Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Žulovsko: krajina z ledovcové dílny

  11:49aktualizováno  11:49
Touláte se v létě rádi po Česku a objevujete méně známá místa? Pak pro vás máme tip. V jednom z nejhůře dostupných koutů naší vlasti můžete objevit unikátní krajinu modelovanou ledovcem s řadou pozoruhodných přírodních výtvorů. Jedná se o Žulovskou pahorkatinu mezi zapomenutými slezskými městečky Žulová a Vidnava na Jesenicku.

Žulovská pahorkatina je pojmenovaná podle městečka Žulová, jež každého návštěvníka upoutá svým nevšedním kostelem. Ten byl vystavěn ve zbytcích středověkého hradu Frýdberk, který padl za oběť pustošivému nájezdu Švédů za třicetileté války. Z hradu se zachovala kamenná válcová hláska, do níž dávní stavitelé originálním způsobem vestavěli kostelní věž a loď obecního svatostánku.

Také nedaleká Vidnava na česko-polské hranici se může pochlubit zajímavými památkami. Zaujme zde především pravidelné obdélníkové náměstí s kamennou dlažbou a několika původními středověkými domy. Hezká je rovněž budova bývalého fojtství, v jejíž fasádě se zachovaly zbytky psaníčkových sgrafit.

Tyto památky prozrazují, že se v minulosti jednalo o mnohem významnější město než dnes: první zmínka pochází z roku 1291, kdy se Vidnava uvádí jako správní centrum oblasti a středisko řemeslné výroby. Dokonce se tady razily i mince – tzv. vidnavské denáry.

Na mapku oblasti se podívejte ZDE

Pohraničním městem se stala Vidnava po prohrané prusko-rakouské válce roku 1742, kdy se Marie Terezie musela vzdát značné části Slezska. Největší úpadek pak nastal po vysídlení sudetských Němců, kdy se město ocitlo na periferii zpustlého a vyrabovaného pohraničí.

Svědkové "předledových" dob

Krajina mezi slezskými městečky Žulová a Vidnava bývá uváděna jako učebnicový příklad ledovcem postiženého terénu. Kontinentální ledovec sem zasahoval ve čtvrtohorních dobách ledových od severu a celou, kdysi mnohem členitější pahorkatinu, převálcoval a ohladil.

Mezi Žulovou a Vidnavou však najdete i místa, kterým se ledovcová destrukce vyhnula, a kde se zachovaly zajímavé přírodní výtvory z dob mnohem starších. Jedná se o tzv. ostrovní hory, odborně nunataky, které čněly nad ledovcový příkrov jako ostrůvky z moře.

Skalní brána na vrchu Borový

Nejsnáze dostupné jsou dvě ostrovní hory čnící přímo nad Žulovou, které tvoří neodmyslitelnou kulisu městu.

Na Boží hoře stojí kostelík z roku 1880, na sousedním Borovém vrchu, který je národní přírodní památkou, je k vidění zajímavé skalní město. Dobře vyvinuté jsou zde tvary typické pro zvětrávání žul – především skalní mísy, sedadla, voštiny a kapsovité dutiny odborně nazývané tafonie. Vznik všech těchto neobvyklých přírodních výtvorů je podmíněn dlouhodobým samovolným rozpadem žuly, který se na vrcholech ostrovních hor datuje na desítky milonů let.

Venušiny misky

Turisty nejvyhledávanější ostrovní horou je však Smolný, kolem jehož úpatí prochází zelená značka z Černé vody do Vidnavy.

Na skalách těsně pod vrcholem, kam vás dovede půlkilometrová odbočka, je možno spatřit ohromné skalní mísy, které na první pohled vypadají jako dílo zručného kameníka. Největší se nachází na okraji zábradlím opatřené vyhlídkové plošiny. Má téměř dokonalý kruhový půdorys o průměru 150 cm, dosahuje hloubku 106 cm a nechybí jí ani 35 cm široký odtokový žlábek. Pouze v období dlouhotrvajícího sucha bývá mísa suchá, jinak se na jejím dně udržuje stále voda, která se jen zvolna odpařuje. Kapacita mísy je až 65 litrů.

Tyto neobvyklé chráněné výtvory přírody pojmenované Venušiny misky přitahovaly pozornost lidí odpradávna a dříve byly dávány do souvislosti s pohanskými oběťmi. Taky o nich kolují lidové pověsti, které jim daly jméno. Vyprávějí o Venušiných lidičkách a skřítcích, kterým mísy sloužily k praní, koupání a vaření...

Konec světa

Navštívit kraj mezi Žulovou a Vidnavou znamená v prvé řadě vyřešit velký dopravní problém. Oblast je totiž součástí tzv. javornického výběžku naší klikatící se hranice a dostat se sem je vždy velmi zdlouhavá záležitost. Ať vyrazíte odkudkoli (kromě bezprostředního okolí města Jeseník) a čímkoli, vždy vám budou v cestě stát vysoké a obtížně prostupné hřebeny Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor.

Žulovsko částečně otevřel světu hraniční přechod do Polska poblíž městečka Javorník, přes který tuto oblast mohou navštívit například zájemci z Náchodska, když si zkrátí cestu polským Kladskem.

Žulovsko mělo kdysi přirozené hospodářské i kulturní vazby na slezské nížiny, ležící dnes v Polsku. Zpřetrhání těchto vazeb, vysídlení původních německých obyvatel a neprostupné státní hranice v dobách komunismu odsoudily tento kraj k dlouhým letům živoření na periferii našeho státu. Tento stav víceméně přetrvává dodnes.

Skalní brána na vrchu Borový

Národní přírodní památka Venušiny misky.

Náměstí ve Vidnavě

Kostel v Žulové

Krajina Žulovské pahorkatiny

Autoři:




Nejčtenější

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Další z rubriky

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Soutok Odry a Olzy (vpravo)
Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte divočící řeku, nespoutané meandry a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.