Ztichlý Kaprun už zase žije

Kaprun byl před půl rokem mrtvolně tichý. Ohnivé peklo, které v tunelu kaprunské lanovky usmrtilo víc než sto padesát lidí, se zdálo být i podle odborníků koncem pro turistiku v tomto světoznámém alpském středisku. Po půl roce je všechno jinak. Kaprunské hotely a restaurace jsou plné návštěvníků, tisíce lyžařů ze všech koutů světa si na sjezdovkách užívají posledního jarního sněhu a na diskotékách se tančí dlouho do noci.

Smrtelně raněný Kaprun znovu žije. Nešlo to samo, za tím vším je propracovaný plán, který se začal rodit v hlavách bossů rakouského turistického průmyslu už pár hodin po katastrofě.

"Už v prvních dnech po havárii vznikaly představy, jak do Kaprunu znovu přilákat turisty. Kaprunské podpořil stát i salcburská zemská vláda," uvádí jedna pracovnice Österreich Werbung.

"Udělali jsme jediné, co jsme mohli udělat. Nic kolem katastrofy lanovky nezatajujeme, jsme maximálně otevření. Současně si ale uvědomujeme, že s tím,  co se stalo, už nic nemůžeme udělat. Musíme se dívat kupředu," říká Hans Wallner, ředitel kaprunského turistického sdružení.

Po počátečních slevách přišly propagační cesty pro novináře z celého světa, reklamní kampaň a na podzim už by měla stát nová, nejmodernější lanovka na kaprunský ledovec, která dovolí, aby tam lyžovalo už příští sezonu stejné množství lidí jako před katastrofou.

Turistům je pak zdůrazňováno: Katastrofa tunelové lanovky se v Kaprunu už nemůže opakovat. "Lyžování je tady teď naprosto bezpečné," říká ředitel místních vleků a lanovek Peter Präuer. Zatím se však ani neví, kdo může za havárii lanovky. Kdy bude viník určen, nedokáže nikdo říci.

Zato však už dnes mohou Kaprunští, pro něž je turistika prakticky jediným zdrojem obživy, prohlásit, že kolaps se nekonal. "Sezona byla horší než ta minulá, ale katastrofa to nebyla. Oproti minulému roku přijelo jen asi o patnáct procent turistů méně, ale předchozí rok byl výjimečně dobrý," říká Hans Wallner.

"V prosinci a ještě v lednu jsme tu měli minimum návštěvníků, ale potom se to začalo výrazně zlepšovat a dnes je to na podobné úrovni jako před tragédií," říká recepční jednoho z místních hotelů.

Turisté sice o katastrofě z loňského podzimu vědí, ale důvodem, proč do Kaprunu nejezdit, to pro ně není. "Jezdíme sem léta, líbí se nám tady a prostě to tady máme rádi. Teď na jaře je to pro nás nejbližší lyžování. Samozřejmě že při pomyšlení na ten tunel mrazí, ale ten je stejně zavřený, ne?" říká mladá Češka, která se stovkami dalších lyžařů z Čech zaplnila místní sjezdovky tak, že si člověk připadal spíše jako v Krkonoších než v Alpách.

Padá zřejmě poslední jarní sníh. Kaprun už není tichý, nezáří tu ani jedna z tisíců svící, které tu všude kolem hořely na památku mrtvých z lanovky na Kitzsteinhorn. Nikde není ani pomníček, ani kytička.

Pouze o pár kilometrů dále zčernalý, opuštěný tunel vedoucí až vysoko na ledovec připomíná tragédii, která se zdála být pro Kaprun koncem světa. Koncem, který nenastal.