Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Žralok mizí ze světa aneb polévka, která ohrožuje světový ekosystém

aktualizováno 
K dovolené v cizích krajích neodmyslitelně patří objevování gastronomických nezvyklostí. Než si však ve východoasijské restauraci poručíte polévku ze žraločích ploutví, na chvíli se zamyslete, zda ona miska rosolovité hmoty opravdu stojí za vyhubení jednoho z nejstarších živočišných druhů.

Nelegální obchod s ploutvemi | foto: Shark Alliance

Po palubě pirátské lodi Theresa sklouzl další polomrtvý žralok. Shrbená postava s kudlou v ruce zkušeným pohybem v mžiku odřízne všechny jeho ploutve a torzo odhodí zpět do moře. Tam se zmrzačený predátor po několika hodinách utrpení udusí a jeho mršinu pozře žraločí kolega, který se doposud rybářským hákům a sítím úspěšně vyhýbal.

Chrupavčitý trojúhelník hřbetní ploutve ohroženého žraloka bílého, teď ovázaný červenou stuhou, zdobí interiér luxusní hongkongské restaurace. V rohu hraje komorní orchestr, cinkají příbory, šumí šampaňské a osazenstvo si pochutnává na polévkové delikatese, která přichází draho nejen je. Za porci se platí 20 až 400 dolarů, ale každým uloveným žralokem trpí i globální ekosystém. Průmyslový lov žraloků pro ploutve ho vážně ohrožuje.

Žraločí ploutve na palubě

Žraločí ploutve na palubě

Bestie

Přestože je jejich reprodukce poměrně zdlouhavá, sexuální dospělosti dosahují až v 15-25 letech. První žraloci se v pravěkých mořích objevili před čtyřmi sty miliony let, tedy o celých 200 milionů let dříve než dinosauři, v posledních dekádách však 90 % žraločí populace z oceánů zmizelo.

Na vině je především jejich špatná reputace "krvelačných bestií", mlsné jazýčky návštěvníků luxusních asijských restaurací a neselektivní způsoby průmyslového rybolovu.

Největším zabijákem jsou tzv. long lines, dlouhá lovná lana patřící mezi nejrozšířenější nástroje hromadného chytání ryb. Pytlácké lodě jimi protkávají oceán, v důsledku čehož na stokilometrových kovových lankách hynou desetitisíce živočichů z okolí.

Drtivá většina usmrcených zvířat přitom není pro prodej vůbec vhodná. Další nástrahou, která každoročně připraví o život statisíce obyvatel oceánů, jsou pevné sítě používané k ochraně pláží. Zvíře uvízlé v síti totiž nemůže plavat, nedostává se mu vody do žaber a po několika minutách umírá na odkysličení krve.

Lov žraloků pro ploutve vynáší miliardy

Lov žraloků pro ploutve vynáší miliardy

Filmová hysterie

O tom, jací doopravdy jsou, jak důležitou roli hrají v globálním ekosystému a jaké následky by mělo jejich úplné vyhubení, víme žalostně málo. Dnes jsou jedním z nejohroženějších živočišných druhů a jejich záchrana je vzhledem k jejich reputaci velice komplikovaná.

K vytvoření všeobecné představy o žralocích jako pomstychtivých žroutech zakusujících se do člunů a lidských končetin přispělo jednostranné zobrazování v médiích a především kultovní horor Stevena Spielberga.

"Když vyšly Čelisti, tak to způsobilo globální hysterii a boj o zabití každého žraloka. V dobách Čelistí platilo: mrtvý žralok, dobrý žralok. Trvalo strašně dlouho, než se podařilo tento mýtus trochu nahlodat," vzpomíná Steve Lichtag Loveček, režisér, producent a přední český odborník na chování žraloků.

Bílý žralok

Bílý žralok

Ve filmu přitom byla velikost žraloka značně nadsazena, deseti až dvanácti metrů dorůstá pouze neškodný žralok velrybí, který se živí převážně planktonem.

Na člověka žralok zaútočí nejčastěji proto, že si jej splete se zraněným lachtanem či rypoušem. Právě tučná těla těchto ploutvonožců patří pro svou vysokou energetickou hodnotu k jejich nejoblíbenějším pochoutkám.

Podle organizace Global Shark Attack File, která pravidelně shromažďuje informace o žraločích útocích, bylo v loňském roce usmrceno žraloky osm lidí, což je ve statistikách úmrtnosti velmi nízké číslo.

Sloni a tygři mají každoročně na svědomí mnohem více obětí. "Napadení žralokem je například ve Spojených státech patnáctkrát méně pravděpodobné než zasažení bleskem," upozorňuje ekolog a specialista na chování žraloků Erich K. Richter.

Plavání se žraloky na Bahamách

Plavání se žraloky na Bahamách

Statistiky úmrtí

Podle statistik organizace Global Shark Attack File bylo v roce 2009 zaregistrováno 102 případů útoku žraloka na člověka (případně plavidlo) a 8 z nich s následkem smrti.

Pro srovnání (statistika National Geographic): asi 500 lidí je každoročně zabito slony, 2 400 osob je popraveno, 22 000 ročně zahyne na následky užití nelegálních drog, dopravní nehody každoročně připraví o život asi 1 200 000 osob a největším zabijákem je hladomor, který má každoročně na svědomí okolo 8 milionů životů.

V moři plavou miliardy

Žraločí ploutev v bangkokském bistruNejcennějším žraločím artefaktem jsou ploutve. Kilogram sušených ploutví má cenu okolo 700 dolarů, tedy 14 000 korun, a obchodování s nimi je proto nadmíru výnosné. V zemích, kde byl tzv. finning (tedy odřezávání ploutví z mnohdy živých žraloků) postaven mimo zákon, se rychle utvořily organizované skupiny zásobující enormní poptávku asijského trhu.

K nelegálnímu výlovu vzácných druhů žraloků dochází především v latinské části Tichomoří, kde kromě obchodníků s drogami a zbraněmi patří "žraločí mafie" k nejrozšířenějším. Samotné žraločí maso takovou cenu nemá. Navíc se rychle kazí a je nutné jej brzy po výlovu spotřebovat nebo konzervovat. Proto 95 % těl ulovených paryb končí zpět v moři.

Žraločí polévka

Polévka ze žraločích ploutví je pochoutka uctívaná v Číně a okolních zemích již po mnoho staletí. Až v posledních dekádách se však stala symbolem bohatství a společenského statutu, na což každoročně doplatí asi 100 milionů původních majitelů ploutví. Servíruje se na svatbách, obchodních banketech a v luxusních restauracích v Hong Kongu, Tchaj-wanu a Japonsku, kde se ceny za porci pohybují od 19 dolarů (tedy asi 400 Kč), podle toho, z jaké ploutve byla připravena.

Čínská polévka ze žraločích ploutvíPloutev sama o sobě je bez chuti a polévce ochucené kuřecím či vepřovým vývarem dodává pouze rosolovitou konzistenci. Údajně působí afrodiziakálně, posiluje funkce orgánů, zpomaluje stárnutí a zamezuje vzniku rakoviny, žádný z těchto mýtů však nebyl nikdy vědecky potvrzen.

Pravidelná konzumace naopak zdraví spíše uškodí, protože v důsledku znečištění oceánů jsou jejich ploutve plné těžkých kovů a olova, což může způsobit onemocnění ledvin, neplodnost či nervové poruchy.

Strážce ekosystému

Svou roli predátora plní žraloci dokonale a pod vodou prokazují přírodě stejnou službu jako lvi či tygři na souši. Udržují rovnováhu ostatních živočišných i rostlinných populací. Jejich úplné či částečné vyhubení by tak mohlo způsobit přemnožení ryb živících se fytoplanktonem a následný nedostatek rostliny, která produkuje polovinu atmosferického kyslíku získaného fotosyntézou.

Oceánský ekosystém je nejdůležitějším faktorem regulující klima naší planety, život na Zemi tudíž závisí na životě v oceánu. "Teď už nezachraňujeme jenom žraloky, ale sami sebe," varuje Rob Stewart, autor mezinárodně oceněného dokumentu o životě a nelegálním výlovu žraloků Sharkwater.

Žraloci udržují světový ekosystém v rovnováze

Žraloci udržují světový ekosystém v rovnováze

Oceán bez ryb?

Světová moře brázdí přes dva miliony rybářských lodí, lovem ryb se živí zhruba 43 milionů lidí. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) vloni upozornila, že rybáři již úplně zdevastovali či vážně ohrožují 80 procent ryb téměř ve všech částech světa. Podle nedávné studie časopisu Science je dokonce pravděpodobné, že populace průmyslově lovených ryb a mořských plodů by mohly z oceánů zcela zmizet již v roce 2048.

Aby bylo dosaženo citelných výsledků, musí mít ochrana a regulace lovu žraloků mezinárodní charakter, protože mnoho stěhovavých druhů se přesunuje přes jurisdikční hranice, čímž znesnadňují shromažďování standardizovaných statistik lovu žraloků.

Kladivoun patří k nejohroženějším druhům žralokůJednou z možností je stanovení kvót, omezování přístupu k rybolovu vydáváním povolení, uzavření zeměpisných oblastí užívaných jako chráněná území pro žraloky, chráněná doba hájení, omezení týkající se velikosti žraloků a rybářské výstroje a limity úlovků.

Každá přímořská země je zodpovědná za zákony a regulace týkající se rybolovu ve svých vodách. Podle specializované organizace IUCN by problém mohl částečně vyřešit zákon zakazující odřezávání ploutví na otevřeném moři. To by přinutilo rybáře přivážet a zužitkovávat celá zvířata a vzhledem k omezenému prostoru lodí by jich tak o život přicházelo mnohem méně.

Autoři:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.