Zoo v Kábulu změna režimu nezaskočila

Jednooký lev Marján dostává svoji denní dávku - více než deset kilogramů masa - díky jednomu spolehlivému řezníkovi. Králíci chovaní v klecích se totiž prodávají za babku. "Nemůžeme tato zvířata nechat zemřít," tvrdí ředitel zoo Šeragha Omar, přívětivý muž menší postavy, s upravenými vousy. "To je naše paštunská čest. Nepočítáme, kolik to stojí. Musíme je zachránit." Sedm Omarových dětí hladoví. Omar nedostal od července výplatu. Přesto mu stále zbývá alespoň něco málo peněz pro jeho jedenáct zaměstnanců. Z kábulské zoo už toho ale moc nezbylo.

Granáty zničily hlavní budovu i staré akvárium. Polovina mříží v klecích je pokroucena a dvířka zůstávají otevřená. Počet druhů zvířat se snížil ze sedmatřiceti na devatenáct. Afghánský medvěd se proměnil v nervózního ztroskotance. Zoo chybějí peníze na léčení velkého otevřeného vředu na jeho čenichu, který je podle Omara památkou na nevychované návštěvníky Talibanu. Ti medvěda tloukli holí.

Měsíční provoz zoologické zahrady přijde zhruba na šest tisíc dolarů. Metropole Kábul s hladovějícími lidmi na ulicích má však jiné priority. Přesto Omar doufá, že chaotická vláda Severní aliance - jež se nyní chopila v Kábulu moci - se rozhodne zoo finančně podpořit. I proto mají vojáci vstup zdarma. Naděje vzbuzují sliby přicházející ze zahraničí. Keňská vláda oznámila, že zoologické zahradě v Kábulu dodá v příštích deseti letech exotická zvířata.

Omar považuje za zázrak, že zoo v Kábulu vůbec vládu Talibanu přečkala: bylo vydáno nařízení snížit počet zaměstnanců zoo z devatenácti na tři. "Vysvětlil jsem jim, že s tak malým počtem lidí se zoo nedá vést." Tím však zásahy Talibanu nekončily. Jednoho dne se dostavil ministr spravedlnosti a chtěl, ať mu ředitel zoo řekne, který islámský zákon schvaluje chování zvířat. Nikdo neznal odpověď. Omar se proto vydal na místní univerzitu na katedru zoologie. Ale ani tam neznali odpověď. Až teologický seminář potvrdil, že i prorok Mohamed choval domácí mazlíčky. Zoo tedy zůstala zachována.

Blíží se zima a Omarovi chybějí peníze na vyhřívání klecí. Zaměstnanci dělají, co mohou. Když zpěvavé ptáky začal ohrožovat noční chlad, rozebrali si klícky a vzali si je domů. Omar nikdy Talibanu nedůvěřoval, a proto si předvídavě uložil malou zálohu hotovosti stranou. Tyto peníze se nyní rychle vytrácejí. Omar, stejně jako celý Afghánistán, se domnívá, že budoucnost spočívá v rukou Alláha.

Lev Marján ve výběhu v kábulské zoo již prožil mnoho výměn režimů