Budapešť má rozhodně jedno z největších množství občerstvoven na metr čtvereční ze všech měst, které jsem kdy navštívila. Ať se hnete kamkoli, všude narážíte na zahrádky, restaurace a kavárničky, některé jsou dokonce vzájemně průchozí, takže když se konečně zorientujete, zjistíte, že jste prošli pasáží hospod a do druhé právě vstupujete.
Většina slavných podniků je na levém břehu Dunaje v Pešti, která je rovinatá, kopcovitý Budín na pravém břehu zůstává přece jen rezidenční částí města, kam turisté zavítají leda do královského paláce či národní galerie.
Mým společníkem při objevování zajímavých podniků byl Jirka, který v Budapešti žije skoro deset let, a jelikož se živí jako překladatel, jsou pro něho tato místa i častým pracovním terénem, což znamená, že jich zná opravdu hodně.
Návrat do monarchie
Až do druhé světové války fungovalo v Pešti na 500 velkých kavárenských domů. Dokonce se spekulovalo o tom, jestli jich není víc než v samotném srdci monarchie – Vídni. Jednou z nich byla i kavárna Central (Centrál Kávéház) v ulici Károlyi Mihály 9, založená v roce 1887, která v době své největší slávy bývala otevřená i 24 hodin denně.
V kavárně Central se budete cítit jako za císaře pána.
Na začátku minulého století se zde především scházeli maďarští intelektuálové a umělci. Po válce sloužily její prostory jako závodní jídelna a posléze i herna. Ve své původní podobě byla kavárna obnovena až v roce 2000.
Dnes nabízí krásný interiér ve stylu art deco i širokou nabídku káv a různých sladkých dobrot. Doporučuji zde ochutnat dort Doboš (Dobos tort), vrstevnatý máslový dort s čokoládovou polevou a křupavou karamelovou krustou na povrchu. Jeho otcem je maďarský cukrář Jószef Dobos, který jej poprvé upekl v roce 1885, tedy dva roky před založením kavárny Central, a o jeho tajemství se s vídeňskými cukráři podělil až o dvacet let později.
Vídeňský vliv nezapře ani kávové menu, kde najdeme vše od Wiener melange po Wiener Franziskaner, ale také tradiční Pešťskou kávu (Pesti Kávé), presso podávané podle tradice se sušenkami a šlehačkou.
Pokud máte velkou žízeň, objednejte si zdejší limonádu (Centrál limonádé), výtečnou šťávu z čerstvých pomerančů se sodovkou.
Funkcionalistická kráska
Na detail skoupých bílých domů, které přísně sledují funkci, je v Pešti málo. Jeden z nich stojí v ulici Pozsonyi 38, kde sídlí Dunapark. Kavárnu navrhli Bella Hofstatter a Ferenc Domány. Představili ji v roce 1938 jako nejvýznamnější modernistickou kavárnu v hlavním městě. Tehdy byla součástí bohaté židovské čtvrti, která takřka celá padla za oběť náletům během druhé světové války.
Z původní čtvrti zůstal pouze jeden funkcionalistický dům, kde sídlí právě kavárna Dunapark. Ve svém původní designu byla znuvuotevřena roku 2006. Má evokovat duch 30. let a jak sami kavárníci tvrdí, můžete se zde schovat před shonem šedého města, a to zejména na atmosférické terase obklopené zelení. Což mohu jen potvrdit.
Kavárna Dunapark. Usadit se můžete do pohodlných klubovkách uvnitř, nebo se nechat na terase osvěžovat vodní mlhou.
Zdi kavárny totiž tvoří velké skleněné výlohy, které se dají za krásného počasí odsunout, takže se stírá hranice mezi kavárnou a ulicí. Na terase jsou instalovány deštníky s rozprašovači, takže ať je teplota třeba i tropická, vy jste permanentně osvěžováni vodní mlhovinou.
Ať si objednáte cokoli, budete nadmíru spokojeni. Kavárna sleduje trendy moderní gastronomie. Kromě úchvatných dezertů, jež si můžete vybrat u baru v prosklené vitríně, zde podávají i několikachodové menu či různé druhy snídaní.
Ruinpuby – fenomén posledních deseti let
Už jste unaveni veškerou tou pompou a minulostí? Pak je čas objevit tvář nočního velkoměsta. Zajděte do některého z ruinpubů, barů v ruině. Většina z nich je v sedmém obvodě – Erzsébetváros (Alžbětín), bývalém židovském ghettu.
Na spoustu domů se zde od války nesáhlo. V devadesátých letech tu fungovala samospráva, podle níž byty, které se přirozeně vyprázdnily, se už dále nepronajímaly a čekalo se, až bude volný celý dům, aby se mohl prodat. Bylo to město duchů, kde fungovala pouze komunita ortodoxních Židů, jež zůstali dodnes. Mají tu košer obchody, mikve i několik synagog.
Ruinpuby začaly vznikat v domech odsouzených k demolici, kluby tam fungovaly sezonně a stěhovaly se z jednoho domu do druhého. Všechno se změnilo v době krize, kdy řada původních developerských projektů zkrachovala, investice se pozastavily a domy už nemohly fungovat jinak než právě jako bary.
V Szimple si najde každý svůj koutek.
Legendární ruinpub Szimpla
Paradoxní situací bylo, že i demolice by vyšla dráž než zřídit v místech hospodu. Pešť je navíc ideální pro něco takového, jelikož jsou tu všude pavlačové domy, nikoli vnitroblok společný pro několik domů. Každý dům má svůj vlastní dvůr, takže když se něco takového otevře, neruší to okolní zástavbu.
Nejstarším a vůbec prvním ruinpubem byla Szimpla kert v dnes proslavené „pařící“ ulici Kazinczy v sedmém obvodě. Tvoří ji dvorek i přilehlé pavlače, do nichž ústí místnosti původních bytů. Jde tedy o rozsáhlý, velice členitý prostor, v němž si své místo najde každý.
Sedačky jsou vytvořeny z různých předmětů – jako třeba z vany, švédské bedny či jinak přizpůsobených věcí běžné potřeby. U stropu jsou zavěšeny židle společně s trpaslíkem a jiným harampádím, které dohromady tvoří poněkud bizarní místo, kam se ale pro jeho atmosféru budete chtít stále vracet.
V pátek a v sobotu večer je tu narváno, takže pokud se tu chcete trochu nadýchnout, vyrazte sem v neděli dopoledne, kdy se tu pravidelně konají farmářské trhy. Kupte si zdejší sýr prokládaný papričkami a místní pivo a sedněte si na pavlač. Odsud můžete v klidu pozorovat dění pod sebou na dvorku.
Napít se v proluce
Stále oblíbenější jsou i bary v prolukách, kterých je bohužel kvůli válečným bombám v Pešti mnoho. Nikdo tady nelpí na nočním klidu, takže tu můžete sedět i dlouho po desáté večerní.
Já osobně doporučuji ten poblíž Kálvin tér (Kalvínova náměstí), který se jmenuje Köleves kert (Vlaštovka). Objednat si tu můžete hned několik druhů vinných střiků, které mají i svá speciální označení – jako třeba Hosszú lépés (Dlouhý krok): v poměru deci vína a dvě deci sodovky nebo Házmester (Domovník): tři deci vína a dvě sodovky.
Jestli chcete zůstat dlouho fit, zvolte variantu Sport fröccs (Sporťák): deci vína a čtyři deci sodovky. Vlaštovka i řada dalších zahrádek v prolukách, kde se i normálně vaří, se nachází v osmém obvodu – Józsefváros (Josefov).
Domácí tvrdí, že osmička je nová sedmička, a pozvolna se začínají přesouvat za večerním životem do osmého obvodu. Posuďte sami, jak to vlastně je. Vyrazte do Pešti a užívejte! Egészségedre! Na zdraví.
