Znojemské katakomby

Pohled na kouřící komíny Švédy vyděsil. Poté,co dobyli a vyplenili město, které jeho obyvatelé předtím opustili, se z prázdných domů začal k obloze zdvihat dým ze stovek komínů. Nazvali jej proto městem duchů.

Rozluštění této záhady spočívá v odhalení největší kuriozity města na pomezí Moravy a Rakouska. Odpovědí jsou znojemské katakomby. Devadesát kilometrů chodeb vytesaných do žulové skály protíná základy znojemských domů křížem krážem a vede daleko za hranice města. Jsou protkané soustavou schodů, studánek a starých vodovodů a rozkládají se ve čtyřech patrech pod zemí. »Za třicetileté války se obyvatelé do podzemí uchýlili ze strachu před švédskými dobyvateli,« vykládá průvodkyně historickou anekdotu o kouřících komínech a světlometem krájí černočernou tmu. Vystupují z ní úzké šachty, vedoucí přímo vzhůru. »Tyto šachty byly napojeny na komíny domů a proto mohli obyvatelé v katakombách topit a vařit a kouř odváděli ven,« vysvětluje průvodkyně. Znojemské podzemí je staré jako město samo - od jeho založení v roce 1226. Narozdíl od ostatních měst, která se mohou chlubit soustavou podzemních chodeb, nevznikaly znojemské katakomby v rámci těžby rudy ani jiných hornin. Sklepy a chodby tu byly hloubeny účelně jako sklady ovoce, zeleniny a vína - vedly a vedou totiž zadními schodišti přímo do přízemí jednotlivých domů. Stálá teplota osm stupňů Celsia a výborné klima v nich dodnes zajišťují skvělé podmínky. Na nízkých stropech v místech, kdy se druhdy široké chodby zužují na šířku jednoho člověka, se skloněné hlavy příchozích dotýkají hlubokých rýh, jež vytesané v kameni uchovávají paměť mnoha staletí. Jsou památkou na krumpáče a majzlíky, které se s úpornou námahou prokousávaly skálou pět miliard let starou. Aby povolila, přišli znojemští se zvláštní technikou. Žulu obložili dřevem, které zapálili, a horkou skálu potom polévali studenou vodou. Do vznikajících puklin vráželi další dřevěné suky a pomocí vody a ohně tak postupně získávali další a další kamenné centimetry. Léta plynula a znojemští začali své sklepy místo ovocem plnit odpadky, které postupně zanesly podpovrchové vodní prameny. Naplavená voda zaplavila nejnižší patra a tím znemožnila další užívání podzemních prostor jako sklepů. Unikátní podzemí se pomalu, ale jistě z povědomí znojemských generací začalo vytrácet, až se na něj zapomělo docela. Až do okamžiku, kdy se za bílého dne uprostřed rušné znojemské třídy propadl povoz i s koňmi do neznámých hlubin. A tak teprve až v polovině dvacátého století se zjistilo, jaká ohromná kamenná pavučina se pod povrchem města nachází. Radní se divili o to více, že dokonce ani v matrikách se nedochovaly žádné plány o soustavě propojených sklepení a chodeb - snad pro jeho možný obranný význam, díky němuž bylo ve středověku drženo v tajnosti.

Může se hodit

CO JEŠTĚ UVIDÍTE VE ZNOJMĚ

Znojemské podzemí: Vstup do katakomb je z náměstí Slepičí trh, prohlídka končí u východu ze sklepení domu naproti Radniční věži. Radniční věž: Stavba z roku 1445 v Obrokové ulici je vysoká osmdesát metrů a z jejího ochozu se otevírá nádherný výhled na křivolaké uličky starého Znojma. Vedle ní se nachází turistická informační kancelář (tel.: [phone]). Rotunda sv.Kateřiny: Tato nejstarší románská stavba na území republiky pochází z jedenáctého století a nachází se v areálu znojemského zámku. V ní jsou k vidění naše nejvýznamnější zachovalé románské fresky z roku 1134. Kostel sv.Mikuláše: Tato nádherná gotická stavba se pyšní unikátní kazatelnou ve tvaru zeměkoule a působivou vzletnou architekturou. Za kostelem se nachází do skály zabudovaná Václavská kaple. Masarykovo náměstí: Toto největší znojemské náměstí uzavírá z dolní strany klášter Kapucínů, který dnes slouží jako ubytovna. Před domem č.p.3 tu je v zemi značka, která připomíná, že tu v roce 1437 spadl z koně a zabil se císař Zikmund.