Litomyšl Jirásek považoval za svůj druhý domov.

Litomyšl Jirásek považoval za svůj druhý domov. | foto: Kudy z nudy

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Znáte místa spojená s životem a dílem Aloise Jiráska?

Pro někoho nejoblíbenější český spisovatel, pro jiné čtenářsky mrtvý autor, který pouhé otvírání dveří dokázal natáhnout na pět stránek. Od narození milovaného i zatracovaného Aloise Jiráska dnes, v úterý 23. srpna, uplynulo 165 let. Místa, kde žil a tvořil, pro vás zmapoval portál Kudy z nudy.

Jeho díla známe ze školy a řadu z nich jsme museli louskat v povinné četbě. Od Starých pověstí českých a převyprávěného cestopisu Václava Šaška z Bířkova Z Čech až na konec světa přes husitské romány až po Psohlavce a F. L. Věka. Méně známé jsou knihy z doby pobělohorské, třeba Skály a Skaláci, pro něž čerpal inspiraci v rodném kraji. Víte, kde to bylo?

Dva domovy Aloise Jiráska

Román Na dvoře vévodském se odehrává v Náchodě.

Krajem, kde byl Jirásek „doma“, byly severní výběžky Orlických hor a okolí tří měst, Náchoda, Police nad Metují a

Hronova, kde se roku 1851 narodil jako čtvrté z osmi dětí v rodině rolníka a pekaře. Studoval nejprve na německém piaristickém gymnáziu v Broumově, posléze na českém v Hradci Králové, kde také roku 1871 maturoval. Měl potíže s matematikou, naopak vynikal v dějepise a přírodopise. Přání studovat malířství se mu nesplnilo, absolvoval filozofickou fakultu na pražské univerzitě. Roku 1874 nastoupil jako profesor dějepisu a zeměpisu na gymnázium v Litomyšli.

Zámek v Litomyšli známe ze stránek Filosofské historie.

Ve městě s renesančním zámkem s pivovarem, kde se narodil hudební skladatel Bedřich Smetana, v době Jiráskova příchodu už padesátiletý, zůstal čtrnáct let a považoval je za svůj druhý domov. Napsal zde například „náchodský“ román Na dvoře vévodském a Filosofskou historii, ale i celou řadu dalších děl včetně veselohry M. D. Rettigová, ke které ho inspirovala právě Litomyšl.

Jirásek a Praha

Po letech působení ve východních Čechách se Jirásek spolu s rozrůstající rodinou – s manželkou Marií měli syna a šest dcer – odstěhoval do Prahy. Do roku 1899 bydleli v Hálkově ulici, pak na čtyři roky přesídlili na Vinohrady do dnešní Rumunské a v roce 1903 se nastěhovali do domu na rohu Resslovy ulice a nábřeží Vltavy. Dnes tam stojí Jiráskův pomník, který za spolupráce Jaroslava Fragnera vytvořil Karel Pokorný. Jirásek na něm vypadá prý přesně jako v době, kdy učil na gymnáziu v Žitné ulici.

Přepečlivý pan profesor píšící historickou prózu samozřejmě chtěl poznat místa, o kterých psal, a tak cestoval. O prázdninách v roce 1876 dostal stipendium spolku Svatobor a mohl uskutečnit první velkou cestu po Chodsku a Šumavě. Výsledkem byl román Psohlavci, který poprvé vyšel roku 1884. V dalších letech procestoval jižní Čechy, podnikl také výlety na Slovensko a do Uher, k jezeru Bled, do Kostnice a do Itálie, a na sklonku života se léčil v lázních Jáchymov.

Skromný autor

Národní divadlo uvedlo řadu Jiráskových divadelních her.

Jirásek byl plodný autor, který vydával knihy s železnou pravidelností a byl jmenován čestným občanem Hronova i Litomyšle. Jeho kolega Karel Václav Rais jej popisoval jako hodně uzavřeného člověka, který rozhodně nenosil duši a srdce na dlani; žil tiše, jednal prostě a srdečně, ale „...dál ne o mnoho víc.“ Jeho hry také pravidelně uvádělo Národní divadlo, například roku 1905 měla premiéru pohádková hra Lucerna, český Sen noci svatojánské.

O čtyři roky později Jirásek odešel do penze, ale byl dále činný ve veřejném životě i v literatuře. V jednašedesáti letech dokončil své paměti, roku 1915 zakoupil vilu v Hronově, kde strávil značnou část ze svých posledních let a v roce 1917 jako první podepsal Manifest českých spisovatelů za hájení českých národních zájmů. V dubnu 1918 přednesl v Obecním domě národní přísahu, byl opakovaně navržen na udělení Nobelovy ceny za literaturu. V samostatné Československé republice pět let působil jako člen senátu za národně demokratickou stranu, než mu roku 1925 v další politické i literární činnosti zabránila nemoc. Zemřel v březnu 1930 v Praze a urna s jeho popelem byla uložena na hronovském hřbitově.

Naučná stezka po stopách Jiráskovy Lucerny prochází krásnou krajinou u Horšovského Týna.

V té době se pod okny Jiráskova bytu právě začal stavět most, který spoji Nové Město se Smíchovem a který dnes nese název Jiráskův. Zdaleka to není jediné místo, které slavného spisovatele připomíná – navštívit můžete například Jiráskovu turistickou chatu s rozhlednou na Dobrošově, po hlavním hřebenu Orlických hor vede Jiráskova stezka a v Hronově se každý rok koná divadelní festival Jiráskův Hronov.

Nejlepší začátek výletu? Kudyznudy.cz!

Vybírejte z tisíců turistických tipu a objevujte Česko

Na stránkách kudyznudy.cz na vás čeká přinejmenším 40 000 různých možností, kde v Česku strávit víkend i delsí dovolenou. Najdete tu spoustu bohaté inspirace, a tak si tu svůj výlet můžete naplánovat přesně podle svých představ. Šťastnou cestu!

Inspirujte se jinde na Kudyznudy.cz