíte ještě krátkou visutou lanovkou na vrchol.

Z obrovské panoramatické terasy na bezmála třítisícové Zugspitze přehlédnete pět set alpských vrcholů. Cesta na vrchol a kochání však ukrojí nemalý čas z lyžování.

Výhled z Zugspitze

Heiligenblut v Rakousku

Heiligenblut (Rakousko)

Je to jedna z nejmalebnějších horských vesniček v Rakousku, kde se vám navíc do každého pohledu dere Grossglockner, jasně rozpoznatelná skalní špice trochu připomínající Matterhorn. Lyžařské terény se rozkládají na dvou mohutných bezlesých vrcholech Schareck a Hochfleiss a kromě milovníků velmi dlouhých červených sjezdovek nadchne i freeridery, kteří si se zdejším volným terénem vystačí na mnoho dní. Síť upravených sjezdovek je naproti tomu skromnější (55 km) – s korutanským top skipasem sice můžete i do třiceti dalších středisek včetně třeba Mölltalu, všechna jsou ale poměrně vzdálená. A právě díky jeho odlehlé poloze bývá v Heiligenblutu svatý klid.

Alta Badia (Itálie)

V Dolomitech si můžete vybrat jakékoliv středisko a výhledy nikdy nezklamou, obzvlášť pokud leží na úpatí masivu Sella. Jihotyrolská Alta Badia je přitom lyžařsky nejvděčnější s množstvím pohodových i svižnějších sjezdovek, uspořádaných do obrovské a kompletně propojené sítě.

Mezi nejkrásnější rozhledová místa patří vrcholová stanice kabinkové lanovky Boe nebo ještě výše putující sedačka Vallon, odkud se pohádkově malebná krajina předvádí v širokoúhlém obraze od kuželovitého Sassongheru až po Marmoladu, nejvyšší vrchol pohoří.

Nejlepší rozhled ale budete mít z vrcholu Lagazuoi nad průsmykem Falzarego (nutno přejet skibusem z Armentaroly za cca 5 eur), na hranici s lyžařskou oblastí Cortina d´Ampezzo. Odtud je vidět půlka Dolomit a zpět do Alta Badie odtud klesá výpravná kochací sjezdovka údolím bez lanovek a vleků, jen v sevření hor.

Sulden (Itálie)

Königspitze je považována za jednu z nejkrásnějších hor v Alpách, Ortler zase

O co méně má Sulden lyžařských terénů, o to působivější horská kulisa ho obklopuje. Horské letovisko v 1 900 m n. m. z jižní strany uzavírá trojice pyramid Ortler, Zebru a Königspitze, a vytváří tak impozantní amfiteátr lyžařům, kteří sjíždějí po lehkých či středně náročných tratích v hlavní lokalitě Madritsch, otevřené od začátku listopadu do začátku května. Königspitze je považována za jednu z nejkrásnějších hor v Alpách, Ortler zase upoutá mohutným a rozervaným ledovcovým příkrovem na svém vrcholu. Sulden učaroval i Reinholdu Messnerovi, který zde založil jačí farmu a otevřel jedno ze svých pěti muzeí, zde věnované sněhu a ledu i záhadě yettiho.

Engadin (Švýcarsko)

Velká lyžařská oblast s epicentrem ve Svatém Mořici má dvě nezapomenutelné vyhlídky – tou známější je Corvatsch (3 303 m n. m.), lanovkou nejvýše dosažitelný bod oblasti. Z vyhlídkové terasy, jejíž "parapet" vám odhalí i jména jednotlivých vrcholů, máte na dlani nejen Engadin, ale na západním obzoru můžete dohlédnout až k Monte Rose.

Ještě atraktivnější podívanou nabízí menší lyžařský areál na Diavolezze, odkud se promenuje celý čtyřtisícový masiv Berniny. Tamější visutá lanovka prochází rekonstrukcí, ale od půli února bude znovu v provozu, a to s novými panoramatickými kabinami. dlouhé a středně náročné sjezdovky jsou sněhově spolehlivé až do května a obvykle i velmi málo zalidněné, dvojnásob to pak platí o sousedícím Lagalbu.

Jungfrau (Švýcarsko)

Lyžařská oblast Jungfrau s více než dvěma stovkami kilometrů sjezdovek, rozprostřených do tří areálů, je pravděpodobně nejmalebnějším střediskem Švýcarska. Vysokohorští obří Eiger, Mönch a Jungfrau krásně kontrastují s mírnou, pahorkatou krajinou na svém úpatí. A vše dovršují horské vlaky (v ceně skipasu), které všechny lokality vzájemně propojují – sice ne zrovna rychle, ale o to romantičtěji.

Lyžařská oblast Jungfrau s více než dvěma stovkami kilometrů sjezdovek je

Velmi atraktivní jak lyžařsky, tak panoramaticky jsou sjezdovky v okolí Kleine Scheidegg, odkud vyjíždějí tunelem vlaky až na Jungfraujoch (za příplatek ke skipasu), nejvýše položené evropské nádraží ve tři a půl tisících metrech. Kdo chce spatřit nejdelší alpský ledovec Aletsch, tekoucí odtud do Wallisu, musí věnovat zhruba půl dne cestě a vrcholové vyhlídce. A musí být připraven i na pestrou směs návštěvníků z celého světa, kteří si tu v teniskách a se sluchátky v uších odškrtnou další ze zastávek své několikadenní cesty za poznáním krás Evropy.

Kdo si chce užít rozhledů ve spojení s obvykle poloprázdnými sjezdovkami, nechť vyrazí na Schilthorn, nejzápadnější výspu oblasti.

Zermatt (Švýcarsko)

I kdyby nebyl Matterhorn nejkrásnější horou Evropy, byl by alespoň nejfotografovanější. V Zermattu, turistickém letovisku stále připomínajícím spíše vesnici, na vás ta zvláště zakřivená špice pokukuje odevšud. Ten pravý pohled na Matterhorn, jak ho známe z čokoládových tabulek, ale neuvidíte z hlavní, ledovcové lyžařské lokality pod Klein Matterhornem, kam míří většina lyžařů, ale z okrajové části Rothorn. Tam se z východního okraje Zermattu dostanete zubačkou – kromě "čokoládového" výhledu tu jsou i pěkné, relativně klidné červené sjezdovky. Na lyžích se odtud snadno přenesete i na sousední hřeben Gornergrat, kde má vrcholné panoramatické představení zase rozložitý masiv Monte Rosy, z níž se roztéká ledovec přímo pod hřebenem Gornergratu.

Chamonix (Francie)

Městečko pod Mont Blancem je nejpřitažlivější pro freeridery, kteří tu i početně dominují. Monumentální pohled na ledovcový svět i do téměř tříkilometrové hloubky skýtá skalní jehla Auguille du Midi (3 842 m n. m.), kam je vhodné se kabinou z tisícimetrového Chamonix vypravit až po předchozí aklimatizaci. Vrcholným krajinovým zážitkem je i následující dvacetikilometrový sjezd údolím Vallée Blanche.

Nejlepší pohled na Mont Blanc a celý jeho masiv ale panuje z protilehlého svahu Brevent, kam se z města dostanete kabinkou. V lyžařském areálu, situovaném na slunečných jižních svazích, si přitom zajezdí i běžní středně nároční lyžaři.

Pohled na Matterhorn

Alpe d´Huez

Chamonix

Alpe d´Huez (Francie)

Tři tisíce tři sta třicet metrů vysoký Pic Blanc, čnějící nad všechny okolní vrcholy, je typickým rozhledovým balkónem. Výrazně jej převyšuje jen téměř čtyřtisícová "královna" La Meije na jihozápadním obzoru. Z moře vrcholů pak ještě vystupují blízká trojice třiapůltisícových skalních zubů L´Auguille d´Arves. Kruhový rozhled z vrcholu je prakticky neomezený, takže místní tvrdí, že přehlédnete pětinu Francie.

Velkou atrakcí je i sjezd z Pic Blancu – trať Sarenne je oficiálně jednou z nejdelších tratí v Alpách (16 km), navíc černě značenou – se strmou horní třetinou a dlouhým a plochým dojezdem.

Kanin (Slovinsko/Itálie)

U nás téměř neznámá lyžařská střediska Kamnických a Julských Alp jsou krajinově jedněmi z nejpoutavějších, podobně jako třeba Dolomity. Nedosahují však takových parametrů, aby českým lyžařům více padla do oka. Jedním z relativně větších areálů (32 km sjezdovek) je mezinárodní lyžařská houpačka na Kaninu mezi slovinským Bovcem a italskou Sella Neveou. Zvláště jižní, slovinská strana areálu je jedinečná – několik málo středně strmých sjezdovek je situováno na hřbetě vypouklého masivu Kanin, odkud máte daleký rozhled na jih od Triglavu až k Jadranu, a zároveň jste obklopeni skalami. Nejsportovnější tratě vedou na severní, italskou stranu do Sella Nevey.