Pokud tedy ve čtvrtek prvního února odbočíte ve městě Lulea z pobřežní silnice E4 směrem na Boden a dorazíte po více než dvou hodinách jízdy do osady z laponským jménem Jokkmokk, můžete se stát součástí jedné výjimečné události - každý první čtvrtek v únoru se v tomto správním centru Saamů, kde žije šest tisíc obyvatel, konají každoročně zimní trhy. Kořeny této téměř čtyřsetleté tradice sahají až do roku 1602, kdy švédský král Karel IX. nechal v těchto místech vystavět kapli s několika prvními chatrčemi trhovců. Učinil to tehdy s cílem posílit kontrolu královské koruny nad obchodními aktivitami na severu, od čehož si sliboval zvýšení příjmů z daní do státní pokladny. První trhy byly nakonec uspořádány až v roce 1605 a bez přerušení se konají dodnes.
Za téměř čtyři století se význam zimních trhů v Jokkmokku poněkud posunul - dříve plnily funkci především obchodní, náboženskou (svatby, křty, pohřby, mše) a v neposlední řadě také politickou. Posledně jmenovaná spočívala ve skutečnosti, že se zde uskutečnila setkání Saamů se zástupcem královské moci, kterým byl tehdy guvernér okresu. Guvernér "zasedání" předsedal a Laponci zde měli příležitost vznést různé připomínky a stížnosti. Dnes jsou trhy místem, kde se obchoduje a pořádají různé kulturní akce s cílem seznámit širokou veřejnost s kulturou Saamů. Důležitou roli v tomto procesu hrají různé asociace a instituce jako např. „Swedish Saami Association“, „Ájtte Swedish Mountain Museum“, „Ájtte Saami Museum“ a konečně také „Saami Folk High-School“, lidová univerzita, která se věnuje pěstování laponských uměleckých řemesel (jednoleté studium).
Pro obyvatele se zimní trhy stávají událostí, která do značné míry ovlivní běh jejich všedního života; už jen tím, že se zvýší na několik dnů v roce počet obyvatel z 6 000 na více než 30 000. S trochou nadsázky lze říci, že díky této události rozlišují obyvatelé Jokkmokku během roku v podstatě jen dvě období: dobu před a po zimních trzích.
Program
Kromě prodejních stánků, kde Saamští umělci nabízejí to, co zhotovili za dlouhých polárních nocí, můžete navštívit pravé obydlí původních obyvatel a ochutnat jemně nasládlé maso sobů (reindeers). Podotýkám, že je to vedle vytopené turistické kanceláře a několika málo hospůdek ve městě jedno z mála míst, kde rtuť teploměrů (na rozdíl od uliček Jokkmokku) neklesá pod -40 °C. Tím však nabídka těch, kteří organizují zimní trhy v Jokkmokku zdaleka nekončí. Pokud chcete, můžete si vedle toho vyslechnout různé přednášky a navštívit koncerty s ukázkami etnické hudby Saamů, stejně jako promítaní diapozitivů s tematikou života Laponců. Na zamrzlém jezeře „Talvatis“ probíhají v pátek a sobotu vždy ve dvě hodiny odpoledne závody sobích spřežení, jejichž ovládání si můžete vyzkoušet. Na jezeře se rovněž konají závody psích spřežení a neobvyklou atrakcí je i tzv. „Reindeer taxi“ - sobí taxi. Sobotní program pravidelně zpestřuje nad tržištěm kolem páté odpoledne ohňostroj.
Ubytování
Ve městě jsou tři hotely, ve kterých se můžete ubytovat. Ač to zní přehnaně, je docela rozumné rezervovat si ubytování až jeden rok dopředu, protože zájem o volné pokoje je na začátku února značný.
Doprava
Autem
Jednou z nejvýhodnějších tras je již zmíněná cesta do Lulea po silnici E4, kde se odbočí směrem na Boden. Jiná trasa vede přes Arrvidsjaur, kdy je třeba odbočit již v Skelleftea, v tomto případě směrem na Kabdalis.
Letecky
Jokkmokku nejbližší letiště se nacházejí v Lulea a Gallivare.
Autobus
Z Lulea a Gallivare vedou denní spoje do Jokkmokku. Dále fungují spoje z Murjek a Boden, kam vede železnice. V létě je uvedena do provozu vnitrostátní železnice přímo do Jokkmokku.
Kontakt, adresy
Své případné dotazy směřujte na e-mailovou adresu turistické kanceláře v Jokkmokku jokkmokk.turistbyra@jokkmokk.se, popř. Turistcenter@jokkmokk.se. Mnoho cenných informací můžete dále najít na internetových stránkách města Jokkmokk www.jokkmokk.se.
 Závody sobích spřežení. |
 Tržiště v Jokkmokku, únor 2000. |
