Když se řekne Austrálie, každý si vybaví klokana, koalu nebo operu v Sydney. Ale stejně tak typická je pro Australany i vegemite. Že jste o této specialitě ještě neslyšeli?
Tak tedy vegemite je tmavá, mazlavá hmota chutí i vzhledem připomínající maggi či masox. Maže se především na tousty nebo sušenky, ale její milovníci ji dokážou přidat do většiny pokrm ů. Vyznačuje se tím, že je neobyčejně zdravá, ale podle rčení, že co je zdravé... pro nezkušeného konzumenta jen těžko poživatelná. Vegemite má na svědomí jistý Cyril P. Callister, jenž v roce 1922 nově využil pivní kvasnice, které smíchal se spoustou minerálů, vitaminů a zeleniny, no a nová australská ikona byla na světě. Své jméno získala ve veřejné soutěži a výherce si tenkrát odnesl padesát liber. Postupem času se vegemite stala tak slavnou, že pro ni byla dokonce složena píseň (Šťastná malá vegemite) a za války si ji vojáci brali s sebou na frontu, aby jim připomínala vzdálený domov. Popularitu si ovšem získávala postupně, neboť její chuť je opravdu zvláštní. První prodejci ji nabízeli doslova jako "delikatesu na sendviče a tousty a pro zlepšení chuti omáček a polévek". Výrobci vždy sázeli na její výživnost a prospěšnost. V tomto není Australanům co vytknout - posuďte sami: vegemite obsahuje thiamin (pro růst a nervový systém), riboflavin (uvolňuje energii z potravy), niancin (pro zdravý metabolismus), mimo jiné pak i biotin, pyridoxin a spoustu dalších užitečných prvků. Vegemite byla dokonce vyhodnocena jako surovina obsahující nejvíce vitaminu B. Stejně tak je oblíbená jako "dieta pro všechny". Není se čemu divit, neboť současná móda diktuje štíhlé pasy a podle statistiky v Austrálii trpí obezitou každý třetí muž a každá druhá žena. O reklamu měla vegemite vždy postaráno. Ať se jedná o již zmiňovanou píseň, která se stala národním hitem, nebo o autobus přetvořený na pojízdný toustovač, jenž měl symbolizovat australskou snídani - tousty s vegemite. Nutno podotknout, že ne všichni Australané jsou vegemite tak nadšeni a objektivně přiznávají, že vegemite chutná opravdu hrozně. Ale přejde to. Přes tuto drobnou vadu na kráse nedávno oslavila své 75. narozeniny, ochutnaly ji zatím čtyři generace a ročně se jí vyrobí neuvěřitelných 22 milionů skleniček. Australané se vehementně snaží prosadit svou specialitu do světa a probíhající olympiáda v Sydney bude jistě vítanou příležitostí, jak vegemite "zviditelnit". S mazlavým zázrakem se lze dokonce seznámit i na internetu. Stačí klepnout na adresu www.vegemite.com.au.
Autorka je spolupracovnicí redakce
Tak tedy vegemite je tmavá, mazlavá hmota chutí i vzhledem připomínající maggi či masox. Maže se především na tousty nebo sušenky, ale její milovníci ji dokážou přidat do většiny pokrm ů. Vyznačuje se tím, že je neobyčejně zdravá, ale podle rčení, že co je zdravé... pro nezkušeného konzumenta jen těžko poživatelná. Vegemite má na svědomí jistý Cyril P. Callister, jenž v roce 1922 nově využil pivní kvasnice, které smíchal se spoustou minerálů, vitaminů a zeleniny, no a nová australská ikona byla na světě. Své jméno získala ve veřejné soutěži a výherce si tenkrát odnesl padesát liber. Postupem času se vegemite stala tak slavnou, že pro ni byla dokonce složena píseň (Šťastná malá vegemite) a za války si ji vojáci brali s sebou na frontu, aby jim připomínala vzdálený domov. Popularitu si ovšem získávala postupně, neboť její chuť je opravdu zvláštní. První prodejci ji nabízeli doslova jako "delikatesu na sendviče a tousty a pro zlepšení chuti omáček a polévek". Výrobci vždy sázeli na její výživnost a prospěšnost. V tomto není Australanům co vytknout - posuďte sami: vegemite obsahuje thiamin (pro růst a nervový systém), riboflavin (uvolňuje energii z potravy), niancin (pro zdravý metabolismus), mimo jiné pak i biotin, pyridoxin a spoustu dalších užitečných prvků. Vegemite byla dokonce vyhodnocena jako surovina obsahující nejvíce vitaminu B. Stejně tak je oblíbená jako "dieta pro všechny". Není se čemu divit, neboť současná móda diktuje štíhlé pasy a podle statistiky v Austrálii trpí obezitou každý třetí muž a každá druhá žena. O reklamu měla vegemite vždy postaráno. Ať se jedná o již zmiňovanou píseň, která se stala národním hitem, nebo o autobus přetvořený na pojízdný toustovač, jenž měl symbolizovat australskou snídani - tousty s vegemite. Nutno podotknout, že ne všichni Australané jsou vegemite tak nadšeni a objektivně přiznávají, že vegemite chutná opravdu hrozně. Ale přejde to. Přes tuto drobnou vadu na kráse nedávno oslavila své 75. narozeniny, ochutnaly ji zatím čtyři generace a ročně se jí vyrobí neuvěřitelných 22 milionů skleniček. Australané se vehementně snaží prosadit svou specialitu do světa a probíhající olympiáda v Sydney bude jistě vítanou příležitostí, jak vegemite "zviditelnit". S mazlavým zázrakem se lze dokonce seznámit i na internetu. Stačí klepnout na adresu www.vegemite.com.au.
Autorka je spolupracovnicí redakce
