Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Životní úroveň v Kanadě dlouhodobě klesá

  5:24aktualizováno  5:24
- Kanada je sice vseobecne uznavanou zemi s jednou z nejvyssich zivotnich urovni na svete a opakovane pruzkumy, provadene OSN potvrzuji, ze naprosta vetsina potencialnich vystehovalcu povazuje Kanadu za nejvhodnejsi adoptivni zemi, Kanadsky statisticky urad STATCAN prekvapive zjistil, ze jeji zivotni uroven dlohodobe klesa.
     Prumerny prijem na rodinu neni vyssi nez byl pred 20 lety. V roce 1997 jeho prumer na rodinu cinil  50 672 kanadskych dolaru pred zdanenim a pred pripoctenim statnich prispevku, a to je sice o neco malo, ale prece jen mene, nez v roce 1978, kdy prumerny prijem na rodinu byl 50 707 dolaru, a to na vzdory skutecnosti, ze v 70. letech bylo mene rodin s dvojim prijmem. Podle ekonomu, studujici rodinne zalezitosti, prumerna kanadska rodina pracuje dnes vice, ale bez odmenujiciho efektu. "Je to neuveritelne s ohledem na to, jak pracuje nase ekonomika: dnes pracuje mnohem vice lidi nez tenkrat a ekonomika je mnohem produktivnejsi nez byla pred dvaceti lety, " komentoval zjistena fakta  Jim Stanford z Uradu prace.

     Situace chudsich rodin se vyznacuje rapidnim zvysenim populace.  Mezi roky 1989-1997 doslo u rodin s nizkym prijmem ke zvyseni populace o 37 procent, zatimco celokanadske zvyseni populace ve stejnem obdobi cinilo pouze 6 procent.  Negativnich aspektu, zpusobujicich snizeni standardu, je vice, a nazory se na to dost ruzni. Nekteri tvrdi, ze statni pokladna je pretizena vydaji na socialni davky, ktere jsou v mnoha smerech az nesmyslne vysoke a nemotivuji praceschopne prijemce k hledani zamestani. Tuto teorii plne potvrzuje ontarijska zkusenost z poslednich let, kdy premier Mike Harris po svem zvoleni v roce 1995 snizil socialni davky a behem nekolika malo mesicu se pocet prijemcu v 6milionovem Ontariu (provincie) snizil o 100 000, kteri zacali pracovat.
         Jini tvrdi, ze na celkovem zhorseni ma velky podil velmi zatezujici a spatne fungujici federalni danovy system. Skutecnost, ze neumerne vysoke dane statni prijmy spise snizuji nez zvysuji, se rovnez potvrdila ve zminenem Ontariu). Konzervativni ontarijsky premier Mike Harris (svete, div se, politici take nekdy dodrzi slovo!) snizil  individualni dan z prijmu, jak pred volbami sliboval, a prijmy do provincni pokladny se zacaly zvysovat. Otazka, kterou v predvolebni kampani v roce 1996 polozil americkym volicum byvaly prezidentsky kandidat Bob Dole, jenz chtel snizit dane o 15 procent - "Kdo nalozi lepe s vasimi penezi: vy sami, nebo stat?" -, byla jasne zodpovezena, kdyz odlehceni ontarijsti danovi poplatnici zacali vice nakupovat a efektivne ozivili provincni ekonomiku. Tyto veci vsak zcela evidentne nedochazeji v posledni dobe mnoha skandaly obalenemu kanadskemu ministerskemu predsedovi Jeanu Chretičnovi a jeho vladni liberalni strane, jez se pohybuje v politickem spektru nalevo od centra. Chretičn pred svym prvnim zvolenim v roce 1993 sliboval zreformovani nejnenavidenejsi kanadske dane GOODS and SERVICES TAX ( GST) - dan ze zbozi a sluzeb, coz je obdoba ceske dane z prodane hodnoty. Tato osmiprocentni federalni dan (kanadska), zavedena predchozi konzervativni vladou snad s dobrym umyslem, se za osm let existence ukazala pro ekonomiku jako velmi negativni. Po volbach, kdyz se Chretičn nemel ke splneni slibu a media na to zacala silne poukazovat, predseda vlady prohlasil, ze to tak nemyslel a ze ho vsichni spatne pochopili. To, ze byl Chretičn v roce 1997 podruhe zvolen, je zasluhou roztristenosti pravicove opozice v parlamentu, ktera diky vzajemnemu hastereni obou konzervativnich stran (Progresive Conservative Party a Reform-party) je naprosto nefunkcni.
     Vzhledem k tomu, ze my Cesi, jsme temer vzdy a vsude  u vseho, stoji za zminku, ze architektem teto mezi spotrebiteli nenavidene dane, je byvaly mistr sveta v krasobrusleni (v paru se sestrou Marii), nositel zlate medaile z mistrovstvi sveta v roce 1962 v Praze, Cechokanadan Oto Jelinek, jinak velmi konzervativni, schopny a cestny politik, ktery byl v dobe zavedeni GST federalnim ministrem dani v konzervativni vlade premiera Briana Mullroneyho.
 Z kanadskeho Ontaria srdecne zdravi Petr a Vera Kohoutovi. 
Autor:


Témata: Kanada


Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.