Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bazén a kluziště mezi těžebními věžemi. Perla Porúří láká i bez uhlí

  12:50aktualizováno  12:50
Na místech, kudy chodili havíři do práce, se projíždějí děti na kole a tam, kde jezdívaly vozíky s vytěženým uhlím, se v létě lidé koupou a v zimě bruslí. Bývalý těžební komplex Zollverein v Essenu je ztělesněním proměny německého Porúří, které se snaží oprostit od své průmyslové minulosti.

Hlavní těžební věži Zollverein se přezdívalo Eiffelovka Porúří. | foto: German National Tourist Board

Těžba v komplexu Zollvereien začala v roce 1851 a vrcholu dosáhla ve 30. letech 20. století, kdy horníci ročně vytěžili 3,6 milionu tun černého uhlí. Druhou světovou válku přestálo důlní zařízení bez závažnějších škod a v 50. letech se Zollverein zařadil znovu mezi nejvýkonnější západoněmecké doly s roční těžbou téměř tři miliony tun uhlí. Hospodářský výkon komplexu podtrhovala koksovna, v níž se denně zpracovalo 10 000 tun uhlí na 8600 tun koksu.

Průmyslové budovy přestály uzavření dolu v roce 1986 i ukončení provozu koksovny v roce 1993 a v roce 2001 byly zařazeny na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Jejich původní účel však už připomíná pouze třípatrové Muzeum Porúří. Ostatní prostory se od uhelné minulosti odpoutaly a nyní nabízejí především kulturní vyžití. Fungují v nich galerie, prostory pro experimentální umění, ruční dílna pro výrobu šperků i restaurace. V někdejší koksovně je přes léto v provozu bazén, v zimě se prostor pod jejími stěnami mění v ledovou dráhu pro bruslaře.

Fotogalerie

„Zollverein se stal ukázkovým příkladem toho, jak se dá zvládnout strukturální změna starého průmyslového regionu. Proměnil se v centrum kreativního hospodářství, které zahrnuje umění, kulturu a design, ve vzdělávací a turistické centrum,“ uvedla tisková mluvčí Zollvereinu Delia Böschová.

„Celkem v areálu sídlí 39 firem, které zaměstnávají dohromady přes 950 lidí. Díky turistům, které Zollverein přilákal, navíc vzniklo 1450 pracovních míst v cestovním ruchu,“ uvedla Böschová. „Turisté ročně vytvoří obrat přes 68 milionů eur (1,8 miliardy Kč), takže (spolková země) Severní Porýní-Vestfálsko díky tomu získá každý rok 11 milionů eur na dani z přidané hodnoty a dalších 1,5 milionu eur na daních z příjmu fyzických i právnických osob,“ doplnila.

Zollverein, jehož někdejší haldy se proměnily v parky a nákladové nádraží v dětské hřiště a v běžecké dráhy, se tak snaží stejně jako zbytek Porúří ukázat, že je možné oprostit se od průmyslové minulosti a vytvořit moderní ekonomiku, aniž by to vedlo ke snížení blahobytu obyvatel. Statistiky však ukazují, že ani někdejšímu těžebnímu areálu, ani bývalému uhelnému a ocelářskému srdci Německa se to zcela nedaří.

Zollverein před vytěžením zásob uhlí zaměstnával 4500 lidí a firmy, které na jeho území sídlí, se k tomuto číslu neblíží. Celé Porúří je na území bývalého západního Německa regionem s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Bez práce je 10,5 procenta tamní populace, zatímco západoněmecký průměr je šest procent.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.