Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zítra to okoukneme, Drahoušku!

  15:19aktualizováno  15:19
Rozhledny patří k nejvýraznějším architektonickým prvkům v naší krajině. Jejich výlučnost sice v poslední době zastiňují desítky různých stožárů a vysílačů, přesto tyto stavby stále plní svou funkci rozhledových bodů a patří k nejoblíbenějším turistickým cílům. Jen na území Čech, Moravy a Slezska stojí nyní přes 200 rozhleden a k radosti nás všech jejich počet neustále roste.

Která naše rozhledna je nejstarší?

Napadlo vás, že historie naší země vlastně začala také rozhledem? Vzpomeňme na mýtického praotce Čecha, jež se zastavil na vrcholku hory Říp a výhled odtud jej natolik zaujal, že se zde se svou družinou usadil.

První historické stavby, ze kterých se nabízely panoramatické výhledy, však plnily většinou jiné funkce než čistě rozhledové. Hradní, hradební a kostelní věže, vojenské hlásky nebo radniční věže byly vlastně jakýmisi prvními rozhlednami, z nichž mnohé se dochovaly dodnes.

První stavby budované čistě za účelem krásného a neobvyklého výhledu začínají v našich zemích vznikat na konci 18. století.

Za nejstarší rozhlednu u nás je považován romantický minaret, který nechal v lednickém zámeckém parku postavit kníže Alois Liechtenstein podle plánů architekta Hardtmutha. Štíhlá věž v maurském slohu se stavěla v letech 1797-1802 a svou výškou 60 m představuje dokonce nejvyšší stavbu tohoto typu v neislámské zemi.

Málokdo však ví, že ještě starší byly romantické stavby budované hrabětem Auspergem v letech 1775 – 1785 ve vlašimském zámeckém parku. Dodnes se z té doby dochovala replika starého hradu tyčící se nad řekou Blanicí a unikátní čínský pavilón s vyhlídkovým ochozem, dnes už bohužel přerostlý vysokými stromy.

Přehled 10 nejlepších rozhleden v Česku a 10 nejkrásnějších výhledů v Česku - ZDE

Pražská Eiffelovka

Od konce 19. století se stavba rozhleden stává módou doslova v celé Evropě. Tomuto trendu propadly i české země a záhy začínají vznikat desítky nových rozhleden – od honosných zděných staveb přes odvážné ocelové konstrukce až po jednoduché dřevěné platformy.

Z této doby je bezesporu nejznámější Petřínská rozhledna, dodnes jedna z dominant hlavního města. Její podobnost s Eiffelovou věží v Paříži není náhodná – však se její stavitelé z Klubu Českých turistů panem Eiffelem na Světové výstavě v Paříži inspirovali a rozhodli se vytvořit podobnou monumentální stavbu i v Praze.



Petřín

Stavba na vrcholu Petřína začala na jaře 1891 a přestože pražští stavitelé měli mnohem skromnější rozpočet než jejich francouzští kolegové, byla již 2. srpna 1891, za rekordní čtyři měsíce, slavnostně předána veřejnosti.

Po útlumu budování rozhleden po II. světové válce (v letech 1945 – 1989 bylo postaveno 37 televizních vysílačů, ale jen 4 rozhledny), dnes prožíváme renesanci těchto užitečných staveb. Vznikají nejenom jednoúčelové vyhlídkové rozhledny, renesanci prožívá v souvislosti s výstavbou telekomunikačních vysílačů i středověká tradice víceúčelových staveb. Mnohé z nich totiž bývají k radosti všech zpřístupněny veřejnosti, a tak v posledních letech můžeme navštívit desítky z nich a potěšit se dosud neokoukaným pohledem na naši krajinu. 

JEŠTĚD VE STROJI ČASU

Svět nám ho závidí, Česko ho nechává chátrat

"Kosmický" vysílač Ještěd

Jedna z nejmladších staveb u nás, které se dostalo ocenění národní kulturní památky, sice není v pravém slova smyslu rozhlednou, v našem výčtu si však své místo po právu zaslouží.

Za svůj vznik vděčí vysílač na Ještědu lidské nepozornosti – když v zimě roku 1963 lehl kvůli neopatrnému rozmrazování horský hotel na vrcholu hory Ještěd, hledalo se řešení, co na spáleništi postavit. Již o 3 roky později byl slavnostně položen základní kámen k novému "kosmickému" objektu podle návrhu ing. arch. Karla Hubáčka, který měl obsahovat rozhlednu, restauraci, hotel a radiokomunikační středisko. Unikátní rotační hyperboloid, který až pozoruhodně navazuje na tvar vrcholu hory, byl zprovozněn na podzim roku 1973.



Ještěd

Krátce po svém dokončení zažili její tvůrci dramatické chvíle, když silné proudění vzduchu nebezpečně rozkmitávalo horní části konstrukce. Tento vážný problém byl naštěstí vyřešen umístěním dodatečného, přes půl tuny těžkého závaží v ose stavby a instalací tlumičů kmitů.

V roce 1969 získal projekt prestižní Perretovu cenu od Mezinárodní unie architektů. Ta zejména ocenila začlenění stavby do krajiny a sladění tvaru budovy a její funkce. Z politických důvodů však nebylo architektovi umožněno cenu si osobně v Buenos Aires převzít.

V současné době Ještěd chátrá a jeho osud je nejistý - více ZDE.

Drahoušek a jeho dvojče

Naše povídání o rozhlednách zakončíme příběhem o poměrně málo známé rozhledně – příběhem, který dokazuje, že vznik rozhleden rozhodně nepatří do učebnic historie.

Rozhledna Drahoušek na Sedlčansku je totiž jednou z nejmladších rozhleden u nás. O její vznik se zasloužila středočeská obec Osečany, v jejímž katastru chtěl jeden z mobilních operátorů vybudovat klasickou vysílací věž. Podmínkou zastupitelstva však bylo, že vysílač musí být uzpůsoben tak, aby sloužil veřejnosti zároveň jako rozhledna. Slavnostního otevření na jaře roku 2004 se zúčastnilo velké množství obyvatel okolních obcí, pro které to byla velká událost.



Rozhledna Drahoušek

Ačkoliv z estetického hlediska tato stavba nemůže soupeřit s mnohem známějšími rozhlednami, její konstrukce splňuje základní požadavky dnešní doby – jednoduchost a praktičnost. Kovový tubus vysoký 47 metrů nese spirálové schodiště, které vede až k vyhlídkové plošině ve výšce 32 m. Uvnitř tubusu pak vedou telekomunikační kabely a na jeho vršku jsou umístěny antény.

Chůze po otevřeném schodišti však není nic příjemného pro lidi trpící závratěmi, k čemuž ještě napomáhá průhledný rošt tvořící samotné schody.

Totožnou konstrukcí se vyznačuje "dvojče" této rozhledny – rozhledna Sokolí vrch u Dobrné. Doufejme jen, že počet rozhleden typu Drahoušek nezůstane u tohoto počtu a že je v našich krajích budeme vídat stále častěji!

Autor článku Jan Hocek je fotograf a nezávislý publicista. Je autorem knihy Nejhezčí túry světa. Najdete v ní reportáže a fotografie z osmnácti nejhezčích světových túr pěti kontinentů  – od Aljašky po Nový Zéland včetně map a praktických rad.

Která je podle vás nejhezčí rozhledna v Česku? Podělte se o svůj názor s ostatními čtenáři v diskuzi.

 

Rozhledna na Onom světě leží ve výšce cca 590 m nad obcí Lašovice nedaleko vodní nádrže Orlík

Ještěd, 2005

Ještěd, 14.9.2004

Ještěd, 2004

Už několik let je Ještěd v noci nasvícen, za jasné noci bývá vidět i z okraje Prahy. Díky světlům se Liberečané dozvěděli například to, že jejich město bude v roce 2009 hostit lyžařský šampionát. V den hlasování v USA se vysílač zhasl a jeho rozsvícení bylo znamením úspěšné kandidatury.

Ještěd, 24.ledna 2006

Ještěd, 2006

Rozhledna Drahoušek

Petřín

Autoři:




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.