Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Změny klimatu ohrožují už i lesy v Česku

  15:15aktualizováno  15:15
V poslední době se stále častěji objevují zprávy o tom, jak, popřípadě za jak dlouho bude globální klimatická změna ovlivňovat naši existenci nebo kvalitu našeho života. Na dlouhověké organismy ale změna klimatu nepříznivě působí už teď. Jde zejména o rostliny, z nich hlavně dřeviny, jejich společenstva, a tudíž také lesy.

Všeobecně se uznává, že pod označením klimatická změna si nelze představit pouhé oteplování. To nepochybně probíhá a v souvislosti s ním se dočítáme například o tání ledovců, ohrožení tamních živočichů a podobně.

Závažné je však to, že nejde o jakousi plíživou změnu, ale že oteplení provázejí extrémní výkyvy počasí, velká sucha, abnormální srážky, orkány nebo tornáda a podobně.

Za velmi názorné příklady takového ohrožení můžeme považovat naposledy abnormální sucho v roce 2003 u nás nebo nedávné katastrofální postižení lesů v Tatrách. Škody větrem, námrazou či těžkým sněhem (tzv. živelní) se objevují v našich lesích rovněž, a to s menšími výkyvy téměř každoročně. To lze považovat také za daň, kterou platí výnosové lesní hospodaření za rozsáhlé uplatnění smrku na stanovištích, kde se nikdy přirozeně nevyskytoval.

V posledních desetiletích jsou však tyto škody stále větší. Zatímco například v roce 1967 bylo zpracováno 5,5 milionu metrů krychlových dřeva vývratů, v roce 1976 to bylo 5,9 milionu, v roce 1985 celkem 7,5 milionu, v roce 1990 téměř 8,5 milionu a po relativním útlumu v následujících letech došlo opět k nárůstu v roce 2003 - a to na 6,0 milionu metrů krychlových. Tím bylo patrně nastartováno další období zvýšeného ohrožení lesa, jak lze soudit z dosud nesumarizovaných údajů minulého roku.

Nemoci lesů

Uhynutí stromů, ať již způsobené zmíněnými vlivy počasí (živelní kalamity), v důsledku napadení hmyzem (převážně kůrovci), vlivem sucha (vlivy ostatní) či vlivem imisí (exhalační těžba), však obvykle předchází dlouhodobé komplexní působení řady takzvaných predispozičních faktorů.

Použijeme-li příměru a představíme si nastartování a vývoj nemoci u člověka, pak také u rostlin je zdraví (nemoc) dáno jednak zděděnými vlastnostmi a věkem, jednak také působením vnějšího prostředí.

U nich se uplatňují zejména půdní vlastnosti, srážky a zásobení vodou, teplota a její extrémní výkyvy, vliv exhalací a také bohaté spektrum mikroorganismů a zejména hmyzu. Tato skupina fytofágů pak většinou oslabené (nemocné) stromy usmrcuje a v některých případech se podílí přímo na rozpadu lesa.

Stromy bez listí

Ztráta vitality v důsledku výše popsaných vlivů se u dřevin projevuje nejdříve jako úbytek jehličí nebo listí (defoliace). U jehličnanů, které každý rok přirůstají o výhon a současně si ponechávají ještě několik předchozích ročníků jehličí, dochází k předčasnému opadu starších ročníků. Každý rok opadající listnaté dřeviny oproti tomu v korunách prosýchají a netvoří pupeny.

Defoliace se v Evropě sleduje již od roku 1986, a to v rámci Mezinárodního kooperativního programu Evropské hospodářské komise při OSN (ICP Forests) pozemními šetřeními. Kromě toho také pomocí snímkování ze satelitu (od roku 1984), a proto lze s obavami sledovat, jak se zdravotní stav lesů také v tomto ohledu významně zhoršuje.

Podle pozemního výzkumu se do současné doby snížilo zastoupení zdravých jehličnatých lesů z padesáti procent v roce 1984 na současná pouhá tři procenta. U odolnějších listnatých dřevin kolísá podíl zdravých jedinců kolem dvaceti procent, avšak v suchých periodách se viditelně zhoršuje.

Kalamita již viditelně startuje a její další průběh závisí na tom, jak časté budou epizody sucha a jak bude klesat hladina spodní vody. Může se stát, že les bude rozvrácen najednou na velkých územích jako v Tatrách.

Podle dálkového průzkumu klesl podíl zdravých jehličnanů ze sedmnácti procent (rok 1984) na současných pět procent, u listnáčů dokonce z dvanácti na pouhá dvě procenta.

Z průběhu sledovaných hodnot vyplývá zřetelné zhoršení zdravotních parametrů v suchých letech (období 1992 až 1994 a opět v současné době od roku 2000). Naopak v deštivých letech 1995 až 1997 se stav viditelně zlepšil. Varující je však celkový trend neustálého zhoršování defoliace a oslabení vitality dřevin, následně provázené houbovými chorobami a hmyzími škůdci, z nichž zvláště ti podkorní stromy rychle usmrcují.

Vliv imisí

Zhoršování zdravotního stavu lesa a rostoucí úhyn dřevin se často vysvětluje vlivem znečištění ovzduší. Nepochybně byly imise svého času, během šedesátých a sedmdesátých let, dominantním faktorem, který se při vysokých koncentracích podílel přímo na poškození dřevin a jejich hynutí. Pochopitelně i s účastí počasí a parazitických organismů.

V současné době už lze i takzvané kyselé deště hodnotit pouze jako vliv, který přispívá ke chřadnutí dřevin, zatímco řídícím faktorem se stalo hlavně sucho. Svědčí o tom závislost změn defoliace na počasí jak v průběhu let, tak s ohledem na teplotně-srážkové poměry na území státu.

Jak dál?

Úhyn a rozpad lesa, zvláště smrčin, lesů s borovicí a dubem, můžeme pozorovat již nyní na vysýchavých stanovištích v nížinách, pahorkatinách a zejména na střední, jižní a východní Moravě, ve středních a jižních Čechách. Kmeny stromů suchem praskají a jsou napadány dřevokaznými houbami, což dále zhoršuje zdravotní stav lesa. Dá se říci, že kalamita již viditelně startuje a její další průběh závisí na tom, jak časté budou epizody sucha a jak bude dále klesat hladina spodní vody.

Z trendu nárůstu škod se dá usuzovat na další prudké zvýšení a rozšíření škod také na území lesů středních poloh a posléze i v horských oblastech. Může však také dojít k obdobné situaci jako v Tatrách a les bude rozvrácen na velkých územích jednorázově.

Není sporu, že se les jako takový zachová i přes oteplení, podobně jako se udržel při různých výkyvech počasí v době poledové a později. Jde jen o to, zprůchodnit adaptační mechanismy pro populace jednotlivých druhů dřevin. Je třeba, aby se les více obnovoval přirozeně, pomocí semenáčů, neboť pouze z takových velkých souborů se mohou přirozeným výběrem prosadit jedinci odolnější také například vůči suchu. Pokud by byly v porostech přítomné plodící stromy původních druhů, pak by se takto mohly samovolně vytvořit i odolné směsi dřevin.

Problém je v tom, že lesní hospodářství jako odvětví využívající obnovitelné zdroje energie, a proto společnosti velmi prospěšné, musí udržitelně hospodařit, tzn. aspoň s minimálním ziskem. To bude stále obtížnější, protože výnosová dřevina - smrk - nebude mít s velkou pravděpodobností šanci se na většině území nižších poloh dožít mýtného věku.

Má-li zůstat přiměřený zisk, musí se snížit náklady na lesnické hospodaření. Na pasekách se musí nejprve odstranit nežádoucí nárůsty trav a keřů, pak vysadit sazenice, které se musí ochránit před zvěří pomocí několikaletých opakovaných nátěrů nebo oplocením. Výsadby se musí i dále ožínat, vylepšovat, nahrazovat uhynulé jedince, chránit před hmyzími škůdci nebo drobnými hlodavci. Právě zde platí obecná zásada - co je ekologické, je i ekonomické, neboť jak známo, příroda si počíná velmi úsporně a nemrhá energií.

Lesy už nebude možné uměle zavlažovat, a proto je nutná změna způsobu hospodaření zprvu alespoň v nejvíce ohrožených oblastech. Před státním podnikem Lesy České republiky stojí velký úkol. Diskuse o způsobech řešení sice na přelomu tisíciletí začala, vládou ČR byl dokonce přijat závazný dokument Národní lesnický program (13. 1. 2003), ale zdá se, že tím byla energie na řešení vyčerpána. A tak problém dále pomalu doutná pod povrchem a nebere se vážně. Příčiny ve zhoršování zdravotního stavu lesa se hledají všude možně a nevěří se, že oteplení již nastalo a že bude nabírat na síle. Chybí odborná diskuse, větší pozornost ze strany ministerstva zemědělství a zejména Lesů České republiky a pochopitelně alespoň náznak řešení.

Ing. Radomír Mrkva je emeritním profesorem ochrany lesa a myslivosti na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně

 

NEMOCNÉ LESY. Stav lesů se významně zhoršuje. Podíl zdravých jehličnanů klesl podle pozemních pozorování z 50 procent v roce 1984 na současná pouhá tři procenta. U odolnějších listnatých dřevin je to kolem 20 procent, avšak v suchých periodách se situace viditelně zhoršuje.

Autoři: ,




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Švejnohovi vyrážejí na dovolenou do kempu každý rok už deset let. Postupně se...
Dovolená s dětmi v kempu je zase hit. Luxusní chatky už ale neseženete

Po loňské úspěšné sezoně se české kempy připravují na podobný nebo větší zájem ze strany domácích turistů, hlavně rodin a sportovců. Kdo však nechce spát ve...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Vodáci mají šanci zajistit si splutí nejkrásnější části Vltavy.
O splutí Teplé Vltavy za 500 korun je zájem, zdražení vodáky neodradilo

Zájem o splouvání Teplé Vltavy, která vede šumavským národním parkem, neklesl ani poté, co letos musí zájemci za plavbu zaplatit více než loni. Úsek mezi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.