Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zmizelé sudetské obce. Smrkovec, jeden z mnoha.

aktualizováno 
Toto je příběh Smrkovce, obce, která už neexistuje. Místo Smrkovce se ovšem může zařadit jiné jméno vsi z českého pohraničí, které zanikly nedlouho po konci druhé světové války. Třeba Vranov (Frohnau) nebo Vítkov (Wudingrün). Jejich konec začal v okamžiku, kdy z obcí museli odejít původní němečtí obyvatelé.

Vojenský bunkr z 50.let ve Smrkovci - Vojenský bunkr z 50.let ve Smrkovci | foto: Archiv Krajského muzea Sokolov

Přitom to nebyly žádné zapadlé osady s několika popisnými čísly. Ve Smrkovci (Schönfichtu), který ležel ve Slavkovském lese jen sedm kilometrů od Lázní Kynžvart, žilo v dobách největší slávy více než sedm set obyvatel a ještě těsně před válkou zde bylo evidováno na pět set lidí.

Jenže nástup Hitlera, válka a následně odsun sudetských Němců za hranice znamenal pro mnohé obce v pohraničí totální kolaps. Češi už nedokázali na život původních obyvatel navázat.

Z české krajiny tak mnohdy nenávratně zmizela tradiční pohraniční sídla včetně historických památek, jako jsou kostely či venkovská stavení. Během pár let zmizely obce, jejichž historie se počítá na staletí.

Obec založili uhlíři

Podle internetové stránky přátel Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les bývá založení Schönfichtu připisováno uhlířům, kteří zde "pod krásnými smrky" pálili své milíře.

Nejstarší písemná zmínka pochází už z poloviny 14. století, píše se v ní o výměně kněžích v místním kostele.

Kostel ve Smrkovci, rok 1890
Autor: archiv Krajského muzea Sokolov

Lidé zde nikdy neměli příliš snadný život. Nepříznivé klimatické podmínky v nadmořské výšce okolo sedmi set metrů umožňovaly pouze skromnou úrodu na chudých políčkách. Muži proto často jezdili za prací do uhelných dolů ve falknovském výběžku.

"Přes svůj těžký úděl však byli Schönfichtští proslulí svou dobrosrdečností a veselostí,“ připomínají přátelé CHKO Slavkovský les.

Dějiny obce byly po dlouhou dobu úzce spojeny s hornictvím. Těžila se zde především železná ruda a stříbro.

Děti strašil obr Kober

V druhé polovině 14. století už měla obec šestnáct dvorů, mlýn a zájezdní hostinec. Z této doby také pochází pověst, podle níž měl v blízkosti Schönfichtu brloh lesní duch Kober. Tímto obrem se strašily malé děti, které pobíhaly po lese.

Postupem času se obec neustále rozrůstala, takže v 16. století už měla pětašedesát domů.

Vesnička Smrkovec, rok 1918

Vesnička Smrkovec v roce 1915
Autor: Archiv Krajského muzea Sokolov


Tip iDNES: o zmizelých Sudetech pojednává kniha ZMIZELÉ OBCE NA SOKOLOVSKU od Romany Beranové Vajcové a kol. 250 stránkovou publikaci s barevnými fotografiemi A4 můžete zakoupit či objednat v Krajském muzeu v Sokolově. Více informací o muzeu - ZDE


V polovině 19. století bylo v Schönfichtu evidováno 728 občanů, nejvíce v celé historii obce. Pak ovšem obyvatel postupně ubývalo, jak se horníci stěhovali za prací do uhelných revírů Falknovska.

"V roce 1895 stálo v Schönfichtu 107 domů s 663 obyvateli, z nichž byli všichni Němci, katolického vyznání," uvádějí přátelé CHKO Slavkovský les. "Evidováno je 26 sedláků s rodinami, sto tkalců bavlny, jeden řemeslník a několik nádeníků."

V obci stál i obecní úřad, za první republiky zde vznikla také četnická stanice.

Ve školním roce 1929/30 zde byla v rámci počešťování založena jednotřídní česká obecná škola a školka, která fungovala do konce roku 1938.

Volkschule, místní škola, rok 1915
Autor: Archiv Krajského muzea Sokolov

Odchod pod dohledem armády aneb obec dvakrát vysídlená

Za války sídlilo v obci divizní komando německého wehrmachtu. A pak přišel pomalý zánik sídla – začal odsun německého obyvatelstva.

"V roce 1947 byla obec přejmenována na Smrkovec a byla snaha dosídlit prázdné domy českými obyvateli. Už 1. června 1946 tady byla otevřena česká škola, ale navštěvovalo ji jen pět dětí,“ přibližují poválečný osud obce na svém webu přátelé CHKO Slavkovský les.

"Paradoxem osudu bylo, že noví 'Smrkovečtí' dopadli v roce 1948 prakticky stejně jako o tři roky dříve 'Schönfichtští'. Jejich nový domov byl totiž začleněn do vojenského prostoru a oni byli urychleně vysídleni,“ uvádí znalci historie obce.

Kostel ve Smrkovci těsně před zánikem v roce 1960Zde stával kostel ve Smrkovci, duben 2006

JAK MIZÍ KOSTELY. JAK MIZÍ PAMĚŤ.

Na horním snímku vidíte chátrající kostel ve Smrkovci těsně před zánikem v roce 1960.
Na dolním snímku holá stráň, místo,  kde kostel stával, rok 2006.
* Snímky poskytly webové stránky přátel Slavkovského lesa, autorem snímku z roku 2006 je Daniel Šťastný.

SLAVKOVSKÝ LES
Stránky jsou věnované turistice, MTB, historii a zajímavostem této nevšední oblasti v lázeňském trojúhelníku západních Čech



Češi skutečně dopadli stejně jako Němci. Podle pamětníků měli jenom několik hodin na to, aby pod dohledem armády poloprázdnou západočeskou vesnici opustili.

Tím byl osud Schönfichtu – Smrkovce dokonán. Vojáci ji záhy srovnali se zemí.

Dnes už obec připomínají například zbytek zděné lávky přes potok, občas i kus zdiva. Ale v jasné "přesile" tu jsou stromy, tráva a bolševník...

STROJ ČASU

Autoři:




Nejčtenější

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Další z rubriky

Prášily-Zelená hora
Velký přehled letních turistických novinek v Česku pro rok 2017

Nové turistické okruhy, opravená koupaliště i městské slavnosti. Vydejte se s námi za novými turistickými atrakcemi, které české a moravské kraje připravily...  celý článek

Vodáci mají šanci zajistit si splutí nejkrásnější části Vltavy.
O splutí Teplé Vltavy za 500 korun je zájem, zdražení vodáky neodradilo

Zájem o splouvání Teplé Vltavy, která vede šumavským národním parkem, neklesl ani poté, co letos musí zájemci za plavbu zaplatit více než loni. Úsek mezi...  celý článek

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.